Česko dohání protipovodňový dluh. Břeclav čeká na novou hráz 10 let

Pět a půl tisíce lidí a majetek ve výši 700 milionů korun má ochránit nové protipovodňové opatření v Břeclavi. Budovat jej začali stavebníci nyní, hotové by mělo být za dva roky. Od ničivých záplav v roce 1997 vznikly v Česku už stovky staveb, které chrání obyvatele před velkou vodou. Přesto jsou ale místa, která na jejich zbudování stále čekají.

V Břeclavi sice už protipovodňové hráze mají, ukázalo se ale, že nestačí. Stavebníci je proto zvýší o 20 až 70 centimetrů, aby odolaly stoleté povodni. „Hráz, která tu je, je ve špatném stavu. Je to místo, kde se před deseti lety měla voda tendeci vylévat do obydlené části města,“ uvedl starosta Břeclavi Pavel Dominik (nez.). Dodal, že po dokončení prací se bude místním klidněji spát.

Hráze se budou zvyšovat na pěti místech, k řece tam je nutné navézt velké množství zeminy. Kvůli tomu projede Břeclaví v následujících dvou letech více kamionů a místní se musí připravit na dopravní omezení. Uzavírky ale podle Povodí Moravy nutné nebudou.

Nahrávám video

Navážená zemina ale nebude jediným stavebním materiálem. Kvůli bobrovi evropskému, který hráze ničí, budou některé z nich zpevněné ocelovými stěnami.

Dokončená stavba nebude chránit pouze obyvatele Břeclavi a jejich majetek. „Vzhledem k tomu, že voda z Dyje z našeho území odtéká na slovensko-rakouské pomezí, tak neřešíme jen protipovodňovou ochranu města Břeclav, ale i celého tohoto území,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

Velká voda ohrožovala obyvatele Břeclavi naposledy v roce 2006
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Velká voda ohrožovala obyvatele Břeclavi naposledy v roce 2006. Tehdy museli lidé k břehům Dyje nosit pytle s pískem, aby se nevylila do přilehlých obydlených oblastí. Podle některých pamětníků k tomu chybělo jen několik centimetrů. Nakonec se velká voda bez větších škod rozlila do polí a lužních lesů mezi Hevlínem a Břeclaví.

  • Úprava hrází v Břeclavi za 40 milionů korun patří mezi 62 protipovodňových akcí, které po celé republice financuje ministerstvo zemědělství.

Diskuse o hrázích trvají roky

Zatímco v Břeclavi čekali obyvatelé na začátek stavby protipovodňových opatření deset let, jinde s jejich výstavbou ani léta po ničivých záplavách nezačali vůbec. Například v Přerově se o hrázích debatovalo bezmála dvě desetiletí. Výstavba stěn okolo řeky Bečvy nakonec začala až letos.

V Troubkách, kde velká voda v roce 1997 zbořila polovinu domů a připravila o život devět lidí, hráz ještě stále nemají. Na řešení se obec dohodla s Povodím Moravy teprve loni. V budoucnu by ji měl před záplavami chránit šestikilometrový systém hrází.

„Je tu hodně bílých míst, kde se protipovodňová opatření za posledních 20 let nerealizovala. Netýká se to jen Břeclavi. Nedávno jsme zahájili stavbu podobných opatření v Přerově, chystáme investici v Olomouci, ale musíme se bavit i o protipovodňové ochraně Brna,“ vyjmenoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Proti velké vodě už chrání stovky staveb

Řada měst a obcí v Česku, které jsou velkou vodou ohroženy, už ale protipovodňová opatření má. Hráze na ochranu obyvatel i majetku většinou dokončili před několika lety. Zatímco v menších oblastech vyšla stavba na několik desítek milionů, ve větších pak částka přesáhla i několik miliard korun. 

Proti povodním ve třech etapách

Ničivé povodně zažili lidé v Česku v novodobé historii už několikrát. Po rozsáhlých záplavách v roce 1997 začal stát systematicky pracovat na protipovodňových opatřeních na Moravě a ve východních Čechách. V první etapě výstavby vzniklo celkem 435 staveb, a to zejména v místech, která zasáhla velká voda před rokem 2000.   

