Česko dohání protipovodňový dluh. Břeclav čeká na novou hráz 10 let

Pět a půl tisíce lidí a majetek ve výši 700 milionů korun má ochránit nové protipovodňové opatření v Břeclavi. Budovat jej začali stavebníci nyní, hotové by mělo být za dva roky. Od ničivých záplav v roce 1997 vznikly v Česku už stovky staveb, které chrání obyvatele před velkou vodou. Přesto jsou ale místa, která na jejich zbudování stále čekají.

V Břeclavi sice už protipovodňové hráze mají, ukázalo se ale, že nestačí. Stavebníci je proto zvýší o 20 až 70 centimetrů, aby odolaly stoleté povodni. „Hráz, která tu je, je ve špatném stavu. Je to místo, kde se před deseti lety měla voda tendeci vylévat do obydlené části města,“ uvedl starosta Břeclavi Pavel Dominik (nez.). Dodal, že po dokončení prací se bude místním klidněji spát.

Hráze se budou zvyšovat na pěti místech, k řece tam je nutné navézt velké množství zeminy. Kvůli tomu projede Břeclaví v následujících dvou letech více kamionů a místní se musí připravit na dopravní omezení. Uzavírky ale podle Povodí Moravy nutné nebudou.

2 minuty
V Břeclavi začala stavba protipovodňových opatření
Zdroj: ČT24

Navážená zemina ale nebude jediným stavebním materiálem. Kvůli bobrovi evropskému, který hráze ničí, budou některé z nich zpevněné ocelovými stěnami.

Dokončená stavba nebude chránit pouze obyvatele Břeclavi a jejich majetek. „Vzhledem k tomu, že voda z Dyje z našeho území odtéká na slovensko-rakouské pomezí, tak neřešíme jen protipovodňovou ochranu města Břeclav, ale i celého tohoto území,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

Velká voda ohrožovala obyvatele Břeclavi naposledy v roce 2006
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Velká voda ohrožovala obyvatele Břeclavi naposledy v roce 2006. Tehdy museli lidé k břehům Dyje nosit pytle s pískem, aby se nevylila do přilehlých obydlených oblastí. Podle některých pamětníků k tomu chybělo jen několik centimetrů. Nakonec se velká voda bez větších škod rozlila do polí a lužních lesů mezi Hevlínem a Břeclaví.

  • Úprava hrází v Břeclavi za 40 milionů korun patří mezi 62 protipovodňových akcí, které po celé republice financuje ministerstvo zemědělství.

Diskuse o hrázích trvají roky

Zatímco v Břeclavi čekali obyvatelé na začátek stavby protipovodňových opatření deset let, jinde s jejich výstavbou ani léta po ničivých záplavách nezačali vůbec. Například v Přerově se o hrázích debatovalo bezmála dvě desetiletí. Výstavba stěn okolo řeky Bečvy nakonec začala až letos.

V Troubkách, kde velká voda v roce 1997 zbořila polovinu domů a připravila o život devět lidí, hráz ještě stále nemají. Na řešení se obec dohodla s Povodím Moravy teprve loni. V budoucnu by ji měl před záplavami chránit šestikilometrový systém hrází.

„Je tu hodně bílých míst, kde se protipovodňová opatření za posledních 20 let nerealizovala. Netýká se to jen Břeclavi. Nedávno jsme zahájili stavbu podobných opatření v Přerově, chystáme investici v Olomouci, ale musíme se bavit i o protipovodňové ochraně Brna,“ vyjmenoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Proti velké vodě už chrání stovky staveb

Řada měst a obcí v Česku, které jsou velkou vodou ohroženy, už ale protipovodňová opatření má. Hráze na ochranu obyvatel i majetku většinou dokončili před několika lety. Zatímco v menších oblastech vyšla stavba na několik desítek milionů, ve větších pak částka přesáhla i několik miliard korun. 

