Praha – Hlavní město českého království se roku 1891 u příležitosti konání Jubilejní zemské výstavy dočkalo řady novinek, z nichž mnohé slouží Pražanům i návštěvníkům metropole v nějaké formě dodnes. Kromě holešovického výstaviště s dominantou Průmyslového paláce to byla i elektrická tramvaj nebo Petřínská rozhledna. Právě do blízkosti ještě dokončované vyhlídkové věže začala 25. července 1891 vozit cestující i zbrusu nová lanovka.
Petřínská lanovka bývala poháněna vodou
V hlavním městě mohou turisté v současnosti využít tři lanové dráhy: na Petříně, na Smíchově a v zoologické zahradě. Nejoblíbenější lanovkou v Praze je zřejmě ta petřínská, která v těchto dnech slaví 120 let od zprovoznění. Historie nejstarší a stále funkční lanovky v Praze se začala psát roku 1891, kdy na trať dlouhou 390 metrů vyjela poprvé. Pražané měli mít možnost dostat se snadněji k nově postavené Petřínské rozhledně. Ročně lanovka přepraví asi 1,8 milionu cestujících, za celou dobu svého provozu svezla asi 56 milionů lidí. Nabízí výhled na centrum města a urychluje cestu z Újezdu k petřínské rozhledně, Štefánikově hvězdárně a na Strahov.
GALERIE
videogallery_000131011
Petřínská lanovka je v provozu celoročně, s výjimkou pravidelné jarní a podzimní údržby. Nepřetržitý provoz zahájila v roce 1985, dvakrát do roka má ale odstávku kvůli pravidelné údržbě původní strojovny. „V zimě vezmu sáně a nahoru jedu lanovkou, dolů na saních. Je super, má výročí, a tak jsem ji ukázala vnučce. Bylo to pohoda,“ komentují spokojení cestující. Původně byla první lanovka poháněna obyčejnou vodou. Do horního vozu ji strojníci napustili tak, aby převážila vůz s cestujícími, který vyjížděl z dolní stanice. „Ta vodní převaha dělala v zimním období velký problém, protože částečně namrzala,“ uvedl vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy Pavel Fojtík.
Takto fungovala lanovka až do první světové války a po několika pokusech o obnovu ji zmodernizovali až v roce 1932, kdy začala jezdit na elektrický pohon. Vznikla nová strojovna a prodlužovala se i samotná trať. „Po opravě byla prodloužena na 511 metrů, což je do dneška,“ potvrdil Milan Pokorný z Muzea městské hromadné dopravy Dopravního podniku hl. m. Prahy. Lanovka sloužila spolehlivě do roku 1965, než se na Petříně sesunul podmáčený svah a trať zničil. Původní technické zařízení se ale podařilo zachránit a nyní je chloubou celé lanovky. „Ráno, když přijdeme do práce, musíme prohlédnout kompletně strojovnu a vůz a pak se provede zkušební jízda,“ vysvětlil strojník Luboš Fialek.
V době svého zprovoznění ale nebyla první lanovkou na území hlavního města. Zhruba o dva měsíce ji předstihla kratší a strmější lanovka na Letnou, která přestala jezdit za první světové války. V době první republiky bylo na jejím tělese vybudováno pohyblivé schodiště, které bylo v 30. letech definitivně demontováno.
Sedačková lanovka v pražské zoologické zahradě usnadňuje návštěvníkům výstup do horní části zahrady. Její stavba trvala sedm let, zprovozněna byla v roce 1977. O rok později ale byl její provoz kvůli technickým nedostatkům zastaven, znovu se lanovky návštěvníci zahrady dočkali v roce 1981. V současnosti funguje od dubna do října, denně přepraví v průměru asi 1 400 lidí, loni se lanovkou podle statistiky pražského dopravního podniku svezlo za 211 dnů provozu 299 573 lidí. Petřínskou dráhu i lanovku v zoo provozuje pražský dopravní podnik. Na petřínské platí jízdenky MHD, v zoo se platí 20 korun v automatu.
Třetí lanovkou je pozemní dráha, která od roku 1996 spojuje dvě části hotelu Mövenpick na Smíchově. Jezdí zde kabina pro 12 lidí, která se naklání při jízdě tak, aby podlaha zůstala ve vodorovné poloze. Říká se o ní, že slouží německým a rakouským turistkám k zahlédnutí zpěváka Karla Gotta, nabízí totiž výhled na jeho vilu na Bertramce a také na část Smíchova.
Lanovka by v budoucnu mohla vést i na Kavčí hory
S dalšími dvěma lanovkami počítá koncept nového územního plánu, který se v současnosti projednává. Lidé by se tak v budoucnu mohli svézt z Podolí na Kavčí hory nebo z Radlic na Dívčí hrady. Čas od času se objevují také úvahy o lanovce na Vítkov nebo o podobném propojení Holešovic s Trojou. Zatím však není jasné, zda a kdy se opravdu postaví. Schválení nového územního plánu bude ještě několik let trvat, na lanovky zatím neexistuje projekt a dosud se neřešilo ani jejich financování.