Praha – Vodáctví je v Česku velmi oblíbená prázdninová činnost, ačkoli většina lidí vyráží za masovou vodní turistikou na velmi omezený počet úseků nejoblíbenějších řek – Vltavy, Berounky, Sázavy nebo Ohře. Podle Miloslava Svobody, učitele vodní turistiky z Českého svazu kanoistů, je ve svazu organizováno asi 12 tisíc členů, z nich třetina v oddílech vodní turistiky. Jedná se o zlomek českých vodáků, Svododa dodává, že je v republice "nejméně jeden vodák na jednoho obyvatele". Čeští vodáci se často vydávají na túry i do zahraničí, ačkoli i v Česku stále zůstává řada takřka nepoznaných míst.
Vodáctví je český fenomén, řeky bývají často přeplněné
Letos jsou české řeky možná ještě plnější než v předchozích letech. Podle Miloslava Svobody k tomu přispěl i seriál popisující líbivým způsobem výlety na vodu. „Na vodě je strašné množství lidí. Vzhledem k těm reklamám, které proběhly, je lidí někdy více, než řeka unese,“ říká Svoboda.
Podle učitele vodní turistiky jsou v současnosti velmi oblíbená nafukovací plavidla, která stojí kolem dvaceti tisíc. Tu je možné velmi jednoduše vozit například vlakem. „Když se vám zvrhne, tak plave,“ dodává Svoboda další výhodu.
Rozhovor s Miloslavem Svobodou (zdroj: ČT24)
Rafting jako extrémní forma vodáctví
Ačkoli je možné setkat se s rafty i na klidných českých řekách uprostřed flotil kanoí, jsou tato nafukovací plavidla častěji spojována se sjížděním divokých ledových řek. Takovýto extrémní sport milují tisíce lidí, ačkoli mnozí z nich za svou vášeň zaplatili životem. Dnes se do raftu nebojí nastoupit amatéři, kteří drželi pádlo v ruce párkrát za život, pozici sportu pro obyčejné smrtelníky si ale musel rafting dlouho budovat.
„Rafting počítáme na desítky let, ale od roku 1990, kdy byly mnohé materiály na řekách poprvé k vidění, se změnil výrazně. Rafty umožnily spoustě vodáků překonávat obtížnější toky než dříve kanoe,“ upozorňuje zakladatel českého raftingu Stanislav Hájek.
Podle Hájka nelze považovat rafting za příliš nebezpečný sport, vždy záleží především na posádce lodi a jejích schopnostech. „Podle mě je to ideální i pro děti, pokud jsou rodiče schopni vyhodnotit nebezpečí na řece a jsou schopni provést je řekou,“ řekl Hájek.