V Kataru přistálo letadlo z Kábulu, na palubě byli Američané a další cizinci

Komerční letadlo s cizinci, včetně amerických občanů, které ve čtvrtek odpoledne vzlétlo z kábulského letiště, přistálo v katarském Dauhá. Šlo o první podobně rozsáhlý odlet od stažení amerických a spojeneckých sil ze země koncem srpna. Agentura AP dříve s odvoláním na nejmenovaného diplomata uvedla, že na palubě bylo kolem dvou stovek lidí. Agentury AFP a Reuters po příletu letadla napsaly, že stroj Boeing 777 přepravil 113 cestujících.

Vysoce postavený americký činitel před odletem letadla z Kábulu podle AP uvedl, že na palubě jsou Američané, držitelé povolení k trvalému pobytu v USA a další cizinci, včetně Němců, Maďarů a Kanaďanů. Britský ministr zahraničí Dominic Raab později oznámil, že do Kataru bylo z Kábulu přepraveno také třináct Britů. Podle zdroje AFP byli mezi cestujícími také Ukrajinci.

Charterové lety by z kábulského letiště měly odstartovat také v pátek. Není jasné, zda mezi cestujícícmi bude i někdo ze skupiny, která ve snaze dostat se z Afghánistánu uvázla na letišti ve městě Mazáre Šaríf. 

Už nejde o evakuaci

Zvláštní vyslanec Kataru Mutlak bin Mádžid Kahtání na letišti v Kábulu prohlásil, že vzdušný přístav, který donedávna nesl jméno bývalého prezidenta Hamída Karzaje, je „z 90 procent připraven“ na běžný provoz. Letadla podle něj budou do afghánské metropole létat přes pákistánský vzdušný prostor. Podle AP také řekl, že v pátek Kábul opustí další dvě stovky cestujících. 

Kolik amerických občanů bylo na palubě dnešního letu, není podle AP jasné. Známo přesně není ani to, kolik Američanů je stále v Afghánistánu. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová před čtvrtečním odletem uvedla, že podle informací Washingtonu, je v Afghánistánu stále zhruba sto amerických občanů. Podle několika sdružení veteránu jich ale zřejmě bude více.

Lety s cizími státními příslušníky podle dalšího představitele katarských úřadů už nelze nazývat evakuacemi, protože jde o běžné cesty v rámci volného pohybu osob. 

První lety po převzetí moci

Katar se jako klíčový prostředník mezi západními zeměmi a Talibanem podílí na obnově provozu kábulského letiště. Vyslal na místo techniky a další odborné síly, které mají zajistit bezpečnost a letovou kontrolu.

Odlet Američanů a občanů dalších zemí je jedním z prvních mezinárodních letů poté, co správu kábulského letiště koncem srpna převzal Taliban. Předtím jej kontrolovaly americké jednotky, které dohlížely na evakuaci desetitisíců občanů zahraničních států a Afghánců, kteří po dobytí metropole islamistickým hnutím v obavách z příchodu Talibanu k moci prchali ze země.

Vstřícný krok Talibanu přišel poté, co hnutí v úterý oznámilo složení své nové vlády, kterou vede Muhammad Hasan Achund.

O umožnění dalších evakuačních letů s talibanci jednal zvláštní vyslanec Spojených států pro Afghánistán Zalmay Khalilzad. V USA se objevily informace, že v Mazáre Šarífu čeká na odlet kolem tisíce lidí, mezi nimiž jsou i Američané. Ministr zahraničí Antony Blinken ale poté uvedl, že ne všichni mají platné cestovní doklady. 

Zmocněnkyně OSN: Taliban vraždí členy bezpečnostních sil

Taliban má od svého návratu k moci na svědomí vraždy někdejších příslušníků afghánských bezpečnostních sil, ačkoli slíbil, že nebude nikoho pronásledovat. Podle agentury AFP to uvedla zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsová.

„Jsme znepokojeni, že navzdory četným prohlášením Talibanu o plošné amnestii pro členy afghánských bezpečnostních a obranných sil a pro státní úředníky máme zprávy o zabíjení příslušníků armády a bezpečnostních složek a o zatýkání lidí, kteří pracovali pro předchozí vlády,“ řekla Lyonsová na zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Lyonsová rovněž prohlásila, že je zapotřebí, aby do Afghánistánu rychle začaly proudit peníze, a „předešlo se tak totálnímu zhroucení hospodářství a společenského pořádku“.

Zmrazení afghánských aktiv a dárcovských fondů může vyvolat „kritický propad ekonomiky, kvůli němuž bude trpět dalších mnoho milionů lidí chudobou a hladem, což vyvolá masivní migrační vlnu“, dodala Lyonsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 13 mminutami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 31 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 42 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 3 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 3 hhodinami
Načítání...