Hned dva nálezy pokladů letos rozšířily sbírku Prácheňského muzea v Písku. Stovky mincí z 11. století už archeologové zakonzervovali a nyní je vystavují. Experti ale ještě musí rozhodnout, jakou odměnu dostanou nálezci.
Náhoda pomohla objevit dva výjimečné poklady. Nálezce starých mincí čeká odměna
Nádobu plnou mincí z 11. století našla letos na jaře v lese u Řetče na Písecku místní žena při venčení psa.
Bagrista Martin Ramajzl zase v Kučeři vykopal poklad z 15. století, když na svém pozemku srovnával terén. „Začaly se sypat zelené mince. Byl to krásný pocit, rozklepala se mi kolena,“ popsal první okamžiky po nálezu pokladu.
GALERIE
Poklad českých knížat
Z obou náhodných nálezů ale mají největší radost archeologové. Mince nalezené u Řetče už navíc může vidět i veřejnost. Poklad je od 3. do 29. října vystavený v píseckém muzeu.
V Česku jde o jeden z největších pokladů mincí z tohoto období. V jihočeském měřítku navíc nemá obdoby. „Takové věci se zde opravdu nenacházejí, navíc je to skoro kilo a půl stříbra. Poklad byl v lese, poblíž byla dvě zřejmě přemyslovská hradiště, musela si to tam schovat nějaká tehdejší elita, ne jen tak někdo,“ uvedla mluvčí muzea Klára Koubová.
Mince přemyslovských knížat
Podle muzea mohly stříbrné mince patřit někomu z knížecí družiny nebo dokonce samotnému knížeti. Polovina jich pochází z období vlády Spytihněva II. „Zbytek náleží jeho otci knížeti Břetislavu I.,“ doplnil archeolog Prácheňského muzea Písek Martin Pták.
GALERIE
Poklad
Poklad byl uložen do země kolem roku 1061. Vzhledem ke značné ryzosti kovu a velmi dobrému zachování mincí je bude možné dále dělit do variant podle razidel použitých při ražbě.
Zkorodované mince možná nepůjde oddělit
Poklad z Kučeře byl do země uložen zřejmě v druhé polovině 15. století a obsahuje mnoho druhů ražeb. Vedle domácích jsou zde i ražby saské nebo rakouské. Muzeum ho ale vystaví později.
V mincích je totiž velké množství mědi, která na mincích zkorodovala. „Poklad proto nyní prochází velmi náročným zpracováním v naší restaurátorské dílně,“ řekl ČT archeolog píseckého muzea Tomáš Hiltscher.
Mince z 15. století nalezené v Kučeři
Většina mincí byla navíc slepená do jednoho kusu, který se velmi těžce rozděluje. „Možná se ani nedostaneme k tomu, abychom vyčíslili přesný počet mincí,“ poznamenal Hiltscher.
Oba nálezy z jara letošního roku tak teprve čeká ohodnocení. Podle vedoucího odboru kultury a památkové péče Patrika Červáka bude rada Jihočeského kraje o výši odměny hlasovat příští rok.
Nalezený poklad nikdy sami nevyndávejte
Nárok na odměnu v případě nálezu pokladu platí pouze v případě, že je poklad objevený skutečně náhodou, tedy ne například pomocí detektoru kovů nebo při archeologickém průzkumu.
V případě výrobků z drahého kovu je odměna vyplacena do výše hodnoty drahého kovu. Pokud nález není z drahého kovu, vyplácí se odměna podle výše umělecké hodnoty. Do té se počítá jednak hodnota tržní, jednak okolnosti nálezu a to, jak byly zachovány. Na základě toho se stanoví koeficient, kterým se násobí tržní hodnota předmětu.
Podle ředitele Archeologického ústavu AV ČR Jana Maříka je proto důležité, aby nálezce ponechal poklad v zemi. Podle zákona by měl o nálezu informovat archeologický ústav nebo nejbližší muzeum. „Pokud chce nálezce snížit kulturně-historickou hodnotu na minimum, tak nález vezme, odnese do muzea a archeologovi vysype na stůl. To je nejhorší možná varianta,“ upozornil.