Otáčivé hlediště v zahradách českokrumlovského zámku zůstane na místě zřejmě ještě po roce 2017. Původně měla točna zmizet v roce 2015 - její umístění dlouhodobě kritizují památkáři. Současný odklad termínu ale způsobila organizace UNESCO, které chce mít v komisi na novou architektonickou soutěž své zástupce. Zatím ovšem nikoho nenavrhla.
Otáčivé hlediště zůstane v zahradách Českého Krumlova i po roce 2017
Staré otáčivé hlediště má v zahradě jisté ještě dvě sezony. Nájemní smlouva vyprší na konci roku 2017. Kvůli průtahům s architektonickou soutěží ale zřejmě zůstane na místě déle. Ocení to především diváci, u kterých je točna velmi oblíbená. Loňská sezona dokonce patřila k rekordním. Návštěvnost byla kolem 55 tisíc lidí. Svá představení zde každé léto hraje Jihočeské divadlo.
Soutěž na novou podobu otáčivého hlediště má být vypsaná v letošním prvním čtvrtletí. Podle odhadů má stát 250 milionů korun. Cena se ale může ještě změnit. Projekt počítá s tím, že pevnou konstrukci nahradí demontovatelná. Komise UNESCO doporučila umístit scénu mimo zámecký areál, ale je pro ni přijatelné i řešení s hledištěm uvnitř zahrady. Architekti proto ve svých plánech umístí točnu v zahradě i za zámeckou zdí.
České Budějovice, kterým točna patří, by rády na obnovu získaly dotaci, ale operační program IROP granty na podobné záměry nenabízí. „Dotace by byla možná, pokud by se jednalo o revitalizaci celé zahrady a její součástí by byla i točna,“ uvedl náměstek primátora Jaromír Talíř (KDU-ČSL). Dodal ale, že limitem je částka. Dotace nabízí maximálně 10 milionů eur (zhruba 275 milionů korun). Město ale stále neví, kolik nakonec projekt bude stát.
GALERIE
Otáčivé hlediště v Českém Krumlově
Situaci kolem točny sleduje i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). V pondělí se kvůli tomu zúčastnil i zasedání rady města. Podle Talíře slíbil, že bude usilovat o to, aby se na projektu financováním podílel také stát: „Pan ministr přislíbil, že sám ještě na to téma bude jednat s premiérem i ministrem financí.“
Státní hrad a zámek Český Krumlov, v jehož areálu se točna nachází, patří spolu s centrem města od roku 1992 na seznam světových kulturních památek UNESCO.
U zrodu otáčivého hlediště stojí významný divadelní architekt a scénograf Joan Brehms (1907-1995) s režisérem JD Ottou Haasem. První improvizovaná točna uvezla sotva šedesát diváků a byla poháněna lidskou silou. Jako první se zde odehrála 9. června 1958 inscenace Weisenbornovy hry Ztracená tvář.
Už v roce 1959 bylo ale zbudováno velké otáčivé hlediště pro 400 lidí. Před ním pak dvojice Haas-Brehms inscenuje Jiráskovu Lucernu. Také o rok později dostává hlediště novou podobu. Je rozšířeno na 550 míst, pevně zabudováno do země a poháněno elektromotorem.
Současná točna s kapacitou 664 diváků byla uvedena do provozu v roce 1994. Má oboustranně plynulý pohyb a hmotnost 650 tun. Umožňuje také realizovat původní myšlenku vynálezců tohoto divadelního principu - „jako na širokém plátně rozvíjet děj kolem hlediště postaveného před letohrádkem Bellarie na otáčející se amfiteatrální konstrukci“.
Zdroj: www.otacivehlediste.cz
První improvizovaná točna v Českém Krumlově (1958)