Nejstarší kanalizační shybka je pod Čechovým mostem

• ČT24

26. 10. 201426. 10. 2014, 15:00|Zdroj: ČT24

Kanalizace v oblasti Čechova mostu

Zdroj: ČT24

Praha – Kamera pořadu Z metropole měla exkluzivní možnost nahlédnout do podzemí pod Čechovým mostem, do míst, kde se stékají splaškové vody ze Starého Města a Malé Strany. Nachází se tam spojná komora jedné z šesti vltavských shybek – tedy té části kanalizace, která na principu spojených nádob překonává pod úrovní dna Vltavu. Navíc jde o nejstarší pražskou shybku – splašky tamtudy proudí už 113 let. Na její zprovoznění se v roce 1901 přijel podívat i císař František Josef I.

Z metropole: Shybka pod Čechovým mostem (zdroj: ČT24)

Jak popsal přímo na místě Jan Bernát z oddělení průzkumu stokové sítě PVK, nejstarší část byla postavena z velmi kvalitních, dvakrát pálených cihel. Při transportu se cihly na vozech ještě prokládaly slámou, aby se jim neulámaly hrany. „Vidíte, že ty cihly jsou úplně v pořádku, přestože tady jsou, v tomto agresivním prostředí, víc než sto let,“ dodal Jan Bernát.

Novější kanalizace už vypadá trochu jinak. Někde je dno z litého čediče, jinde kameninové roury a nejnovější části pražské kanalizace už jsou betonové nebo plastové.

Počátky pražské kanalizace už v 17. století

V roce 1660 byly vybudovány klenuté stoky v příkopech původně určených k odvádění dešťové vody a výkalů. Tyto příkopy vedly z míst dnešního Můstku podél dnešní Národní třídy do Vltavy a z míst dnešní Prašné brány podél Revoluční třídy do Vltavy.

V roce 1660 rovněž postavili jezuité velkou klenutou stoku k odvodnění Klementina. Stoka byla splachována vodou, tekoucí z kašny na nádvoří Klementina. Stalo se tak proto, že v Klementinu bydlelo a studovalo několik set lidí.

Zlomem pro výstavbu kanalizace v Praze byl rok 1787. Vznikla průkopnická myšlenka na vybudování systematické sítě kanálů pro pražské hlavní ulice a stavbu pak nařídil dvorský dekret. Práce ale postupovaly velice pomalu a teprve v letech 1816 až 1828 se mohla Praha pyšnit prvními dokončenými úseky kanalizačních stok. Velký podíl na budování měl hrabě Karel Chotek. Tento první kanalizační systém sice vykazoval řadu nedokonalostí, ale díky němu z ulic Prahy zmizely povozy, které v bečkách odvážely fekálie, a výrazně se snížilo riziko morové nákazy.

Moderní kanalizaci navrhl W. H. Lindley

Protože první vybudovaný kanalizační systém v Praze nebyl dokonalý, rozhodli se zastupitelé v poslední čtvrtině 19. století vypsat soutěž na generální řešení pražské kanalizace. Hledání vhodného kandidáta trvalo ale velmi dlouho, až se v roce 1893 na scéně objevil anglický inženýr, sir William Heerlei Lindley, který měl bohaté zkušenosti s výstavbou moderních kanalizací a vodárenských zařízení po celé Evropě. Projekt propracovaného systému kanalizace, který sir W. H. Lindley pro Prahu zrealizoval, funguje z větší části dodnes.

Pražská kanalizační síť měří včetně přípojek víc než čtyři a půl tisíce kilometrů. Když pod Čechovým mostem na počátku 90. let 20. století opravovali zdejší shybku, našli ve stoce i spoustu zajímavých věcí. Například obrubník nebo brzdu od tramvaje. Taky injekční jehly z nedaleké Nemocnice Na Františku. Pod Čechův most se kontroloři z Pražských vodovodů a kanalizací vydají znovu až za půl roku.

Čechův most

Vchod k soutoku splaškových vod ze dvou historických městských čtvrtí je pod Čechovým mostem. Hlavní výzdoba tohoto mostu se skoro tři roky opravovala. Sochy andělů se sem vrátily teprve letos na jaře. A kompletní opravou prošly i mýtné domky. Ty byly včetně kotevní konstrukce litinových sloupů v havarijním stavu. Celé mýtné domky se proto musely demontovat, všechny kamenné obklady se očíslovaly a odvezly, konstrukce se vybouraly a musely být vyrobeny nové.