Curych - Hora andělů, neboli Engelberg, ve středním Švýcarsku je nejen střediskem zimních radovánek, ale také sídlem stále činného benediktinského kláštera. Coby výchozí bod pro dobývání hory Titlis nemá o návštěvníky nouzi ani v létě. Díky třem zastávkám lanovky nemusí většinu cesty na vrchol ve výšce 3 239 metrů nikdo šplhat pěšky. Na druhou stranu chůze po horských stezkách stranou od skupinových zájezdů zavede poutníka na zajímavá místa. Třeba do malé výrobny lahodných alpských sýrů.
Klenoty v srdci Švýcarska – hora Titlis a vynikající sýry
Engelberský klášter v kantonu Obwalden založil rytíř Konrad von Sellenburen v roce 1120. Stavba několikrát změnila podobu kvůli požárům a následným opravám a renovacím. V klášteru zasvěceném Panně Marii Andělské stále žije 25 mnichů, kteří se sedmkrát denně scházejí k modlitbě. Chloubou kláštera je bohatě zdobený barokní kostel a varhany, největší ve Švýcarsku. Pro zájemce, kterým nestačí povrchní prohlídka zvenku, mniši pořádají důkladnou procházku celým opatstvím.
Turisty však nejvíc přitahuje vrcholek hory Titlis, snadno dostupný třemi lanovkami. Nástupní stanice leží v tisíci metrech nadmořské výšky. V posledním úseku ze zastávky Stand na Malý Titlis jezdí rotující kabinka, která se s cestujícími 600 metrů před vrcholem otočí o 360 stupňů.
Za slunečného dne nabízí vrcholek Titlisu výhled až na 80 procent území Švýcarska. V letním období přitom jezdí na Titlis v posledních letech stále více turistů z Indie. „V roce 1996 sem přijeli filmaři z Bollywoodu a natočili tu několik filmů. A proto nás navštěvuje stále více indických turistů,“ vysvětluje průvodkyně Janine Hess.
GALERIE
Titlis autor: swiss-image.ch/Photopress-Alexandra Wey, zdroj: Switzerland Tourism
Ke stoletému výročí první lanovky na Titlis postavilo středisko zimních sportů nejvýše položený visutý most v Evropě. Lávka nad pěti set metrovou propastí měří právě 100 metrů. Most musí v zimním období unést hromady sněhu a ledu a je konstruován tak, aby vydržel stovky let.
Poněkud stranou cílů skupinových zájezdů, ale stále na dohled z lanovky stojí mezi Titlisem a Engelbergem horská výrobna těch nejlepších alpských sýrů. Anselm Töngi vyrábí mléčné výrobky, včetně jogurtů a másla, už přes třicet let. Mléko kupuje od bratra hned z protějšího chovu krav i od okolních farmářů, kteří se k němu pravidelně sjíždějí vždy v sedm hodin ráno. „Za den vyrobíme asi 200 až 250 kilo sýra, ale za celé léto to je asi 27 až 30 tun,“ říká Töngi a dodává: "Jsem tady jenom v létě, protože dělám alpský sýr. Kdybych nevyráběl pouze v létě, nemohl bych ve Švýcarsku používat přívlastek alpský."
Sbrinz
Místo parmezánu používají Švýcaři sbrinz
Anselm Töngi dodává na trh i sbrinz AOC, tedy aromatický velmi tvrdý sýr, vyráběný v centrálním Švýcarsku po celá staletí. Sýr smí vyrábět 32 vybraných horských mlékáren z prvotřídního surového mléka, syřidla a soli. Označení AOC (Appellation d´Origine Controlée) znamená výrobek nejvyšší kvality.
Když je sýr vylisovaný, začíná druhá a někdy velmi dlouhá etapa zrání. Právě sbrinz AOC zraje až 18 měsíců. Celá výrobní procedura se řídí přísnými pravidly. Sýry je třeba pravidelně otáčet, aby získaly souměrný tvar. Věhlas sýrů z Gerschnialp pronikl daleko za hranice Švýcarska. Ansel Töngi dokonce občas poskytuje stáže cizincům, které učí tradičním receptům i přísným výrobním postupům.
Engelberg (zdroj: ČT24)