Venkov se vylidňuje - s tímto alarmujícím konstatováním přišel Svaz měst a obcí. Dokládá to třeba i statistika Dobrovolného svazku obcí Broumovsko. Za posledních deset let klesl počet lidí trvale žijících v tomto regionu o víc než 600. A jejich věkový průměr se o dva roky zvýšil.
Prázdné železniční depo v Meziměstí je podle starostky jedním z důvodů, proč v tomto městě na okraji Broumovského výběžku za deset let klesl počet občanů o 9 procent, tedy o 240 lidí. Podle starostky Evy Mikové (nestr.) začali železničáři z depa za prací jezdit až do Nymburka a přes týden bývali tam. Otcové od rodin tak přijížděli jen na víkend. Což podle starostky nebylo únosné, proto se nakonec odstěhovali. A stěhují se i další lidé.
Zachraňme na venkově hlavně pošty, služby a obchody, burcuje Svaz měst a obcí. To se v Meziměstí zatím ještě daří. Jinak ale obyvatelé, které redaktor ČT oslovil, vyjmenovali základní problémy, které v Meziměstí pociťují. V místě není práce a je tam velká migrace obyvatel, daná i tím, že tam řada lidí nemá kořeny. Obchody ve městě sice fungují, ale jinak prý v Meziměstí není prakticky nic - vše zaniká. Třeba nechat si někde opravit boty? Takovou službu v Meziměstí nenajdete.
Mladí lidé odcházejí z Meziměstí pryč. A podobné to je i v dalších obcích na Broumovsku. Za poslední čtvrtstoletí klesl počet lidí v 9 ze 14 vesnic Broumovska o 1021. Jako by tam z mapy zmizela celá jedna velká vesnice.
Obec Božanov, další z Broumovského výběžku, se zatím úspěšné brání. Za cenu toho, že si třeba poštu a obchod vzala do své režie. Podle starosty obec nově provozuje i restauraci, protože se tam předtím střídali nájemci. „Došli jsme k tomu, že se ji pokusíme provozovat sami - turistický ruch tady je velký,“ konstatoval Karel Rejchrt (nestr.), starosta Božanova a předseda Dobrovolného svazku obcí Broumovsko.
Zajímavostí Božanova je, že se tam natrvalo usadili manželé Heerkensovi z Holandska. Otevřeli tam kemp a přilákali další krajany.
„Česká vesnice má svou historii a určitě všichni chceme, aby vesnice zůstala, aby byla plná života a měla perspektivu do dalších let,“ uvedl Rejchrt. Starosta čeká, že se Královéhradecký kraj poučí u sousedů v Pardubickém kraji a že živnostníkům třeba přispěje na ztrátový provoz.
Po krachu papíren se Loučovice zaměří na turistický ruch
V Loučovicích na Lipensku obyvatel výrazně neubývá, chybí tam ale práce. Nezaměstnaný je zhruba každý sedmý. Po krachu místních papíren se obec snaží lákat investory a oživit turistický ruch. Na pozitivní výsledky své práce ale zatím stále čeká.
Papírny v Loučovicích zkrachovaly a ukončily výrobu v září 2010. Bez práce tehdy zůstalo 200 lidí. V květnu 2013 chtěl areál oživit nový investor. Slavnostně se podepisovala kupní smlouva, ještě to samé léto měl otvírat nový podnik. Po dvou letech ale zůstává brána zavřená a areál je prázdný. A nic nenasvědčuje tomu, že by se tam měla výroba rozjet. Proč – to se dnes České televizi zjistit nepodařilo.
Podle starosty Loučovic Jana Kubíka (ANO) je areál papírny už v podstatě zdemolován a vznikla tam nová rozvojová zóna. V současné době se bourá i druhý loučovický areál svatého Prokopa. Radnice Loučovic je v kontaktu s majitelem pozemků a snaží se oslovovat potenciální investory, tentokrát ale zaměřené na cestovní ruch.
Podle starosty Loučovic našla spousta lidí zaměstnání v okolních obcích. Dojíždějí například do Českého Krumlova, do Kaplice, další našli práci v Rakousku. „Nicméně musíme pracovat na tom, aby se život do obce zpátky dostal,“ uvedl starosta Jan Kubík (ANO).
Řada jiných obyvatel Loučovic ale novou práci stále nenašla. Příkladem je Monika Šmalinská. Ta konstatovala, že při nutnosti dojíždět a při výši platů se někdy ani nevyplácí si takovou práci najít.
A chybějící práce se odráží i na tržbách místních podnikatelů. Řezník Jan Haranza má od uzavření papíren tržby třetinové. Říká, že lidé v Loučovicích mají málo peněz a obchodník musí sledovat, kdy jsou výplaty, nebo ještě spíš kdy se vyplácejí sociální dávky. „Další problém je s bankomatem – lidi, kteří aspoň trochu peněz dostanou, musí pro peníze do Vyššího Brodu nebo na Lipno, takže tam si i nakoupí,“ uvedl Jan Haranza. „Zatím ztrátu nemám, ale mám už takový pocit, že to dělám spíš jako koníčka,“ dodal majitel řeznictví.
A obci Loučovice nepomáhají ani turisté. Ve srovnání s 5 kilometrů vzdáleným Lipnem nad Vltavou je v Loučovicích jen minimum turistů. Například místní hotel je v průměru plný jen ze třetiny. Tento víkend tam sice připravují soustředění mladých fotbalistů, podobných akcí ale v roce příliš nemají. Podle provozního hotelu Petra Kuzby lidé Loučovicemi většinou jen projedou a zastaví se až na Lipně.
Lůžka i restaurace mají zaplnit nové projekty, které obec chystá. Mají 2 základní pilíře. Jedním je projekt Čertovy proudy. „Snažíme se na letní sezonu dostat vodu zpátky sem do řeky, aby mohla být vodácky využitá,“ uvedl starosta. První lodě s turisty zamíří do Čertových proudů pod Lipnem zřejmě příští rok. Kraj a vodohospodáři musí ale ještě schválit změnu manipulačního řádu.
Na zimní sezonu mají Loučovice druhý pilíř: „Propojit lanovky z Lipna nad Vltavou k nám na katastr Loučovic,“ uvedl starosta Jan Kubík. Dodal, že druhý projekt je zatím ve fázi změn územních plánů a vyjednávání se soukromými vlastníky pozemků.
