Brno - Zatímco desetichodové obědové menu v sídle bosenské vlády pomalu vychládalo netknuté, následník rakousko-uherského trůnu podlehl atentátu, který předznamenal první světovou válku. Brněnská restaurace, která po obědovém menu z 28. června 1914 pátrala, jej nakonec našla v Moravském zemském archivu, kde sto let čekalo na své objevení v pozůstalosti hraběte Harracha.
Restaurace uvařila sarajevské menu. Na oběd už následník trůnu nedorazil
Vývar, pstruh na másle, vařené hovězí maso na zelenině, vejce v rosolu, kuře a la Villeroy, vol au vent, rýžový kompot, sýry, ovoce a dezert. Na tom všem si mohl pochutnat následník trůnu František Ferdinand d'Este s manželkou Žofií Chotkovou, kdyby na jejich vůz v Sarajevu nezaútočil atentátník Gavrilo Princip. „Byla to obyčejná jídla, jako je rýžový nákyp nebo vejce v rosolu. I k takové slavnostní příležitosti se vlastně podávala jednoduchá jídla,“ upozornil manažer restaurace, která sarajevské menu připravila, Robert Smejkal.
Brněnský podnik, jenž se specializuje na rakousko-uherskou kuchyni, po obědovém jídelním lístku dlouho pátral. Pomohl mu člen městského střeleckého sboru, díky kterému se podařilo sto let staré menu objevit v moravském archivu. Až do neděle restaurace desetichodové menu nabízí i zájemcům z řad gurmánů, kteří by si na jeho konzumaci měli vyhradit alespoň tři hodiny. Počet sarajevských menu je ale omezený - maximálně jich uvaří 25 kusů za večer.
Poslední cesta
Do Sarajeva dorazil František Ferdinand s chotí přímo z Třeboňska. Při cestě ve svém voze byl na konci mostu Latinska ćupria v blízkosti sarajevské knihovny postřelen. Svému zranění ještě týž den podlehl. Útočníkem byl srbský nacionalista Gavrilo Princip. Událost dala podnět k začátku první světové války, která byla Rakousko-Uherskem vyhlášena Srbsku přesně o měsíc později - 28. července 1914.