Do tří slepých ramen řeky Dyje pustí vodohospodáři znovu vodu. V oblasti pod zámečkem Pohansko na jih od Břeclavi předali v úterý stavbu firmě. Na rakouské straně už se pracuje od začátku srpna. Projekt za milion eur, tedy asi pětadvacet milionů korun, by měl vrátit více vody do jinak velmi suché krajiny. Z pětaosmdesáti procent ho zaplatí Evropská unie.
Na Dyji se vrátí meandry. Obnovená slepá ramena zadrží v krajině vodu
Do slepých ramen Dyje se řeka zase vlije (zdroj: ČT24)
Slepých ramen Dyje je od Břeclavi k soutoku s řekou Moravou pětadvacet. Řeku tu narovnali vodohospodáři asi před půl stoletím, život ze slepých ramen ale dodnes nezmizel. „Dyje projevuje obrovskou snahu vracet se ke svému přirozenému stavu a my vidíme, že jí to krásně jde. Vznikají biotopy. Bylo by dobré, abychom i my přispěli a trošku jí pomohli,“ řekl projektový manažer Povodí Moravy David Veselý.
Původním narovnáním přišla řeka o tři a půl kilometru svého toku. Teď jí vodohospodáři vracejí více než kilometr. „Je to jeden a půl kilometru, o které nám bude voda déle krajinou proudit. Jeden a půl kilometru pojistky proti suchu, kdy bude voda proudit nivou a kde se zdrží,“ vysvětlil Veselý.
Voda se vrátí celkem do tří ramen, jednoho na české a dvou na rakouské straně. Za hranicemi už se od začátku srpna pracuje. Ve čtvrtek se k rakouským stavbařům přidají i ti čeští.
Dyje ale neplní jen funkci řeky, tvoří taky státní hranici. Aby z mapy nezmizela, musí vždy více než polovina vody zůstat i v narovnaném korytě. „Bude se to řešit kaskádou objektů, které budou instalovány do koryta řeky Dyje, právě vždy za tím místem, kde se bude řeka vlévat do odstavených ramen,“ přiblížil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Vodohospodáři raději počítají s možným zdržením. Úrodnou oblast na jih od Břeclavi totiž lidé obývali už před dlouhými staletími. Pracovníci Povodí terén odkryjí a potom ho zkontrolují archeologové.
Narovnat, přehradit. V minulosti měli vodohospodáři jasno
Koryto řeky narovnali vodohospodáři v 70. letech, a její tok tak zkrátili o více než tři kilometry. Napřímením koryta ale z krajiny voda rychleji odtekla. Na obou bězích Dyje také vybudovali protipovodňové hráze, přehrady měly pomoci s problémem, který se táhne až do současnosti, se suchem.
Původní meandry na Dyji
Jako ochrana před záplavami vzniklo také vodní dílo Znojmo. Že je to potřeba, se projevilo už během výstavby, povodňová vlna staveniště málem smetla.
Kvůli vodní nádrži v 70. letech z map zmizela také obec Mušov. Překrylo ji dílo Nové Mlýny, se kterým se měl vybudovat i závlahový systém. Po revoluci ale vodohospodáři od závlahových plánů upustili.
Voda by se do krajiny mohla vrátit právě opětovným napojením slepých ramen. Pokud se obnovení meandrů osvědčí, chtějí v něm vodohospodáři pokračovat. A to nejen na Dyji, ale třeba i na řece Moravě v Litovelském Pomoraví.