Persepolis - Při pohledu na zbytky největšího královského paláce své doby v íránské Persepoli na člověka dýchne pravá perská historie. Město bylo založeno Dariem Velikým někdy kolem roku 510 před naším letopočtem na umělém kopci, který se tyčí ve výšce 18 metrů nad okolní krajinou a z nějž vládli více než 150 let velcí perští králové. Z Persepole se stal největší a nejvznešenější palác na světě a jeden z vrcholů tehdejší architektury, který byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Bývalé hlavní město staroperské říše leží na velké plošině pod vysokým svahem. Zřejmě proto ho mnozí považovali za nedobytné. Každý rok za slunovratu se do Persepole sjížděli vládci všech podrobených území, aby perskému panovníkovi složili přísahu věrnosti. Do Persepole vstupovali širokou Xerxesovou bránou, někdy nazývanou i Bránou národů.
Hned za ní se nachází jedno z hlavních lákadel Persepole - Palác sta sloupů. Největší stavbu celého komplexu nechal vybudovat syn Daria Velikého - král Xerxes. „Všech sto sloupů, které zde stály, bylo zničeno. Do paláce se vstupovalo osmi branami. Na každé straně byly dvě,“ vypráví průvodkyně Mariam Bagheriová.
- Reliéf v Persepolisu zdroj: ČTK//Werner Forman Archive
- Reliéf v Persepolisu autor: Boris Roessler, zdroj: ČTK/dpa
Perská architektura je směsicí vrcholu tehdejšího stavitelství
Sál, jehož stavitelé se inspirovali sumerskou, asyrskou i řeckou architekturou, měl především za úkol zdůraznit moc a slávu tehdejších vládců světa. „Všechny sloupy jsou vysoké okolo dvaceti metrů. Nahoru na velké podstavce se pak dávaly sochy lvů, býků, koní nebo orlů. Jsou zde třeba sochy orlů, které byly sice vyrobeny, ale nebyly použity. Dnes je to emblém iránských národních aerolinek,“ dodává průvodkyně.
Průvodkyně Mariam Bagheriová:
„V dobách Persepole používali tehdejší církevní hodnostáři boty, které měly tři pruhy. Jsou trochu podobné botám, které dnes vyrábí společnost Adidas. A jeden z návštěvníků Persepole o tom společnosti napsal. A oni mu jako dar za to dali 8 tisíc dolarů. Škoda, že jsem na to nepřišla já sama.“
Směrem na jih vede cesta do dalšího audienčního sálu – apadany, jehož prostory ve své době uchvacovaly svou rozsáhlostí. Místnost sloužila jako audienční prostor Daria Velkého, hned vedle byl jeho soukromý palác. „Také se mu říkalo Zrcadlový palác. Kameny zde byly totiž tak vybroušené, že se v nich prý člověk mohl vidět jako v zrcadle. Kameny pokládali na sebe. Pak je čistili a opracovávali. A udělali na nich reliéfy. Třeba hlavu býka nebo lva,“ podotkla průvodkyně.
- Hlava koně v Persepolisu zdroj: ČTK/Eye Ubiquitous/Hutchison
- Dáriův palác zdroj: ČTK//ullstein bild - Vodjani
Období moci a bohatsví perské říše ale netrvalo věčně. V roce 331 př. n. l. přemohl Alexandr Veliký perského krále Daria III. v bitvě u Gaugamély. Persepole byla poražena, vypleněna a nakonec i spálena Alexandrem Velikým. „Někteří říkají, že to udělal, když byl opilý, a že mu to poradila jeho přítelkyně Toais. Možná to je pravda, možná je to lež. Hlavní je, že poté Persepole lehla popelem,“ uvedla průvodkyně. V Xersesově paláci byly téměř všechny sloupy ze dřeva. Zůstaly tu jen ty, které byly postaveny z kamene.
Hrobky králů na dohled od sídla
Čtyři kilometry od Persepole stojí za návštěvu monumentální hrobky ve tvaru kříže, které si zde nechali postavit největší vládci Perské říše. Předpokládá se, že v nich byli pohřbeni Artaxerxes I., Xerxes, Darius I. Veliký a Dareios II. Jejich hrdinské činy znázorňují reliéfy vyryté na samotných hrobkách. Nedaleko se nachází také malý zoroastrovský chrám. V dobách Persepole totiž nebyl na území dnešního Íránu uctíván Alláh, ale Ahura Mazda. Hlavním náboženstvím byl tehdy zoroastrismus, který jako vůbec první náboženství v historii lidstva uctíval pouze jednoho boha.
Přestože byly v následujících staletích kameny z Persepole používány místními obyvateli na jejich obydlí a své si přidala i zemětřesení, trosky Persepole nebyly nikdy zcela rozebrány ani zničeny. A tak stále dávají tušit velikost a slávu bývalého centra mocné Perské říše.
