Ekologičtí aktivisté Děti Země podali žalobu proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí ohledně výjimek z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů ve věci posledního úseku stavby D1 z Říkovic do Přerova. Podle Ředitelství silnic a dálnic může soud oddálit stavbu klíčového úseku až o několik let. Informoval o tom deník MF DNES.
Nevládní organizace Děti Země míní, že nebyly splněny podmínky pro povolení výjimky. Důvodem sporu je výjimka ze zákona k zásahu do biotopů šestadvaceti zvláště chráněných druhů živočichů. Jde například o batolce červeného, křečka polního či skokana štíhlého, kteří by mohli stavbou podle ekologických aktivistů trpět.
Ministerstvo verdikt olomouckého krajského úřadu, který výjimku ze zákona povolil, potvrdilo letos v říjnu. Resort v tomto případě odkázal mimo jiné na převahu veřejného zájmu.
„Žalobu jsme podali na základě doporučení našich právních expertů, neboť jen soud může rozhodnout, zda třetí výjimka ze zákona o ochraně přírody a krajiny byla povolena správně. Také nás zajímá, zda opravdu nelze vést trasu obchvatu mimo cenné biotopy a Dluhonice,“ vysvětlil předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Zástupci organizace Děti Země však v šesti žalobních bodech uvádějí, že nebyly splněny potřebné podmínky k povolení výjimky ze zákona, podle nich nebylo zejména doloženo, že neexistuje jiná trasa dálnice, která by se biotopům vyhnula.
„Není také zcela jasné, kam a za jakých podmínek se budou živočichové stěhovat, kdy začíná a končí vegetační období a hnízdění ptáků, což je důležité pro terénní práce, a kolik a jakých druhů dřevin se má nově vysadit. Ve spise také chyběl projekt ochranných opatření, takže jsme ho nemohli připomínkovat,“ dodal Patrik.
Žaloba napadá i vedení dálnice městskou částí Přerova
Žaloba necílí jen na ochranu fauny. Trasu dálnice Děti Země chtějí změnit i kvůli přerovské městské části Dluhonice, kterou má zmiňovaný úsek vést. Podle Patrika je v žalobě také namítáno, že existují trasy obchvatu Přerova, které se vyhýbají dotčeným biotopům i Dluhonicím, kde má dojít k demolici několika domů a dálnice způsobuje negativní vliv na bydlení.
„Zdá se nám absurdní, pokud obyvatelé Dluhonic už od roku 2000 opakovaně žádají vedení Přerova o to, aby se jim trasa dálnice vyhnula, a to buď na východ, anebo na západ, takže dálnice by se stala skutečným obchvatem města. Přitom změnou trasy by mohlo dojít i k nižšímu škodlivému zásahu do biotopů,“ řekl Patrik.
Ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic Radim Fiala krok aktivistů očekával. Upozornil na to, že součástí žaloby je i žádost, aby soud rozhodl o odkladném účinku.
Pokud požadavku soud vyhoví, nebude moci ŘSD získat potřebný souhlas se změnou územního rozhodnutí do doby, než soud pravomocně rozhodne o celé žalobě. Zahájení stavby by mohlo podle něj nabrat zpoždění několik let.
