Praha - Praha se kvůli hrozbě výpadku proudu pokusí postavit záložní elektrárnu, která by v případě blackoutu měla pokrýt třetinu pražské spotřeby elektřiny. Informoval o tom primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) s tím, že metropole tímto plánem reaguje na výsledky letošního cvičení Blackout 2014. Podobná zařízení jsou podle Hudečka ve světě běžná a Praha o stavbě záložního zdroje nyní chce jednat se státem.
Praha se chce před blackoutem pojistit záložní elektrárnou
Pokud by se metropoli nepodařilo získat od státu dostatek peněz na stavbu elektrárny, do financování by se měly podle Hudečka zapojit pražské energetické firmy. Ty Praha částečně vlastní. Náklady odhadl na řádově stamiliony až miliardy korun.
Metropole během únorového cvičení blackoutu zjistila několik nedostatků. „Nevíme, zda budeme schopni zajistit dostatečnou dodávku vody pro obyvatele, nevíme, zda budou fungovat mobilní operátoři, nevíme, jestli budeme schopni ve spolupráci s nemocnicemi obsloužit dostatečný počet obyvatel,“ upozornil Hudeček. V závěrech cvičení je navrženo 32 konkrétních doporučení, jak by se měl současný stav zlepšit. Zabývat se jimi bude v nejbližší době rada hlavního města. Dalších šest návrhů bude předloženo bezpečnostní radě státu.
Cvičení se uskutečnilo 26. února a simulovalo rozsáhlý výpadek dodávek elektrického proudu na území Prahy. Účastnily se ho orgány krizového řízení, bezpečnostní poradci, základní složky Integrovaného záchranného systému, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a další vybrané organizace.
Analytici: Hrozí odpor obyvatel
Energetický expert konzultační firmy ENA Jiří Gavor se domnívá, že stavba záložní elektrárny by bezpečnost Prahy určitě zvýšila. Problémem ale nemusí být pouze zajistit potřebné finance, ale také shodnout se na vhodné lokalitě pro stavbu. Výstavba jakéhokoliv většího energetického zdroje v Praze podle Gavora velmi pravděpodobně narazí na silný odpor obyvatel z dotčené lokality. „To se ukázalo v nedávné minulosti na příkladu Prahy 8, kde PRE neuspěla se svým záměrem na stavbu plynového zdroje - přitom plynové elektrárny zatěžují životní prostředí z možných paliv pro záložní elektrárnu nejméně,“ podotkl Gavor.
Podle Petra Hlinomaze ze společnosti BH Securities by mohlo jít o plynový zdroj, který je z pohledu náběhu velmi flexibilní. Úvahy o záložní elektrárně pro Prahu jsou vedeny z pohledu bezpečnosti, ekonomika v takovém případě asi nebude kritériem. Ztrátovost plynových elektráren při současné ceně elektřiny a plynu vedla ČEZ k přehodnocení režimu využití plynové elektrárny v Počeradech. Ta bude jen záložní elektrárnou. Skončily i záměry skupin RWE a Alpiq postavit plynovou elektrárnu u Mochova ve středních Čechách, připomněl Hlinomaz.
Myšlenka na vznik záložního energetického zdroje pro případ výpadku proudu se v Praze neobjevuje poprvé. Už v roce 2010 Pražská energetika zvažovala stavbu plynové rychlonabíhací elektrárny v Bohnicích (více zde); odborníci tehdy konstatovali, že Praha by podobné elektrárny snesla i tři.