Stovky aktivistů znovu žádaly odstranění vepřína v Letech

Evropská unie musí zastavit dotace firmě Agpi, která vlastní vepřín v Letech u Písku v místech, kde stával protektorátní koncentrační tábor pro Romy. Na setkání u památníku obětí romského holokaustu v Letech to řekl prezident evropského antirasistického hnutí EGAM Benjamin Abtan. Odstranění vepřína by podle něj stálo několik milionů eur. Vedení společnosti Agpi se ale záhy ohradilo vůči Abtanově tvrzení. Žádné dotace z EU prý na provoz vepřína nedostává. Jednání o výkupu prý budou pokračovat v červenci.

Na setkání dorazilo téměř 300 lidí z 15 zemí. Mezi nimi byl například i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Aktivisté měli transparenty s nápisy Za důstojnou připomínku všech obětí holokaustu, Odstraňte vepřín nebo Čekáme už více jak 40 let.

„Lety jsou mezinárodním symbolem neúcty k obětem holokaustu a hanbou České republiky. Situace má snadné řešení: Evropská unie musí zastavit dotace, které té prasečí farmě dává, a majitelé farmy musí vyjít vstříc, protože důstojnost obětí holokaustu je víc než její zisk. A zodpovědnost má česká vláda – byli tady vězněni a mučeni Romové s českým občanstvím, dozorci a vrazi byli čeští policisté,“ řekl Abtan.

Odstranění vepřína z pietního místa by podle něj stálo několik milionů eur. „To je pro český státní rozpočet úplné nic. A jestli s nimi nebude domluva, tak český stát bude muset farmu vyvlastnit. Vláda musí konečně začít jednat,“ řekl Abtan. EGAM sdružuje 53 organizací na ochranu lidských práv.

Současná vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) tvrdí, že chce jednání s majiteli vepřína dotáhnout do konce, ministerstvo kultury nechalo zpracovat posudek o hodnotě pozemků, nemovitostí a technického vybavení výkrmny. Vlastní návrh má i firma. Aktivisté se ale bojí toho, že věc se nepodaří dovést do konce do podzimních parlamentních voleb.

Pelikán: Když jsem byl vevnitř, zrovna přijel dobytčák s prasaty k likvidaci

„Jako vláda jsme se usnesli na úkolu, který jsme zadali ministrům kultury a pro lidská práva, aby připravili výkup prasečí farmy, zatím se to nestalo, zatím nepřinesli na vládu materiál, který by tu věc uzavíral a dával konkrétní návrh, za kolik je to možné vykoupit. Pan premiér má tu moc a měl by ji využít, aby ministři ten úkol splnili,“ sdělil Pelikán. Členové vlády se podle něj baví o ceně, ale snaží se o odkup za cenu spravedlivou, ale ne více než spravedlivou. Sumu Pelikán říci nechtěl, podle něj by to zhoršilo vyjednávací pozici státu.

„Myslím si, že v takovém místě musí být pamětní místo a nic jiného, natož prasečí farma, vždyť je to příšerné. Když jsem tam byl vevnitř prohlížet si to, tak shodou okolností přijel nový dobytčák s novou dávkou prasat k likvidaci. Ta paralela je příšerná,“ řekl Pelikán.

Protest proti vepřínu v Letech u Písku
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Podpořit aktivisty přijel i zástupce polské velvyslankyně v ČR Jaroslav Strejček, jehož pradědeček bydlel na Moravě a byl Rom. „I pro mě je to velmi vážná ceremonie, nemůžeme zapomenout, co se v Letech stalo. Je důležité to připomínat,“ řekl Strejček.

Z Krupky u severočeských Teplic dorazil romský aktivista Jozef Miker. „Jezdím tady k plotu už dva roky, protože naše vláda nám rok co rok slibuje, že se tady ten prasečák odstraní a že se na původním místě, kde byl romský koncentrák, vybuduje důstojný památník. A pořád nic není, sami vidíte, že prasečák stojí a jakou má česká vláda a majoritní společnost úctu k romským spoluobčanům,“ řekl Miker.

Česko za vepřín v Letech na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament.

  • Tábor v Letech u Písku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo (značná část při epidemii tyfu) a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi.
  • Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.