V Kataru přistálo letadlo z Kábulu, na palubě byli Američané a další cizinci

Komerční letadlo s cizinci, včetně amerických občanů, které ve čtvrtek odpoledne vzlétlo z kábulského letiště, přistálo v katarském Dauhá. Šlo o první podobně rozsáhlý odlet od stažení amerických a spojeneckých sil ze země koncem srpna. Agentura AP dříve s odvoláním na nejmenovaného diplomata uvedla, že na palubě bylo kolem dvou stovek lidí. Agentury AFP a Reuters po příletu letadla napsaly, že stroj Boeing 777 přepravil 113 cestujících.

Vysoce postavený americký činitel před odletem letadla z Kábulu podle AP uvedl, že na palubě jsou Američané, držitelé povolení k trvalému pobytu v USA a další cizinci, včetně Němců, Maďarů a Kanaďanů. Britský ministr zahraničí Dominic Raab později oznámil, že do Kataru bylo z Kábulu přepraveno také třináct Britů. Podle zdroje AFP byli mezi cestujícími také Ukrajinci.

Charterové lety by z kábulského letiště měly odstartovat také v pátek. Není jasné, zda mezi cestujícícmi bude i někdo ze skupiny, která ve snaze dostat se z Afghánistánu uvázla na letišti ve městě Mazáre Šaríf. 

Už nejde o evakuaci

Zvláštní vyslanec Kataru Mutlak bin Mádžid Kahtání na letišti v Kábulu prohlásil, že vzdušný přístav, který donedávna nesl jméno bývalého prezidenta Hamída Karzaje, je „z 90 procent připraven“ na běžný provoz. Letadla podle něj budou do afghánské metropole létat přes pákistánský vzdušný prostor. Podle AP také řekl, že v pátek Kábul opustí další dvě stovky cestujících. 

Kolik amerických občanů bylo na palubě dnešního letu, není podle AP jasné. Známo přesně není ani to, kolik Američanů je stále v Afghánistánu. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová před čtvrtečním odletem uvedla, že podle informací Washingtonu, je v Afghánistánu stále zhruba sto amerických občanů. Podle několika sdružení veteránu jich ale zřejmě bude více.

Lety s cizími státními příslušníky podle dalšího představitele katarských úřadů už nelze nazývat evakuacemi, protože jde o běžné cesty v rámci volného pohybu osob. 

První lety po převzetí moci

Katar se jako klíčový prostředník mezi západními zeměmi a Talibanem podílí na obnově provozu kábulského letiště. Vyslal na místo techniky a další odborné síly, které mají zajistit bezpečnost a letovou kontrolu.

Odlet Američanů a občanů dalších zemí je jedním z prvních mezinárodních letů poté, co správu kábulského letiště koncem srpna převzal Taliban. Předtím jej kontrolovaly americké jednotky, které dohlížely na evakuaci desetitisíců občanů zahraničních států a Afghánců, kteří po dobytí metropole islamistickým hnutím v obavách z příchodu Talibanu k moci prchali ze země.

Vstřícný krok Talibanu přišel poté, co hnutí v úterý oznámilo složení své nové vlády, kterou vede Muhammad Hasan Achund.

O umožnění dalších evakuačních letů s talibanci jednal zvláštní vyslanec Spojených států pro Afghánistán Zalmay Khalilzad. V USA se objevily informace, že v Mazáre Šarífu čeká na odlet kolem tisíce lidí, mezi nimiž jsou i Američané. Ministr zahraničí Antony Blinken ale poté uvedl, že ne všichni mají platné cestovní doklady. 

Zmocněnkyně OSN: Taliban vraždí členy bezpečnostních sil

Taliban má od svého návratu k moci na svědomí vraždy někdejších příslušníků afghánských bezpečnostních sil, ačkoli slíbil, že nebude nikoho pronásledovat. Podle agentury AFP to uvedla zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsová.

„Jsme znepokojeni, že navzdory četným prohlášením Talibanu o plošné amnestii pro členy afghánských bezpečnostních a obranných sil a pro státní úředníky máme zprávy o zabíjení příslušníků armády a bezpečnostních složek a o zatýkání lidí, kteří pracovali pro předchozí vlády,“ řekla Lyonsová na zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Lyonsová rovněž prohlásila, že je zapotřebí, aby do Afghánistánu rychle začaly proudit peníze, a „předešlo se tak totálnímu zhroucení hospodářství a společenského pořádku“.

Zmrazení afghánských aktiv a dárcovských fondů může vyvolat „kritický propad ekonomiky, kvůli němuž bude trpět dalších mnoho milionů lidí chudobou a hladem, což vyvolá masivní migrační vlnu“, dodala Lyonsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE).
04:30Aktualizovánopřed 6 mminutami

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 28 mminutami

AI mění obraz války na sítích. Falešné záběry mají milionové dosahy

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.
před 39 mminutami

Výbuchy v Nigérii zabily nejméně 23 lidí, policie je vyšetřuje jako bombový útok

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.
před 1 hhodinou

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 2 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 2 hhodinami

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 3 hhodinami
Načítání...