Více místa pro šimpanzy. Ostravská zoo má moderní Pavilon evoluce

Ostrava – Ostravská zoologická zahrada otevřela nový Pavilon evoluce za více než 143 milionů korun. Jde o největší a nejdražší stavbu ve více než šedesátileté historii zahrady. Sloužit bude hlavně šimpanzům, kteří dosud žili v zastaralém a malém pavilonu z šedesátých let. Mnohonásobně větší životní prostor tam najdou i další zvířata, například kočkodani a další druhy. Podle ředitele Petra Čolase patří nový Pavilon evoluce k nejmodernějším v Evropě a odpovídá i světovým standardům.

Vnitřní prostory nového pavilonu budou ve srovnání se starým pavilonem opic jedenáctkrát větší. Jeho součástí je přírodní výběh pro kočkodany a velká venkovní voliéra pro šimpanze. Ta má 10,5 tisíce metrů krychlových, což je téměř čtyřicetinásobek staré venkovní expozice. Konstrukce připomíná obrovskou ptačí voliéru. Ocelová síť, která má zabránit zvířatům v útěku, drží na pěti sloupech.

Kapka z deštných pralesů západní Afriky

Kromě dosud chovaných šimpanzů nebo světově unikátní skupiny kočkodanů Dianiných, kterým hrozí ve volné přírodě vyhubení, budou v novém komplexu úplně nové druhy. „Jde například o pestrobarevná africká prasátka štětkouny. Dále tam budou celé skupiny dosud nikdy nechovaných ryb, obojživelníků, plazů, zástupců hmyzu či bezobratlých,“ uvedla mluvčí ostravské radnice Andrea Vojkovská. Celkem bude nový pavilon domovem pro asi 200 zvířat 20 druhů.

Tato pestrost koresponduje s názvem pavilonu, který celý zní: Pavilon evoluce - kapka z deštných pralesů západní Afriky. „Snažíme se ukázat evoluci na vybraném biotopu pralesů v západní Africe a rozmanitosti druhů, které tam nejdeme,“ vysvětlil vedoucí zoolog ostravské zahrady Jiří Novák.

Lepší komfort budou mít nejen zvířata, ale i návštěvníci. „Jsou pro ně připravené nové stezky, byla vybudována vodní plocha a venkovní vyhlídky do jednotlivých výběhů,“ doplnila Vojkovská. V areálu se otevírá také nová restaurace.

Vedení Ostravy slibuje zoo větší podporu

Nové chovatelské centrum vzniklo přestavbou pavilonu pro vodní ptáky. Stavba začala v roce 2012 a skončila koncem roku 2014. Mělo to být skoro o rok dříve. Otevření oddálil nejprve spor o vícepráce, poté se muselo opakovat výběrové řízení na vnitřní vybavení. Zvířata se tam nastěhovala v lednu. Většinu nákladů - 92,5 procenta - získalo město z evropských peněz, do částky 143 milionů doplatilo 7,5 procenta.

Vedení města chce zoologickou zahradu v budoucnu dál podporovat. „Přál bych si, aby investice do zahrady byly ještě větší než doposud. Jistě se to vyplatí vzhledem k tomu, že naše zahrada patří k deseti nejnavštěvovanějším turistickým cílům v republice,“ uvedl primátor Ostravy Tomáš Macura z hnutí ANO.

Historie Zoo Ostrava

První sídlo ostravské zoo bylo v Hornickém sadu v části Kunčičky. Začínala s jedním srncem, dvěma srnami a pěti bažanty. Roku 1956 získala prvního slona indického.

