Brno - Tři výhně, buchar poháněný silou řeky Svitavy a dveře otevřené každému, kdo bude mít chuť uměleckému kováři nakouknout pod ruce. Daniel Hlobil z Brna se chce vrátit o dvě staletí zpět. U stezky z Obřan do Bílovic staví přesně takový hamr, jaký měli jeho předchůdci.
„Já jsem vždy chtěl mít kovárnu hnanou vodou, proto mi udělalo velkou radost, když jsem po koupi tady toho objektu zjistil, že to byla kovárna. Dokonce ten člověk, co to tady postavil, se jmenoval Kovář,“ s úsměvem představuje svůj životní sen umělecký kovář Daniel Hlobil.
„Kovárnu jsem koupil i s neplatícím nájemníkem,“ říká majitel
Když Hlobil hamr objevil, zbývalo z něj už jen torzo. Čtyři roky se jej snaží vzkřísit. Pomáhá mu otec, kamarádi, ale i jeden bezdomovec. „Koupil jsem si to tady jako ve středověku i s člověkem a nechtěl jsem ho vyhodit, takže tu bydlí, hlídá mi to tu, a když má dobrou náladu, tak i něco pomůže,“ vysvětluje Hlobil.
V hamerně už se rýsuje první výheň, jejíž koncept je starý 300 let. „Vyrobil jsem si k ní i zdobený žlab, protože si říkám, že věci, které používám každý den, by měly být hezké,“ doplňuje Hlobil.
Než tradiční kovárnu u stezky z Obřan do Bílovic nad Svitavou Hlobil úplně oživí, nějaký rok to ještě potrvá. Cíl si stanovil na rok 2013. Na ochutnávku dávné atmosféry zve ale už teď. Otevřeno u něj je kdykoliv o víkendu.
Mít hamr je dnes už rarita
Ještě v polovině dvacátého století u nás fungovalo třicet tisíc zařízení na vodní pohon. Dnes hamrů v celé republice napočítáme pouze 11.
