Pardubice – Gočárovy mlýny v Pardubicích mají stále nejistou budoucnost. Zastupitelé Pardubic měli v úterý rozhodnout, zda areál za 25 milionů korun koupí. Město ale koupi neodhlasovalo a nepřijalo ani usnesení, že se o transakci má rozhodnout až po volbách. Mlýny vlastní společnost Good Mills, která už dříve upozornila, že jedná i s dalšími kupci. Řada lidí se proto obává, že mlýny koupí soukromý investor a město nad využitím areálu ztratí kontrolu.
Zastupitelé Pardubic smetli Gočárovy mlýny ze stolu
Výroba v mlýnech definitivně skončila po více než 100 letech loni na jaře. Areál ovšem zcela neosiřel, místní občanské sdružení Mlýny městu v něm pořádá odborné i kulturní akce. Automatické mlýny tak měly naději stát se kulturním, vzdělávacím a společenským centrem. Město dokonce vytvořilo zvláštní pracovní skupinu, která k tomu měla vytvořit příslušnou studii.
Skupina složená ze zástupců kulturních a neziskových organizací i pracovníků magistrátu připravovala podklady pro zastupitelstvo zhruba rok. Na úterní jednání proto čekala s velkými nadějemi. Firma Good Mills dokonce snížila nabídku ze 40 na 25 milionů korun. Pro koupi mlýnů ale nakonec hlasovalo jen sedm zastupitelů, deset bylo proti a 16 se zdrželo.
Nejistý osud Gočárových mlýnů (zdroj: ČT24)
Postoj města proto sdružení velmi zklamal. „Je to znevážení práce odborníků, veřejnosti i zaměstnanců města,“ uvedl Zdeněk Závodný z Divadla 29. „Zastupitelé naši zprávu ani nevzali na vědomí. To nám přijde jako absolutní zahození celé aktivity,“ dodal člen skupiny František Václavík. Všichni zastupitelé přitom měli podklady k dispozici, skupina je zvala i na prezentaci výsledků, účast ale byla jen nízká.
Areál o rozloze necelých 11 000 metrů čtverečních leží v centru města. Podle sdružení Mlýny městu by zde mohly vzniknout učebny pro umělecké obory ZUŠ, velký sál s kapacitou 250 míst, rezidenční ateliéry, prostory pro začínající firmy v oboru kreativního průmyslu, IQ centrum nebo také kavárna. Na obnovu národní kulturní památky lze navíc získat odhadem i 250 milionů korun z evropských dotací. Další dotace by mohly zaplatit kulturně-vzdělávací projekty.
Sdružení Mlýny městu se proto bude snažit, aby koupi mlýnů projednalo nové zastupitelstvo vzešlé z říjnových voleb. Bude na to ale málo času, podle náměstka primátorky Františka Brendla bude vlastník čekat na rozhodnutí Pardubic jen do konce roku. „Noví zastupitelé se musejí ve své branži zorientovat a pro nás to bude náročná práce jim podklady znovu prezentovat,“ obává se Václavík.
Automatické mlýny projektoval Josef Gočár pro bratry Egona a Karla Winternitze, stavěly se v letech 1910 až 1925. Hranol se silem vychází z anglosaské tradice, charakterizuje ho režné zdivo z tmavých a světlých cihel. Již za první republiky objekt propojil také prampouch – zděný oblouk – a některé části ozdobila atika připomínající hradní cimbuří.
V 60. letech levé křídlo prodloužila čtyřpatrová přístavba, která se snaží respektovat původní stavbu. V areálu jsou ještě další stavby (vrátnice, trafostanice), které ale do Gočárova architektonického konceptu už nezapadají. Letos v květnu byly mlýny prohlášeny národní kulturní památkou. Na novodobější stavby se ale památková ochrana nevztahuje.