Praha - Původně zájezdní hostinec a pivovar a později proslulý šantán a jeden z prvních pražských kabaretů stávaly v ulici Na Poříčí na místě, kde byl 18. března 1939 otevřen obchodní dům Bílá labuť. Až do roku 1975, kdy byly otevřeny domy Kotva a Máj, byl tento funkcionalistický palác ze skla a železobetonu největším obchodním domem Prahy.
Skleněný palác Bílá labuť: Pivovar, šantán i kabaret
Obchodní dům Bílá labuť vyrostl na místě, kde stával patrový dům se zájezdním hostincem u frekventované kupecké cesty. V domě byl šantán, který se v 80. letech 19. století odstěhoval do Ostrovní ulice. Až do roku 1937 v něm však zůstal slavný kabaret U Labutě. Od roku 1910 v domě bylo také kino Invalidů. Ve 30. letech 20. století dům koupil pražský podnikatel Jaroslav Brouk, aby na jeho místě vybudoval moderní obchodní dům.
Tři dny po okupaci
Možnost jít si nakoupit do Bílé labutě v ulici Na Poříčí měli Pražané a návštěvníci hlavního města poprvé v roce 1939. Moderní obchodní dům vyprojektovaný architekty Josefem Hrubým a Josefem Kittrichem se pro veřejnost otevřel tři dny po okupaci českých zemí nacistickou armádou a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava.
Funkcionalistický „skleněný palác“ se slavným skleněným neonem na střeše zdědil svůj název po starobylém pivovaru téhož jména. Ve 30. letech 20. století dům koupil známý pražský podnikatel Jaroslav Brouk, spolumajitel obchodního domu Brouk a Babka na Letné, aby na jeho místě vybudoval moderní obchodní dům.
Podobné stavby vznikaly i v dalších tuzemských městech, v Brně třeba Centrum nebo dnešní OD Baťa, v Ostravě pak Ostravica:
GALERIE
videogallery_428125
Při otevření vzbudila stavba velikou pozornost, neboť byla vybavena řadou v Čechách tehdy nevídaných vymožeností, například eskalátory, vytápěním vedeným ve stropě či klimatizací. Pyšnila se dokonce evropskými unikáty, pokladní potrubní poštou nebo automatickým sběrem odpadu. Neobvyklé bylo i reklamní osvětlení, jemuž dominovala právě labuť.
Lehátka pod slunečníky
Celkem měl objekt 11 pater, z toho dvě pod zemí. Nad šestým administrativním patrem byla třípatrová věžová nástavba s terasou, tehdy přístupnou veřejnosti. O tři patra níže byla menší terasa pro zaměstnance, aby tam mohli na lehátkách pod slunečníky trávit polední přestávku v letním období. Pro zákazníky byla v každém patře pohodlná odpočívadla, vychovatelky v dětském koutku s rájem hraček se staraly o malé děti.
Obdivuhodná byla i vstupní hala výkladů, které měly plochu 600 metrů čtverečních. Zařízení interiéru navrhl akademický architekt Jan Gillar. Až do roku 1975, kdy byly otevřeny domy Kotva a Máj, byla Bílá labuť největším a nejmodernějším obchodním domem v zemi.