Později se práce soustředily zejména na stavbu hrází, pevných či mobilních stěn anebo na systém lepšího zadržování vody v krajině a bezpečnosti přehrad při povodních. Za sedm let tehdy vzniklo na českém území 387 staveb.  

Nyní probíhá třetí etapa, která potrvá do roku 2019. Ta se zaměřuje především na budování poldrů a na zadržování vody v neobydlených místech. V současnosti probíhá hlavně projektová příprava jednotlivých staveb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoBohaté ložisko českého granátu umožňuje prodloužit těžbu v Podkrkonoší

Družstvo Granát Turnov bude těžit v Dolní Olešnici v Podkrkonoší o pět let déle, než se plánovalo. Tamní ložisko je nečekaně bohaté. Šperkařům sice uškodil covid i úbytek zákazníků z Ruska, zájem o klenoty osázené českými granáty se ale ukázal jako trvalý. Kámen barvy holubičí krve má ideální vlastnosti pro broušení. „Ve světě se nacházejí obdobné pyropy, ale ne v takovém množství a ne takové kvalitě, jako jsou zrovna tady,“ řekl geolog Jiří Morysek. Těžba nesmí být příliš hlučná, prašná a nemůže ani snížit hladinu spodní vody. Dolní Olešnici do rozpočtu přináší ročně stovky tisíc korun.
před 3 hhodinami

Policie zadržela muže, který se v Chomutově pohyboval s dlouhou zbraní

Policie zadržela člověka, který se vpodvečer pohyboval v centru Chomutova s dlouhou zbraní. Později se uchýlil do budovy v Riegerově ulici, ze které byl podle hasičů cítit plyn. Mluvčí policie Veronika Hyšplerová řekla, že veřejnosti nehrozí žádné nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Balbínova poetická strana, Hnutí Kruh, Rebelové

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 16. května přijali Jiří Hrdina (Balbínova poetická strana), Marta Martinová (Hnutí Kruh) a Miloslav Zientek (Rebelové). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

Soud odmítl poslat do vazby obviněného z krádeže lebky svaté Zdislavy

Soud v České Lípě neposlal muže obviněného z krádeže lebky svaté Zdislavy do vazby. Státní zástupce vazbu navrhl kvůli obavám, aby muž trestnou činnost neopakoval, neovlivňoval svědky a nechtěl utéct. Dotyčný byl podle policejní mluvčí Dagmar Sochorové propuštěn ze zadržení a stíhán bude na svobodě. Nyní podle svého obhájce lituje, že nezvolil jinou formu protestu proti tomu, jak církev s ostatky zacházela. Pachatel podle policie lebku ukradl v úterý, zalil ji do betonu a chtěl ji pohřbít.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lidé ve Vrančicích na Příbramsku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Vrančicích na Příbramsku v pátečním referendu odmítli stavbu větrné elektrárny nebo elektráren v katastrálních územích Vrančice a Mýšlovice. Plebiscit je platný a závazný, vyplývá z informací na webu obce.
před 15 hhodinami

O prázdninách se otevře stezka bývalým hnědouhelným lomem ČSA

V oblasti někdejšího lomu Československé armády (ČSA) vrcholí rekultivace a vznikají nové cesty. Propojit mají krušnohorské podhůří s dosud nepřístupnými místy a nabídnout zázemí pro pěší i cyklisty. Stezka z Vysoké Pece do Černic se otevře během léta. Turisté budou mít k dispozici lavičky i odpadkové koše. Zajímavá místa si lidé mohou prohlédnout také při virtuální procházce.
před 18 hhodinami

Odborníci hledají způsob, jak osvobodit relikvii svaté Zdislavy z betonu

Muž, který je podezřelý z úterní krádeže lebky svaté Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku, zalil vzácnou relikvii do betonu. Odborníci nyní mluví o tom, jak je možné dostat ji ven.
15. 5. 2026

Pachatel chtěl lebku svaté Zdislavy zalitou v betonu pohřbít v řece

Policie už má ukradenou lebku svaté Zdislavy. Podezřelého z krádeže zadržela ve čtvrtek. Muž, který lebku ukradl, ji zalil do betonu. Relikvii se nyní snaží vyjmout specialisté. Zadržený podle policie vypověděl, že chtěl lebku pohřbít v řece.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...