V Kataru přistálo letadlo z Kábulu, na palubě byli Američané a další cizinci

Komerční letadlo s cizinci, včetně amerických občanů, které ve čtvrtek odpoledne vzlétlo z kábulského letiště, přistálo v katarském Dauhá. Šlo o první podobně rozsáhlý odlet od stažení amerických a spojeneckých sil ze země koncem srpna. Agentura AP dříve s odvoláním na nejmenovaného diplomata uvedla, že na palubě bylo kolem dvou stovek lidí. Agentury AFP a Reuters po příletu letadla napsaly, že stroj Boeing 777 přepravil 113 cestujících.

Vysoce postavený americký činitel před odletem letadla z Kábulu podle AP uvedl, že na palubě jsou Američané, držitelé povolení k trvalému pobytu v USA a další cizinci, včetně Němců, Maďarů a Kanaďanů. Britský ministr zahraničí Dominic Raab později oznámil, že do Kataru bylo z Kábulu přepraveno také třináct Britů. Podle zdroje AFP byli mezi cestujícími také Ukrajinci.

Charterové lety by z kábulského letiště měly odstartovat také v pátek. Není jasné, zda mezi cestujícícmi bude i někdo ze skupiny, která ve snaze dostat se z Afghánistánu uvázla na letišti ve městě Mazáre Šaríf. 

Už nejde o evakuaci

Zvláštní vyslanec Kataru Mutlak bin Mádžid Kahtání na letišti v Kábulu prohlásil, že vzdušný přístav, který donedávna nesl jméno bývalého prezidenta Hamída Karzaje, je „z 90 procent připraven“ na běžný provoz. Letadla podle něj budou do afghánské metropole létat přes pákistánský vzdušný prostor. Podle AP také řekl, že v pátek Kábul opustí další dvě stovky cestujících. 

Kolik amerických občanů bylo na palubě dnešního letu, není podle AP jasné. Známo přesně není ani to, kolik Američanů je stále v Afghánistánu. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová před čtvrtečním odletem uvedla, že podle informací Washingtonu, je v Afghánistánu stále zhruba sto amerických občanů. Podle několika sdružení veteránu jich ale zřejmě bude více.

Lety s cizími státními příslušníky podle dalšího představitele katarských úřadů už nelze nazývat evakuacemi, protože jde o běžné cesty v rámci volného pohybu osob. 

První lety po převzetí moci

Katar se jako klíčový prostředník mezi západními zeměmi a Talibanem podílí na obnově provozu kábulského letiště. Vyslal na místo techniky a další odborné síly, které mají zajistit bezpečnost a letovou kontrolu.

Odlet Američanů a občanů dalších zemí je jedním z prvních mezinárodních letů poté, co správu kábulského letiště koncem srpna převzal Taliban. Předtím jej kontrolovaly americké jednotky, které dohlížely na evakuaci desetitisíců občanů zahraničních států a Afghánců, kteří po dobytí metropole islamistickým hnutím v obavách z příchodu Talibanu k moci prchali ze země.

Vstřícný krok Talibanu přišel poté, co hnutí v úterý oznámilo složení své nové vlády, kterou vede Muhammad Hasan Achund.

O umožnění dalších evakuačních letů s talibanci jednal zvláštní vyslanec Spojených států pro Afghánistán Zalmay Khalilzad. V USA se objevily informace, že v Mazáre Šarífu čeká na odlet kolem tisíce lidí, mezi nimiž jsou i Američané. Ministr zahraničí Antony Blinken ale poté uvedl, že ne všichni mají platné cestovní doklady. 

Zmocněnkyně OSN: Taliban vraždí členy bezpečnostních sil

Taliban má od svého návratu k moci na svědomí vraždy někdejších příslušníků afghánských bezpečnostních sil, ačkoli slíbil, že nebude nikoho pronásledovat. Podle agentury AFP to uvedla zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsová.

„Jsme znepokojeni, že navzdory četným prohlášením Talibanu o plošné amnestii pro členy afghánských bezpečnostních a obranných sil a pro státní úředníky máme zprávy o zabíjení příslušníků armády a bezpečnostních složek a o zatýkání lidí, kteří pracovali pro předchozí vlády,“ řekla Lyonsová na zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Lyonsová rovněž prohlásila, že je zapotřebí, aby do Afghánistánu rychle začaly proudit peníze, a „předešlo se tak totálnímu zhroucení hospodářství a společenského pořádku“.

Zmrazení afghánských aktiv a dárcovských fondů může vyvolat „kritický propad ekonomiky, kvůli němuž bude trpět dalších mnoho milionů lidí chudobou a hladem, což vyvolá masivní migrační vlnu“, dodala Lyonsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
01:42Aktualizovánopřed 2 mminutami

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že získ největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 11 mminutami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 35 mminutami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy. Dříve během úterý Babiš sdělil, že česká vláda nebude na iniciativu dávat peníze, ale umožní její pokračování, když ji budou financovat jiné státy.
20:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Nebezpečné místo“. Newyorské vězení bude na další měsíce Madurovým domovem

Nicólas Maduro se nyní nachází v brooklynském vězení. V cele – minimálně zpočátku na samotce – stráví 23 hodin denně. Budovu věznice a poměry v ní označili za naprosto nehumánní a nehygienické známí zločinci, kteří jí v posledních letech prošli. Byl to například hudebník Sean Diddy Combs nebo Ghislaine Maxwellová, spolupachatelka zločinů kuplíře a pedofila Jeffreyho Epsteina.
před 1 hhodinou

V Trumpově představě „řízení“ Venezuely zůstává opozice stranou

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.
před 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.
05:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Turecký opozičník Demirtas byl potrestán dalšími sedmnácti měsíci vězení

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.
před 7 hhodinami
Načítání...