V Kataru přistálo letadlo z Kábulu, na palubě byli Američané a další cizinci

Komerční letadlo s cizinci, včetně amerických občanů, které ve čtvrtek odpoledne vzlétlo z kábulského letiště, přistálo v katarském Dauhá. Šlo o první podobně rozsáhlý odlet od stažení amerických a spojeneckých sil ze země koncem srpna. Agentura AP dříve s odvoláním na nejmenovaného diplomata uvedla, že na palubě bylo kolem dvou stovek lidí. Agentury AFP a Reuters po příletu letadla napsaly, že stroj Boeing 777 přepravil 113 cestujících.

Vysoce postavený americký činitel před odletem letadla z Kábulu podle AP uvedl, že na palubě jsou Američané, držitelé povolení k trvalému pobytu v USA a další cizinci, včetně Němců, Maďarů a Kanaďanů. Britský ministr zahraničí Dominic Raab později oznámil, že do Kataru bylo z Kábulu přepraveno také třináct Britů. Podle zdroje AFP byli mezi cestujícími také Ukrajinci.

Charterové lety by z kábulského letiště měly odstartovat také v pátek. Není jasné, zda mezi cestujícícmi bude i někdo ze skupiny, která ve snaze dostat se z Afghánistánu uvázla na letišti ve městě Mazáre Šaríf. 

Už nejde o evakuaci

Zvláštní vyslanec Kataru Mutlak bin Mádžid Kahtání na letišti v Kábulu prohlásil, že vzdušný přístav, který donedávna nesl jméno bývalého prezidenta Hamída Karzaje, je „z 90 procent připraven“ na běžný provoz. Letadla podle něj budou do afghánské metropole létat přes pákistánský vzdušný prostor. Podle AP také řekl, že v pátek Kábul opustí další dvě stovky cestujících. 

Kolik amerických občanů bylo na palubě dnešního letu, není podle AP jasné. Známo přesně není ani to, kolik Američanů je stále v Afghánistánu. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová před čtvrtečním odletem uvedla, že podle informací Washingtonu, je v Afghánistánu stále zhruba sto amerických občanů. Podle několika sdružení veteránu jich ale zřejmě bude více.

Lety s cizími státními příslušníky podle dalšího představitele katarských úřadů už nelze nazývat evakuacemi, protože jde o běžné cesty v rámci volného pohybu osob. 

První lety po převzetí moci

Katar se jako klíčový prostředník mezi západními zeměmi a Talibanem podílí na obnově provozu kábulského letiště. Vyslal na místo techniky a další odborné síly, které mají zajistit bezpečnost a letovou kontrolu.

Odlet Američanů a občanů dalších zemí je jedním z prvních mezinárodních letů poté, co správu kábulského letiště koncem srpna převzal Taliban. Předtím jej kontrolovaly americké jednotky, které dohlížely na evakuaci desetitisíců občanů zahraničních států a Afghánců, kteří po dobytí metropole islamistickým hnutím v obavách z příchodu Talibanu k moci prchali ze země.

Vstřícný krok Talibanu přišel poté, co hnutí v úterý oznámilo složení své nové vlády, kterou vede Muhammad Hasan Achund.

O umožnění dalších evakuačních letů s talibanci jednal zvláštní vyslanec Spojených států pro Afghánistán Zalmay Khalilzad. V USA se objevily informace, že v Mazáre Šarífu čeká na odlet kolem tisíce lidí, mezi nimiž jsou i Američané. Ministr zahraničí Antony Blinken ale poté uvedl, že ne všichni mají platné cestovní doklady. 

Zmocněnkyně OSN: Taliban vraždí členy bezpečnostních sil

Taliban má od svého návratu k moci na svědomí vraždy někdejších příslušníků afghánských bezpečnostních sil, ačkoli slíbil, že nebude nikoho pronásledovat. Podle agentury AFP to uvedla zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsová.

„Jsme znepokojeni, že navzdory četným prohlášením Talibanu o plošné amnestii pro členy afghánských bezpečnostních a obranných sil a pro státní úředníky máme zprávy o zabíjení příslušníků armády a bezpečnostních složek a o zatýkání lidí, kteří pracovali pro předchozí vlády,“ řekla Lyonsová na zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Lyonsová rovněž prohlásila, že je zapotřebí, aby do Afghánistánu rychle začaly proudit peníze, a „předešlo se tak totálnímu zhroucení hospodářství a společenského pořádku“.

