Svatá Hora u Příbrami se po roce oprav znovu otevřela věřícím. Rekonstrukce barokního areálu vyšla na 190 milionů korun, v neděli obnovenému poutnímu místu požehnal primas český Dominik Duka a odsloužil mši v upomínce 283. výročí korunovace sošky Panny Marie Svatohorské.
Příbramská Svatá Hora se otevřela věřícím, požehnal jí Duka
Většinu nákladů na rekonstrukci mariánského chrámu nad Příbramí pokryly evropské dotace. Barokní objekty mají novou fasádu i střechy. Na části průčelí zůstaly na fasádě vlhké skvrny. Pokud nevyschnou, bude podle Jana Traxlera ze svatohorského areálu uplatněna reklamace u dodavatele prací.
Kardinál Duka při mši připomněl význam poutních míst, zvlášť Staré Boleslavi a Svaté Hory. Zmínil jejich historickou, ale i současnou roli. Svatá Hora je podle něj místo spojené s duchovní a společenskou obnovou. „Církev se nemůže uzavřít jenom do předpisů a tradic,“ prohlásil a zdůraznil i roli rodiny. „Toto poutní mariánské místo nám také ale říká, že bez rodiny nebude církev,“ dodal.
Mši, která oslavovala Pannu Marii Svatohorskou, lidé přihlíželi nejen přímo v areálu, někteří zůstali před průčelím, tomu bylo přizpůsobené i ozvučení. Vedle rodin s dětmi přišla i řada starších lidí, kromě poutníků z regionu dorazili i věřící z Německa.
Poutní areál připravuje i další kulturní aktivity, kromě expozic na téma historie Svaté Hory včetně nálezů archeologů zde vznikne badatelské centrum zaměřené na Svatohorský hudební archiv a chystá se rozšíření vzdělávacích programů.
Ve svatohorské bazilice je oltář s lidovou gotickou soškou Panny Marie Svatohorské. Sošku bohorodičky s Ježíškem vytvořil podle legendy v polovině 14. století arcibiskup Arnošt z Pardubic. V 16. století byla přenesena do kaple na Svaté Hoře a záhy k ní začala proudit procesí. V roce 1632 se jejím prostřednictvím údajně uzdravil slepý. O 15 let později se areálu ujali jezuité a vytvořili z něj nejvýznamnější poutní místo v Čechách. V roce 1732 prosadili i korunování sošky jako nejvýznamnější výsadu udělovanou papežskou komisí.