Jednou z takových radnic je vedení Hluboké nad Vltavou. Člun pro osm lidí, za který město zaplatilo 300 tisíc korun, propojil vesnice Purkarec a Kostelec. „Lidi z těchto vesnic to měli k sobě necelý kilometr a museli jezdit dvacet kilometrů,“ vysvětluje starosta Hluboké Tomáš Jirsa. A cestující mu spokojeně přitakávají. „Budu ho využívat, dlouho jsme na něj čekali,“ tvrdí například pan Půlkráb.
„Ve vodě jsem prostě doma, s vodou jsem velký kamarád, potápím se,“ komentuje své neobvyklé povolání převozník Miroslav Křížek. Ve svých 62 letech považuje vodu za svou životní lásku, pádlem nejprve řídil kanoe, poté začal točit kormidlem u větších člunů. Jeho kolegové se nově objeví i v Českém Krumlově. Místo motorových člunů ale budou lidi převážet pomocí vorů, bidel a vesel.
Reportáž Aleše Hazuky
Na Vltavě jezdí téměř tři čtvrtiny všech českých přívozů
Přívoz plánuje na Vltavu spustit také českobudějovická radnice. Slibuje si od toho, že ušetří desítky milionů za výstavbu nového mostu. Loď bude prořezávat hladinu v Českém Vrbném, její provoz přijde magistrát ročně na zhruba dvě stě tisíc korun. „Přívoz vychází jako nejlevnější varianta,“ prohlašuje náměstkyně primátora Ivana Popelová.
K takovému závěru zřejmě došly i další obce na Vltavě. Státní plavební správa registruje nejvíce přívozů právě zde – 18, z čehož hned tři motorové prámy brázdí lipenskou přehradu. V současné době je v celé zemi celkem 26 přívozů a další přibývají.