Zmrazení afghánských aktiv a dárcovských fondů může vyvolat „kritický propad ekonomiky, kvůli němuž bude trpět dalších mnoho milionů lidí chudobou a hladem, což vyvolá masivní migrační vlnu“, dodala Lyonsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký Senát zablokoval financování ministerstva vnitřní bezpečnosti

Demokraté v americkém Senátu zablokovali návrh zákona o dalším financování ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Žádají, aby republikáni nejprve odsouhlasili omezení protiimigračních operací administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Senátoři hlasovali v poměru 52 ku 47 hlasům, k prosazení návrhu o dalším financování ministerstva však bylo potřeba 60 hlasů. DHS má zajištěné financování do pátku, potom mu hrozí omezení chodu, takzvaný shutdown.
před 17 mminutami

Trump vyslal na Blízký východ už druhou letadlovou loď, stupňuje tlak na Írán

Největší letadlová loď světa, americká USS Gerald R. Ford, byla převelena z Karibského moře do oblasti Blízkého východu. Napsala to v pátek agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený s vojenskými plány. Děje se tak v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán, aby uzavřel dohodu o svém jaderném programu, a zvažuje případný vojenský zásah.
před 2 hhodinami

Desítky premiérů i prezidentů. Bezpečnostní konference v Mnichově startuje

Bavorský Mnichov se opevňuje. Tradiční bezpečnostní konference se od pátku do neděle zúčastní zástupci 120 zemí, z toho 60 premiérů a prezidentů, a víc než stovka ministrů zahraničí a obrany. Včetně těch z tuzemska. Napjatá očekávání provází avizované vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia a jeho pohled na transatlantické vztahy.
před 3 hhodinami

Ve volbách v Bangladéši dle odhadů zvítězila strana někdejší premiérky Zijáové

Bangladéšská nacionalistická strana (BNP) Taríka Rahmána, syna někdejší premiérky Bégam Chálidy Zijáové, podle odhadů médií zaznamenala drtivé vítězství ve čtvrtečních parlamentních volbách. Ty se konaly poprvé od krvavých nepokojů a pádu režimu premiérky šajch Hasíny Vadžídové ze srpna 2024. Oficiální výsledky zatím nebyly zveřejněny, místní televizní stanice ovšem hlásí jasné vedení BNP. Straně nedávno zesnulé Zijáové k vítězství už poblahopřály Spojené státy či Indie.
před 4 hhodinami

Soudce zablokoval snahu Pentagonu degradovat Kellyho

Federální soudce Richard Leon zablokoval snahu šéfa Pentagonu Peta Hegsetha degradovat senátora Marka Kellyho z hodnosti kapitána námořnictva ve výslužbě. Hegseth o to usiloval poté, co senátor s pěti dalšími zákonodárci vyzval příslušníky ozbrojených sil, aby neuposlechli dle nich nelegální rozkazy od administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Podle Leona by bylo takovéto potrestání porušením ústavy. Hegseth sdělil, že se proti rozhodnutí okamžitě odvolá.
před 5 hhodinami

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Revize emisních povolenek je klíčem k záchraně průmyslu, řekl Babiš na summitu EU

Jedinou věcí, která může okamžitě zachránit evropský průmysl, je revize systému emisních povolenek ETS, uvedl ve čtvrtek český premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně na jednodenním neformálním summitu Evropské unie. Na belgickém zámečku Alden Biesen se unijní lídři radili, jak může Evropa znovu získat svou konkurenceschopnost vůči USA a Číně v době ekonomických hrozeb a politických turbulencí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Skeletonistu kvůli helmě se zabitými Ukrajinci diskvalifikovali ze závodu na OH

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl po sporu o helmu s fotografiemi sportovců zabitých během ruské vojenské agrese diskvalifikován z olympijského závodu. Na start chtěl jít navzdory zákazu Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Podle výboru porušil pravidla olympijské charty, jež zakazuje politická vyjádření. Ukrajinský tým se odvolal k arbitrážnímu soudu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...