Vědci analyzovali DNA ze 4500 let staré lebky nalezené v jeskyni v Etiopii. Výsledky ukázaly, že tzv. „Mota“ člověk měl čistě africkou DNA. Jeho předkové nikdy nežili mimo Afriku. Vědci jej nyní mohli srovnat s genomem současných Afričanů. Ukázalo se, že velká migrační vlna mezi kontinenty zhruba 1500 let po jeho smrti složení kontinentu změnila.
Vědci analyzovali DNA afrického předka díky 4500 let staré lebce
Zkoumání DNA předků v Africe dosud v podstatě znemožňovalo vlhké a teplé prostředí, kvůli kterému se pozůstatky nedochovaly v dobrém stavu. Čtyři a půl tisíce let staré pozůstatky lovce a sběrače, byly nalezeny v etiopských horách v jeskyni zvané Mota. Podle vědců byly ve výjimečně zachovalém stavu.
Například kost pod uchem, která plní významnou funkci při ochraně před bakteriemi a zničením DNA, byla zcela nedotčená. „Jsme schopni díky tomu získat velmi dobře zachovalou DNA, ze které můžeme rekonstruovat genom jedince,“ uvedla realizátorka výzkumu Andrea Manica.
- Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA konkrétního organismu.
Analýza ukázala, že „Mota“ měl čistě africkou DNA. Před 3 tisíci lety proběhla velká migrační vlna. Během ní do Afriky přicházeli farmáři z Euroasie. To zanechalo své stopy v genetickém dědictví současných Afričanů. Vědci díky nalezené lebce mohou vidět, jak vypadala DNA předků současných obyvatel Afriky nezasažená mezikontinentální migrací.