Proti povodním ve třech etapách

Ničivé povodně zažili lidé v Česku v novodobé historii už několikrát. Po rozsáhlých záplavách v roce 1997 začal stát systematicky pracovat na protipovodňových opatřeních na Moravě a ve východních Čechách. V první etapě výstavby vzniklo celkem 435 staveb, a to zejména v místech, která zasáhla velká voda před rokem 2000.   

Později se práce soustředily zejména na stavbu hrází, pevných či mobilních stěn anebo na systém lepšího zadržování vody v krajině a bezpečnosti přehrad při povodních. Za sedm let tehdy vzniklo na českém území 387 staveb.  

Nyní probíhá třetí etapa, která potrvá do roku 2019. Ta se zaměřuje především na budování poldrů a na zadržování vody v neobydlených místech. V současnosti probíhá hlavně projektová příprava jednotlivých staveb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lidé na náhradu kloubu čekají až tři roky. Změnit to mají i roboti

Na výměnu kyčelního či kolenního kloubu čekají pacienti v tuzemsku i několik let. Některé nemocnice se proto snaží zrychlit operace pomocí robotických systémů, nových typů endoprotéz nebo multidisciplinárních postupů ERAS. Přestože moderní technologie mohou zlepšit přesnost výkonu a urychlit rekonvalescenci, jejich širší využití brzdí vysoké pořizovací náklady i kapacitní limity jednotlivých pracovišť.
před 1 hhodinou

Soud uložil v kauze Stoka další tresty

Krajský soud v Brně uložil v korupční kauze Stoka Petru Liškutinovi, Michalu Unzeitigovi a Jiřímu Hosovi podmíněné a peněžité tresty. Soud jim schválil dohody o vině a trestu, které uzavřeli se státním zástupcem. Jedná se o další schválené dohody v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Všechny již schválené dohody jsou pravomocné.
před 2 hhodinami

Vodárny chystají od nového roku zdražení, v průměru o inflaci

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.
před 4 hhodinami

Komora kvůli ubývajícím venkovským lékárnám žádá systémovou změnu

Z menších měst a obcí dál mizí lékárny, jejichž provoz je kvůli nastaveným podmínkám stále obtížnější. Ve velkých městech naopak přibývají především pobočky velkých řetězců. Hluk na Uherskohradišťsku je jednou z mála výjimek – po roce tam lékárnu znovu otevřeli. Česká lékárnická komora proto žádá systémové změny, díky kterým by se provoz lékáren vyplatil i v menších obcích. Podle ministerstva zdravotnictví se od příštího roku změní způsob bonifikací tak, aby lékárenská péče nebyla hrazena pouze podle ceny vydaných léků.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Podmínka za znásilnění pro muže ze Siřemi byla porušením zákona, rozhodl Nejvyšší soud

Krajský soud v Ústí nad Labem porušil zákon, když muži z Lounska uložil za znásilnění a omezování osobní svobody jen podmínku. Nejvyšší soud (NS) dal za pravdu stížnosti bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve za ODS). Muž později trestnou činnost opakoval, údajně v Siřemi věznil a znásilňoval další ženu. Výrok NS se však týká předešlého odsouzení a nemá bezprostřední důsledky. Za dané procesní situace totiž NS nemůže verdikt zrušit.
před 21 hhodinami

ODS ukončila členství odcházejícím zastupitelům z jihu Čech. Podle Kuby je to nešťastné

Vedení ODS fakticky ukončilo členství jihočeským a českobudějovickým zastupitelům, kteří již dříve oznámili, že stranu opustí. Končí na základě veřejné deklarace odchodu, řekl místopředseda občanských demokratů Martin Kupka. Ve straně tak skončili mimo jiné jihočeský hejtman Martin Kuba nebo českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová. Celkem jde o třicet krajských a čtrnáct českobudějovických zastupitelů zvolených za ODS. Všichni chtějí vstoupit do nového hnutí, které právě Kuba připravuje.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...