Třídění a likvidace bioodpadu bude pro malé obce složitější, než se původně zdálo. A to i pro ty, které svým obyvatelům pořídily domácí kompostéry nebo měly dohodu s místními zemědělci. Ani jedno z toho totiž k dodržení nových pravidel pro nakládání s bioodpadem nestačí.
Vozit trávu z obcí do měst je absurdní, říkají starostové
Zbelítov pořídil domácí kompostéry, ale podle nové legislativy to stačit nebude
Dřív měli obyvatelé Zbelítova na zahradě kompost, teď veškerý bioodpad vyhazují do kompostéru. Ve všech obcích regionu Milevsko to je běžná praxe. Dotaci na kompostéry do každé domácnosti, kterou získali přes Svazek obcí Milevska z Ministerstva životního prostředí, totiž využily společně. Svazek obcí na kompostéry získal 1 milion korun, konkrétně Zbelítov dostal 65 kompostrérů – je to odvozené od počtu obyvatel obce. Ve Zbelítově a v dalších obcích ale netušili, že pořízení kompostérů pro nová pravidla nakládání s bioodpadem nebude stačit.
GALERIE
Domácí kompostér zdroj: ČT24
„Dneska máme v každé chalupě kompostér a máme ještě komunitní kompostárnu, kterou už máme dva roky - lidem jsme umožnili, aby měli kam dávat listí a trávu, protože nám to dávali do popelnic,“ řekla starostka Zbelítova Markéta Honzíková (BEZP.) a dodala, že kvůli bioodpadu v běžných popelnicích pak byl takový odpad zbytečně těžší a objemnější. Markéta Honzíková si myslí, že dosavadní způsob nakládání s odpadem ve Zbelíkově je dostačující a dál nechce nic vymýšlet. „Zatím si z toho moc hlavu nedělám. Myslím si, že ministerstvo vymyslí za chvíli něco jiného. Může se vyměnit za týden ministr a bude to zase všechno jinak,“ řekla Markéta Honzíková, starostka Zbelítova.
Bioodpad v kompostéru
Novela zákona o odpadech
Podle novely zákona o odpadech musí obec umožnit lidem třídit bioodpad. Novela nařizuje, aby všechny obce zajistily svým obyvatelům buď speciální kontejnery, nebo jiný způsob, jak se takového odpadu zbavit.
Obce třídění bioodpadu lidem musí umožnit minimálně od dubna do konce října. Byť by to bylo třeba jen pro jednoho člověka. Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí, to v listopadu 2014 odůvodnila takto: „My jsme na základě limitů od Evropské komise povinni odklánět bioodpad na skládkách. Ten poslední limit, který nám stanovila Evropská komise, to bylo snížit skládkování bioodpadu o 50 procent oproti roku 1995. V roce 2013 se nám tento limit nepodařilo naplnit a limit byl přesažen o 130 tisíc tun. I proto, abychom se vyvarovali sankcí z EU, bylo nutné zavést tuto povinnost třídit bioodpad.“ Za nesplnění povinnosti obcím bude hrozit až milionová pokuta.
„Pokud to funguje několik let, proč by to nemohlo fungovat dál, jenom proto, že si ministerstvo něco vymyslí,“ uvedla Markéta Honzíková a pokračovala, že celá myšlenka, že by se bioodpad vozil z vesnice do města, ji přijde absurdní. „Myslím si, že to je nešťastné, že ta vyhláška je nedomyšlená, je nedotažená, a doufejme, že se ministerstvo nad tím zamyslí a udělá nějaký dodatek, který by toto všechno dal do pořádku,“ uvedla starostka Zbelítova Markéta Honzíková.
Spolupráce obce s místními zemědělci
V případě trávy z obecních pozemků ve Zbelítově i jinde na venkově tradičně spolupracují s místními zemědělci. Pokud ale ani oni nemají kompostárnu, také to správné nakládání s bioodpadem není. „My jsme nad rámec toho domácího kompostování stanovili v rámci vyhlášky jiná řešení, ať už je to distribuce sběrných nádob nebo přistavení velkoobjemového kontejneru,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Dodala, že možné je taky sbírat bioodpad do pytlů nebo využít bioodpad v bioplynových stanicích a obecních kompostárnách.
Lidé zatím používají domácí kompostéry
Kovářov
Domácí kompostéry mají lidé i v jihočeském Kovářově. Vedení obce bylo navíc domluveno s místním družstvem a trávu, kterou posekali na obecních pozemcích, vozili na hnojiště. Zemědělci vzniklý kompost posléze, třeba po půl roce, rozmetali a vrátili do půdy. Kovářov si vybudoval sběrný dvůr, takže novou legislativní úpravu teď chce řešit přistavením kontejneru, který bude označen jako bioodpad a rychle rozkladatelné odpady. Obec Kovářov bude taky muset uzavřít smlouvu s kompostárnou - nejbližší je zatím v Písku, plánuje se taky v Milevsku. A za odebírání bioodpadu bude muset Kovářov kompostárně platit.
