Sezimovo Ústí - V rámci Dnů evropského dědictví se otevírá návštěvníkům dům Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí. Vilu nechal ve třicátých letech postavit tehdejší československý ministr zahraničí jako odpočinkové sídlo, přijímal tu ale i významné návštěvy a po své abdikaci strávil ve vile poslední chvíle svého života. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout jídelnu, ložnici a také pracovnu, kde je i stůl, na kterém Edvard Beneš podepisoval v roce 1948 svou abdikaci. K procházce láká i přilehlý park.
Benešovi zvou na návštěvu, jsou Dny evropského dědictví
Vila, která je od roku 2000 kulturní památkou, prošla mezi lety 2005 až 2009 rozsáhlou rekonstrukcí, po níž odpovídá původnímu projektu architekta Petra Kropáčka ze 30. let. Při obnově architekti odstranili necitlivé stavební úpravy, které ve vile nechali udělat komunističtí politici. Rekonstrukce stála včetně vybavení interiéru téměř 20 milionů korun.
Vila Hany a Edvarda Benešových byla vystavěna na počátku třicátých let podle projektu architekta Petra Kropáčka a měla připomínat venkovská stavení na jihu Francie, doplňuje ji rozlehlá zahrada s parkem. V létě 1937 se Benešovi rozhodli vilu dostavět. Podle projektu architekta Otokara Fierlingera byl přistavěn na severozápadní fasádu nový trakt se sallou terrenou a terasu před jihozápadním průčelím zastínila obloučkovitá lodžie.
Ve vile často pobýval i Jan Masaryk, měl tu i svůj hostinský pokoj. Přijížděly také návštěvy související s Benešovými prezidentskými povinnostmi. Právě tady dospěl k řadě závažných státnických - dnes i diskutovaných - rozhodnutí.
Dům s pozemky odkázala Hana Benešová v roce 1973 táborskému muzeu, aby sloužil jako památník jejího manžela. Za socialismu však byla budova přestavěna na vládní rekreační sídlo.
Podle poslední vůle prezidentovy manželky Hany Benešové měla být vila přístupná veřejnosti, což se v současnosti daří jen částečně. Po většinu roku vilu využívá Úřad vlády k reprezentačním a rekreačním účelům, při zvláštních příležitostech ji ale mohou navštívit turisté, kteří sem pravidelně míří v hojném počtu.
Dny evropského dědictví chtějí přitáhnout návštěvníky i k méně známým památkám
Základní myšlenkou Dnů evropského dědictví bylo umožnit široké veřejnosti návštěvu nejrůznějších památek, zejména těch, které jsou jinak běžně nepřístupné, případně nabídnout neobvyklý program, který by na památku upozornil. V České republice se EHD konají pravidelně od roku 1991, letošního ročníku se po celé České republice účastní téměř tři sta obcí a více než tisíc památek. Jako každoročně se otevírají dveře zajímavých a výjimečných architektonických, archeologických a sakrálních památek. Jejich seznam najdete na stránkách projektu.
Letos chtějí dny evropského dědictví ukázat „památky v novém světle“, do spousty vzácných objektů tak můžete zavítat i v neobvyklém nočním čase.
Vstup Jany Peroutkové (zdroj: ČT24)