Ostrava – Ostravská zoologická zahrada otevřela nový Pavilon evoluce za více než 143 milionů korun. Jde o největší a nejdražší stavbu ve více než šedesátileté historii zahrady. Sloužit bude hlavně šimpanzům, kteří dosud žili v zastaralém a malém pavilonu z šedesátých let. Mnohonásobně větší životní prostor tam najdou i další zvířata, například kočkodani a další druhy. Podle ředitele Petra Čolase patří nový Pavilon evoluce k nejmodernějším v Evropě a odpovídá i světovým standardům.
Více místa pro šimpanzy. Ostravská zoo má moderní Pavilon evoluce
Vnitřní prostory nového pavilonu budou ve srovnání se starým pavilonem opic jedenáctkrát větší. Jeho součástí je přírodní výběh pro kočkodany a velká venkovní voliéra pro šimpanze. Ta má 10,5 tisíce metrů krychlových, což je téměř čtyřicetinásobek staré venkovní expozice. Konstrukce připomíná obrovskou ptačí voliéru. Ocelová síť, která má zabránit zvířatům v útěku, drží na pěti sloupech.
Kapka z deštných pralesů západní Afriky
Kromě dosud chovaných šimpanzů nebo světově unikátní skupiny kočkodanů Dianiných, kterým hrozí ve volné přírodě vyhubení, budou v novém komplexu úplně nové druhy. „Jde například o pestrobarevná africká prasátka štětkouny. Dále tam budou celé skupiny dosud nikdy nechovaných ryb, obojživelníků, plazů, zástupců hmyzu či bezobratlých,“ uvedla mluvčí ostravské radnice Andrea Vojkovská. Celkem bude nový pavilon domovem pro asi 200 zvířat 20 druhů.
Tato pestrost koresponduje s názvem pavilonu, který celý zní: Pavilon evoluce - kapka z deštných pralesů západní Afriky. „Snažíme se ukázat evoluci na vybraném biotopu pralesů v západní Africe a rozmanitosti druhů, které tam nejdeme,“ vysvětlil vedoucí zoolog ostravské zahrady Jiří Novák.
Lepší komfort budou mít nejen zvířata, ale i návštěvníci. „Jsou pro ně připravené nové stezky, byla vybudována vodní plocha a venkovní vyhlídky do jednotlivých výběhů,“ doplnila Vojkovská. V areálu se otevírá také nová restaurace.
Vedení Ostravy slibuje zoo větší podporu
Nové chovatelské centrum vzniklo přestavbou pavilonu pro vodní ptáky. Stavba začala v roce 2012 a skončila koncem roku 2014. Mělo to být skoro o rok dříve. Otevření oddálil nejprve spor o vícepráce, poté se muselo opakovat výběrové řízení na vnitřní vybavení. Zvířata se tam nastěhovala v lednu. Většinu nákladů - 92,5 procenta - získalo město z evropských peněz, do částky 143 milionů doplatilo 7,5 procenta.
Vedení města chce zoologickou zahradu v budoucnu dál podporovat. „Přál bych si, aby investice do zahrady byly ještě větší než doposud. Jistě se to vyplatí vzhledem k tomu, že naše zahrada patří k deseti nejnavštěvovanějším turistickým cílům v republice,“ uvedl primátor Ostravy Tomáš Macura z hnutí ANO.
Historie Zoo Ostrava
První sídlo ostravské zoo bylo v Hornickém sadu v části Kunčičky. Začínala s jedním srncem, dvěma srnami a pěti bažanty. Roku 1956 získala prvního slona indického.
Se stavbou pomáhali horníci a školní mládež
Do dnešní Stromovky ve Slezské Ostravě se zoo přestěhovala roku 1960. S výstavbou, která trvala několik let, vydatně pomáhali pracující a školní mládež. Mezi zaměstnanci převažovali horničtí důchodci a brigádníci bez kvalifikace. V šedesátých letech vznikly hlavní expozice medvědů, pavilon opic, šelem a slonů. Zahrada získala ledního medvěda, severoamerické aligátory, šimpanzy i plameňáky. Roku 1965 přibyl slon africký. Ten první zemřel následkem pádu do příkopu, druhý na infarkt. Až třetí slon, samice Soňa, kterou zahrada převzala v roce 1967, žil v Ostravě do roku 1991. Cenným přírůstkem byla hroší samice a poté samec Honza, který je v Ostravě od roku 1968 a dosud žije.
Ze Sovětského svazu dorazili lední medvědi
Sedmdesátá léta přinesla další výstavbu a velký chovatelský rozvoj. Postavilo se parkoviště, jídelna, velká budova pro odchov mláďat, krmných zvířat a zimování ptáků, dále karanténa, ošetřovna a zookuchyně. Roku 1975 byl otevřen pavilon hrochů. Vznikla dětská zoo, výběhy pro kopytníky. Zahrada začala chovat nosorožce tuponosé, jeleny milu, zebry Grévyho, kočkodany Dianniny, levharty, tapíry, sumatérské tygry a další druhy. Ze Sovětského svazu dorazil pár ledních medvědů nebo velbloudi dvouhrbí.
Chloubou a lákadlem jsou sloní mláďata
V osmdesátých letech se zastavily investiční akce. Ze zvířat ale přibyli medvědi syrští či orangutan Bimbo, který patřil dlouho k nejpopulárnějším v zoo. Počátek devadesátých let přinesl nestabilitu a stagnaci. Poté se situace zlepšila, vzniká nová voliéra dravých ptáků nebo expozice rysů. Roku 1996 byla zoo přijata do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Zlomem byla výstavba moderního pavilonu slonů roku 2004. Zahrada se také stala součástí světové asociace. Město investovalo do nových expozic i nového zázemí, což pokračuje dodnes. Nejpopulárnější jsou ostravští sloni indičtí. V Ostravě se jako v jediné zahradě v Česku podařilo odchovat v zajetí mládě. První zemřelo. Samička Rashmi se stala zvířecí celebritou. Boj třetího mláděte ohroženého nedostatečnou imunitou sleduje celá republika.