Se stavbou pomáhali horníci a školní mládež

Do dnešní Stromovky ve Slezské Ostravě se zoo přestěhovala roku 1960. S výstavbou, která trvala několik let, vydatně pomáhali pracující a školní mládež. Mezi zaměstnanci převažovali horničtí důchodci a brigádníci bez kvalifikace. V šedesátých letech vznikly hlavní expozice medvědů, pavilon opic, šelem a slonů. Zahrada získala ledního medvěda, severoamerické aligátory, šimpanzy i plameňáky. Roku 1965 přibyl slon africký. Ten první zemřel následkem pádu do příkopu, druhý na infarkt. Až třetí slon, samice Soňa, kterou zahrada převzala v roce 1967, žil v Ostravě do roku 1991. Cenným přírůstkem byla hroší samice a poté samec Honza, který je v Ostravě od roku 1968 a dosud žije.

Ze Sovětského svazu dorazili lední medvědi

Sedmdesátá léta přinesla další výstavbu a velký chovatelský rozvoj. Postavilo se parkoviště, jídelna, velká budova pro odchov mláďat, krmných zvířat a zimování ptáků, dále karanténa, ošetřovna a zookuchyně. Roku 1975 byl otevřen pavilon hrochů. Vznikla dětská zoo, výběhy pro kopytníky. Zahrada začala chovat nosorožce tuponosé, jeleny milu, zebry Grévyho, kočkodany Dianniny, levharty, tapíry, sumatérské tygry a další druhy. Ze Sovětského svazu dorazil pár ledních medvědů nebo velbloudi dvouhrbí.

Chloubou a lákadlem jsou sloní mláďata

V osmdesátých letech se zastavily investiční akce. Ze zvířat ale přibyli medvědi syrští či orangutan Bimbo, který patřil dlouho k nejpopulárnějším v zoo. Počátek devadesátých let přinesl nestabilitu a stagnaci. Poté se situace zlepšila, vzniká nová voliéra dravých ptáků nebo expozice rysů. Roku 1996 byla zoo přijata do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Zlomem byla výstavba moderního pavilonu slonů roku 2004. Zahrada se také stala součástí světové asociace. Město investovalo do nových expozic i nového zázemí, což pokračuje dodnes. Nejpopulárnější jsou ostravští sloni indičtí. V Ostravě se jako v jediné zahradě v Česku podařilo odchovat v zajetí mládě. První zemřelo. Samička Rashmi se stala zvířecí celebritou. Boj třetího mláděte ohroženého nedostatečnou imunitou sleduje celá republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 2 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 10 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 10 hhodinami

„Moje poselství je: Nebojte se.“ Architekt Kyselka vzpomíná na střety s totalitními režimy

Architekt venkova a krajiny Mojmír Kyselka přednášel v Brně, Bratislavě, Vídni i v americkém Ohiu, ještě nedávno vedl katedru architektury v Ostravě. Třiadevadesátiletý profesor ale zažil i nacistickou okupaci, zatčení komunistickou Státní bezpečností i pokusy o získání ke spolupráci. Přesto se odmítl podřídit režimu. Podpis manifestu Dva tisíce slov ho tehdy připravil o možnost působit na vysoké škole. K akademické kariéře se vrátil až po sametové revoluci.
před 16 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 16 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
včera v 20:38‌‌

VideoHlaváček avizoval zdražení kuponu na MHD i přípravu systému mýta v centru Prahy

Prahu v příštích čtyřech letech povede z pozice primátora Petr Hlaváček (STAN). Podle něj je „potřeba posouvat Prahu dál, ale pokud možno rozumně, podle plánu a s rozvahou“. V Událostech, komentářích hájil také metropolitní plán, podle něj dává „standard pro rozvoj“ a nově vznikajícím čtvrtím pravidla. Mezi hlavní priority pro rok 2030 zařadil dokončování linky metra D nebo výstavbu Městského okruhu. Avizoval také zdražení ročního kuponu na městskou hromadnou dopravu o 1100 korun, stejně tak dvojnásobné zvýšení ceny za parkovné na 2400 korun ročně. Zmínil také výhled zavedení mýta v centru metropole. Rozhovorem provázel Petr Obrovský.
včera v 09:23‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.