Letní sezona zájezdů pomalu akceleruje, spolu s tím ale přichází řada situací, kdy lidé o objednaný a zaplacený pobyt přijdou. Podobná nemilá zkušenost potkala i pardubické seniory: objednali si u Českého červeného kříže lázeňský pobyt. Zájezd se ale nekonal a peníze jim nikdo nevrátil. Přitom Červený kříž je společensky vnímán jako záruka pomoci potřebným v nouzi. Nejsnáze zranitelní bývají kromě dětí právě senioři, poslední dobou si stěžují především na týrání.
Osmnáct penzistů se u Červeného kříže v Hradci Králové opakovaně domáhá vrácení peněz, tak jak jim umožňuje smlouva. Každý zaplatil 8 tisíc korun i víc za rekondiční pobyt v lázních v Teplicích nad Bečvou. Odjet měli už začátkem května. Dopoledne ještě dostali pokyny, kdy je odjezd, ale večer se dozvěděli, že se cesta ruší. I další termín sedmnáctého května byl zrušen. Další náhradní se jim už nehodil, a tak chtěli pobyt zrušit. Peníze se jim ale zatím nevrátily a škodí to slavné značce.
Červený kříž patří k nejznámějším na světě. Veřejnost ho vnímá jako záruku pomoci zraněným a potřebným v nouzi. V tomto případě se to mění. „Já jim prostě nevěřím. Vám někdo řekne, že se ozve, ale neozve se. Ta důvěra je prostě pryč,“ uvedla jedna z žen, které se měly zúčastnit zájezdu.
Ředitel hradecké pobočky Červeného kříže Jaroslav Hekerle vysvětlení nejdřív dát nechtěl. Když změnil názor, uvedl, že vina za zrušení zájezdu padá na hotel. „Chci ujistit všech osmnáct lidí, kteří na ty pobyty měli jet, že v co nejkratší době to uhradíme, do konce tohoto týdne,“ uvedl Hekerle. Řada lidí zná ať už z doslechu, nebo z vlastní zkušenosti problémy s cestovkami. V případě Červeného kříže si ale původní účastníci zájezdu říkali, že jim se to stát nemůže, a nyní ztrácejí trpělivost.
Stížnosti důchodců směřují na krizové linky
Lidé v důchodovém věku se se svými problémy často obracejí i na krizové linky. Ty ale zaznamenávají vážnější problémy. Přibývá seniorů, kteří si stěžují na týrání. Na Sdružení Život 90 se jich letos zatím obrátilo o čtvrtinu víc než minulý rok. Nejčastěji starým lidem ubližují jejich nejbližší. „Nejčastěji se potkáváme s týráním psychického charakteru, to znamená ponižování, nadávky, zastrašování,“ uvedla sociální pracovnice linky. Některé stížnosti ale popisují i poměry v domovech důchodců nebo pečovatelských ústavech. Režim tam může připomínat vojnu. Ven jen výjimečně, sprcha jednou týdně, ovoce pouze v neděli. Stěžovat si na podmínky ale vyžaduje odvahu. Senioři mají strach z toho, že když se ozvou s kritikou, dočkají se sankcí.
Život 90 proto vydal desatero, jak vybrat pro seniory kvalitní domov. Nejdůležitější je osobní návštěva a rozhovory s obyvateli i personálem. Lidé se mají zajímat, jaká je náplň volného času nebo jestli není cítiti zápach. Důležité jsou i maličkosti, které ukážou, jak personál přistupuje k seniorům a jejich soukromí, třeba jestli klepou před vstupem do pokoje. Podstatné je i to, jestli v zařízení funguje lékař nebo alespoň zdravotnický personál. Senioři se pak cítí víc v bezpečí.
