V Kataru přistálo letadlo z Kábulu, na palubě byli Američané a další cizinci

Komerční letadlo s cizinci, včetně amerických občanů, které ve čtvrtek odpoledne vzlétlo z kábulského letiště, přistálo v katarském Dauhá. Šlo o první podobně rozsáhlý odlet od stažení amerických a spojeneckých sil ze země koncem srpna. Agentura AP dříve s odvoláním na nejmenovaného diplomata uvedla, že na palubě bylo kolem dvou stovek lidí. Agentury AFP a Reuters po příletu letadla napsaly, že stroj Boeing 777 přepravil 113 cestujících.

Vysoce postavený americký činitel před odletem letadla z Kábulu podle AP uvedl, že na palubě jsou Američané, držitelé povolení k trvalému pobytu v USA a další cizinci, včetně Němců, Maďarů a Kanaďanů. Britský ministr zahraničí Dominic Raab později oznámil, že do Kataru bylo z Kábulu přepraveno také třináct Britů. Podle zdroje AFP byli mezi cestujícími také Ukrajinci.

Charterové lety by z kábulského letiště měly odstartovat také v pátek. Není jasné, zda mezi cestujícícmi bude i někdo ze skupiny, která ve snaze dostat se z Afghánistánu uvázla na letišti ve městě Mazáre Šaríf. 

Už nejde o evakuaci

Zvláštní vyslanec Kataru Mutlak bin Mádžid Kahtání na letišti v Kábulu prohlásil, že vzdušný přístav, který donedávna nesl jméno bývalého prezidenta Hamída Karzaje, je „z 90 procent připraven“ na běžný provoz. Letadla podle něj budou do afghánské metropole létat přes pákistánský vzdušný prostor. Podle AP také řekl, že v pátek Kábul opustí další dvě stovky cestujících. 

Kolik amerických občanů bylo na palubě dnešního letu, není podle AP jasné. Známo přesně není ani to, kolik Američanů je stále v Afghánistánu. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová před čtvrtečním odletem uvedla, že podle informací Washingtonu, je v Afghánistánu stále zhruba sto amerických občanů. Podle několika sdružení veteránu jich ale zřejmě bude více.

Lety s cizími státními příslušníky podle dalšího představitele katarských úřadů už nelze nazývat evakuacemi, protože jde o běžné cesty v rámci volného pohybu osob. 

První lety po převzetí moci

Katar se jako klíčový prostředník mezi západními zeměmi a Talibanem podílí na obnově provozu kábulského letiště. Vyslal na místo techniky a další odborné síly, které mají zajistit bezpečnost a letovou kontrolu.

Odlet Američanů a občanů dalších zemí je jedním z prvních mezinárodních letů poté, co správu kábulského letiště koncem srpna převzal Taliban. Předtím jej kontrolovaly americké jednotky, které dohlížely na evakuaci desetitisíců občanů zahraničních států a Afghánců, kteří po dobytí metropole islamistickým hnutím v obavách z příchodu Talibanu k moci prchali ze země.

Vstřícný krok Talibanu přišel poté, co hnutí v úterý oznámilo složení své nové vlády, kterou vede Muhammad Hasan Achund.

O umožnění dalších evakuačních letů s talibanci jednal zvláštní vyslanec Spojených států pro Afghánistán Zalmay Khalilzad. V USA se objevily informace, že v Mazáre Šarífu čeká na odlet kolem tisíce lidí, mezi nimiž jsou i Američané. Ministr zahraničí Antony Blinken ale poté uvedl, že ne všichni mají platné cestovní doklady. 

Zmocněnkyně OSN: Taliban vraždí členy bezpečnostních sil

Taliban má od svého návratu k moci na svědomí vraždy někdejších příslušníků afghánských bezpečnostních sil, ačkoli slíbil, že nebude nikoho pronásledovat. Podle agentury AFP to uvedla zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsová.

„Jsme znepokojeni, že navzdory četným prohlášením Talibanu o plošné amnestii pro členy afghánských bezpečnostních a obranných sil a pro státní úředníky máme zprávy o zabíjení příslušníků armády a bezpečnostních složek a o zatýkání lidí, kteří pracovali pro předchozí vlády,“ řekla Lyonsová na zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Lyonsová rovněž prohlásila, že je zapotřebí, aby do Afghánistánu rychle začaly proudit peníze, a „předešlo se tak totálnímu zhroucení hospodářství a společenského pořádku“.

Zmrazení afghánských aktiv a dárcovských fondů může vyvolat „kritický propad ekonomiky, kvůli němuž bude trpět dalších mnoho milionů lidí chudobou a hladem, což vyvolá masivní migrační vlnu“, dodala Lyonsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 23 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...