Jindřichův Hradec - Roky 1952 a 53 se zapsaly do dějin jako období, kdy se kvůli rozšiřování zakázaného hraničního pásma bouraly vesnice, osady i samoty. Z mapy jižních a západních Čech tehdy zmizelo více než tři sta míst, kde žily tisíce lidí. Některé obce po letech znovu připomíná alespoň historický projekt studentů Gymnázia v Jindřichově Hradci.
Z hraničního pásma zmizely před 60 lety desítky vesnic
Z mapy zmizela například malá vesnice Mnich. Na konci války v roce 1945 bylo v obci třiasedmdesát domů a měla přes tři stovky obyvatel. Jako první se museli vystěhovat sudetští Němci. Ves sice poté načas zabydleli Češi, i oni ale museli nakonec odejít. Nepodařilo se zachovat ani románský kostel zasvěcený Janu Křtiteli. Zbořili ho v roce 1955.
Podobný osud potkal i Nové Mlýny, malou česko-německou vesnici na břehu rybníka. Před válkou zde stálo dvacet chalup, mezi kterými vedla pašerácká stezka. Po roce 1945 byli obyvatelé vystěhováni a vesnice postupně srovnána se zemí.
GALERIE
Nové Mlýny dnes zdroj: ČT24
Rodnou ves museli tehdy opustit i bratři Adolf a František Geistovi, kteří nyní žijí v Rakousku. „V domě jsme měli obchod, na tabulce stálo smíšené zboží a lahvové pivo,“ vzpomínal Adolf. Vesnice uprostřed lesů byla kdysi i oblíbeným výletním místem. „Jezdili sem hlavně Němci a zároveň i Češi například z Prahy,“ řekla ČT studentka gymnázia Dominika Tučková.
Osudy zmizelých obcí a jejich někdejších obyvatel mapují gymnazisté z obou stran hranice. Studentské práce se stanou základem odborných publikací. Chtějí je využívat školy, historici a badatelé.
Reportáž Kristiny Vrkočové (zdroj: ČT24)