Praha – Celková rekonstrukce letos čeká Kobyliskou střelnici v Praze, kterou poničil čas i vandalové. Už od konce roku 2014 tam pracovali restaurátoři, ti dokončili první fázi oprav. Druhá část začne na jaře a měla by trvat do podzimu. Na Kobyliské střelnici popravili nacisté během 2. světové války 539 lidí, a to hlavně po atentátu na Heydricha.
Restaurátoři v Kobyliské střelnici pracovali už na konci loňského roku, práci ale museli stihnout za měsíc. Navíc při teplotách většinou kolem nuly: „Bohužel mnoho lidí se chová k těmto věcem velmi špatně, byly hodně poničené zejména kovové nápisové desky, které byly prostřílené, zničené od kamenů, cihel, oloupaná písmenka jednotlivých jmen. Prostě smutek,“ popsal restaurátor Miroslav Koželuh.
V první etapě rekonstrukce Kobyliské střelnice prošly opravou umělecká díla a umělecko-řemeslné prvky. Šlo zejména o Kamennou mozaiku od akademického malíře Martina Sladkého. Ta dala restaurátorům nejvíc práce, byla naprosto nečitelná, vůbec nebyla vidět figurální kompozice a barevnost jednotlivých kamenných prvků. „Když jsme začali restaurování, s postupným čištěním a odstraňováním nečistot výkvětů solí, kamene, tak jsme byli sami překvapeni, jak ta barevnost je úžasná,“ řekl Miroslav Koželuh. Poničená byla i plastika od akademického sochaře Miloše Zeta, byly na ní grafiti a patinace.
Restaurátoři museli vyměnit taky pietní kříž: „Ten byl velmi zkorodovaný, protože původně byl dřevěný, pak byl nahrazen železným, ten už byl nevyhovující, tak na základě požadavků památkové péče byl nahrazen opět dřevěným dubovým křížem,“ uvedl restaurátor Miroslav Koželuh.
Druhá fáze oprav začne na jaře
Na restaurátorské práce chce letos Praha 8 navázat. Výrazně zvelebí prostředí Kobyliské střelnice: „Plánuje se celková obnova, rekonstrukce Kobyliské střelnice. Jedná se o vykácení náletových křovin, o novou závlahu, aby tráva tady dobře rostla, o vybudování veřejného osvětlení, o znovuzprovoznění fontány, která se nachází před areálem Kobyliské střelnice. O výměnu trachytové dlažby v areálu i v předpolí. O přípravu na kamerový systém. A co je hodně zásadní z historického hlediska, je znovuobnovení terčových jam, které se tady v areálu Kobyliské střelnice nachází. Jsou to terčové jámy z dob, kdy tady ještě před 1. světovou válkou fungovala vojenská střelnice,“ popsal Petr Bambas, vedoucí odboru kultury Městské části Praha 8.
Součástí celkové rekonstrukce bude také úprava oplocení areálu Kobyliské střelnice, které v současné době funguje, ale není úplně stoprocentní. „Co nám dělá velké problémy, tak jsou divoká prasata, která tady rozrývají areál Kobyliské střelnice, což tady také je vidět. Součástí rekonstrukce bude znovuzprovoznění uzavírání vstupní brány, která tady je, která by měla zabránit ve večerních a nočních hodinách jak potenciálnímu nájezdu vandalů, tak samozřejmě divočáků,“ uzavřel Petr Bambas s tím, že zahájení prací plánuje Praha 8 zhruba na měsíc březen a dokončení někdy na podzim letošního roku.
Historie Kobyliské střelnice
Kobyliská střelnice vznikla za Rakouska-Uherska - na tehdy zcela liduprázdném místě v severních částech Prahy. Sloužila k výcviku střelby z pěchotních zbraní. Po vzniku republiky ji převzala československá armáda a používala ji ve 20 a 30. letech. Pokud střelnici zrovna nepoužívala armáda, sloužila i veřejnosti. Působili tam třeba Sokolové, vojenské kapely tam pořádaly koncerty, byla zřízena konírna a cvičila se jízda na koni, fungovala tam restaurace.
V době okupace německý wehrmacht převzal opět střelnici jako cvičnou. Jak připomíná historik Jaroslav Čvančara, šlo o velký prostor, který měl po obvodu 5 000 metrů. V severní části se nacisté rozhodli popravovat příslušníky odboje ve druhém stanném právu.
První a druhé stanné právo
- Během prvního stanného práva nacisti popravovali v ruzyňských kasárnách. Šlo o popravy v roce 1941.
- Druhé stanné právo - období od atentátu na Heydricha (27. 5. 1942) do 3. července 1942.
Na Kobyliské střelnici položily životy stovky vlastenců
Jak uvádí historik Jaroslav Čvančara, který působí v Ústavu pro studium totalitních režimů, po atentátu na Heydricha se na Kobyliské střelnici první popravy prováděly 30. května 1942. Popraveni tam byli například:
- Karel Baxa, bývalý primátor Prahy
- Generál Alois Eliáš, protektorátní ministerský předseda
- Spisovatel a intelektuál Vladislav Vančura
- Plk. Josef Churavý, význačný člen vojenského odboje – příslušník organizace Obrana národa
- Pplk. Josef Mašín z legendární trojice Balabán, Mašín, Morávek
- Senátorka Plamínková, jedna z několika žen, které byly rovněž zastřeleny
Jaroslav Čvančara připomněl, že jak plk. Josef Churavý, tak pplk. Josef Mašín a senátorka Plamínková byli zastřeleni v poslední den největších poprav v Kobylisích - v ten den bylo zastřeleno 72 osob: „Na rozdíl od jiných nebyli odváženi na Ďáblický hřbitov, ale v připravených rakvích a s nákladními auty byli odváženi do strašnického krematoria. Tudíž všechny oběti druhého stanného práva skončily ve strašnickém krematoriu,“ dodává Jaroslav Čvančara, historik z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Seznam popravených na Kobyliské střelnici naleznete zde.
Při ukázce historických fotografií z Kobyliské střelnice Jaroslav Čvančara upozornil například na unikátní záběr bývalé konírny, která sloužila jako poslední vězení pro odsouzence k smrti. Z této budovy byli vyváděni směrem k popravčím kůlům. Popravy prováděla německá Schutzpolizei.
Jaroslav Čvančara dále připomněl, že na střelnici se popravovalo i po konci 2. stanného práva. V září 1942 tam byli zastřeleni duchovní pravoslavné církve (Gorazd, Čikl, Sonnewend, Petřek), kteří poskytli azyl československým parašutistům v kostele sv. Cyrila a Metoděje. V roce 1943 tam pak byli popraveni čtyři čeští četníci, kteří působili v odboji (Bojas, Famfulík, Jirásek, Rajmon). Poslední popravy byly na střelnici ještě v květnu 1945.
- Památník protifašistického odboje vznikl na Kobyliské střelnici v roce 1975.
- Celé místo památníku, a to včetně plastiky, bylo dne 28. 2. 1978 prohlášeno za národní kulturní památku.
- Po 2. světové válce sloužila střelnice i Armádnímu filmu.
Střelnice jako místo pro vzdělání
„My doufáme tím, že bude navrácena důstojnost tak významné kulturní památce, jako je tato, tak že bude možnost sem přivést děti, školy, udělat z toho vzdělávací místo, kde si lidé připomenou i tu stinnou stránku naší historie, protože je to velmi důležité,“ uvedla Anna Patočková, mluvčí Městské části Praha 8.