Kompostér a nádoba na bioodpad
„Pro mě je to úplně nesmysl, protože vozit trávu z venkova do města je pro mě absolutně nepřijatelné. Myslím si, že tráva by měla vždycky zůstat tam, kde vyroste, a měla by posloužit jako hnojivo pro další úrodu,“ konstatoval Pavel Hroch (JIH12), starosta Kovářova.
„Já si myslím, že legislativci, kteří sedí v Praze, si vůbec neuvědomují, jak vypadá venkov, venkovské prostředí. A nakonec by bylo nejideálnější, kdybychom ten bioodpad měli vozit do Prahy,“ řekl s úsměvem na tváři Pavel Hroch.
GALERIE
Zpracování kompostu v kompostárně zdroj: ČT24
Starosta Kovářova si zatím neumí představit, kolik bioodpadu bude, kolik ho budou muset odvážet. Do Písku to ale mají 35 km, k tomu připočítává pracovní sílu. „Myslím, že se můžeme dostat, pro naši obec, na částku 100 000 a myslím si, že se nebudu ani moc mýlit,“ řekl Pavel Hroch.
Starosta Kovářova dodává, že navíc v novém systému hrozí, že kontejner s pořizovací hodnotou 45 000 korun nakonec ani lidé nebudou využívat a bude většinu doby prázdný.
Boršov nad Vltavou
Starosta Boršova nad Vltavou Jan Zeman (BEZP.) vyčíslil, že za uložení bioodpadu v kompostárně obec platí 600 Kč za tunu. „Ten náš odpad musí ujet XY kilometrů, aby byl uložen. Osobně si myslím, že na venkově by to mělo být skutečně likvidováno v místě, kde odpad vzniká, a je nesmysl, aby si lidé potom kupovali kompostovanou zeminu v hobbymarketech, když si ji můžou sami udělat. Ale to je otázka selského rozumu a bohužel, ten se nám vytrácí na mnoha a mnoha místech,“ řekl starosta Boršova nad Vltavou Jan Zeman.
Zpracování kompostu v kompostárně
Kompostárna je v regionu zatím jen v Písku
Právě na Písecku je ale kompostárna zatím jenom jedna - v Písku. Dosud zpracovává jen bioodpad z města. Miloslav Šatra, vedoucí odboru životního prostředí v Písku, uvedl, že kapacitně by kompostárna byla schopna přijímat i bioodpad od obcí, pokud by měly zájem. Obcím to nabídli a věc už projednali i se Státním fondem životního prostředí, aby se nedostali do rozporu s dotačními podmínkami a nemuseli vracet dotaci, kterou na kompostárnu dostali. „Ta možnost by byla pouze za náklady, které tady prokazatelně na materiál budou vynaloženy, ale podmínka byla i, že bychom jim vraceli zpátky už hotový substrát, který se tady vyprodukuje, který oni zase můžou využít na veřejná prostranství v té obci,“ řekl Miloslav Šatra, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Písek.
GALERIE
Kompostárna zdroj: ČT24
Společnost, která bioodpad na Písecku sváží, má zase kompostárnu až v Jindřichově Hradci.
Komunitní kompostárny
Miloslav Šatra z odboru životního prostředí v Písku uvedl, že jednou z možností obcí, jak na novou legislativní situaci reagovat, je zřídit si tzv. komunitní kompostárnu. Obec by musela vytýčit plochu v obci, která by měla být - pokud možno - i vodohospodářsky zabezpečena. Vozit by se tam ale mohl nikoli odpad, ale jen materiál pro další využití. „To, co my tady někdy na kompostárnu dostaneme, že tam jsou igelity, sklenice, tak to samozřejmě problém v té komunitní kompostárně určitě bude,“ konstatoval Miloslav Šatra.
Uskladněný kompost
Druhá věc pak je, že na komunitní kompostárně se materiál bude určitou dobu hromadit, ale pak se musí nějak zpracovat nebo odvézt. „Pokud nemají v místě zařízení nebo stroje, které by jim pomohly – ať to jsou místní zemědělci nějakým překopávačem, nebo podobně – tak pak jedna z možností by byla i po dohodě s námi využívat naše stroje, zase alespoň za náklady, ale tuto možnost jsme zatím neprojednali se státním fondem z hlediska dotací,“ řekl Miloslav Šatra, vedoucí odboru životního prostředí na Městském úřadu v Písku.
Obce a bioodpad (zdroj: ČT24)