Praha – Návrh na zahájení předběžných prací pro přípravu nového uranového dolu na Vysočině předloží ministerstvo průmyslu vládě už příští týden. Těžba by pak mohla začít v roce 2022. Otevření případného dolu se ale nelíbí místním obcím – lidé se bojí o vlastní zdraví i životní prostředí.
Uranové doly nekončí, jeden možná přibude na Vysočině
V Česku je v současné době v provozu poslední uranový důl ve střední Evropě. Horníci v něm ročně vyprodukují zhruba dvě stě tun uranu. Nachází se v Rožné a počítá se s tím, že za tři roky by zde těžba měla skončit. Někteří z přibližně tisícovky zaměstnanců by ale mohli najít práci v padesát kilometrů vzdáleném Brzkově, kde by podle ministerského záměru mohl vzniknout nový důl. Nacházel by se asi kilometr od obce, a to v lokalitě, kde už na konci 80. let průzkumná těžba uranu proběhla.
„Ministerstvo nenavrhuje, aby byla těžba jednoznačně zahájena, nebo nikoli. Ale navrhuje, aby byly zahájeny přípravné kroky v rámci povolovacích činností,“ vysvětluje ředitel Odboru hornictví a stavebnictví Zbyšek Sochor.
Přestože by konečné rozhodnutí mělo padnout v roce 2017 nebo 2018, podle dokumentu, který má Česká televize k dispozici, má plán už konkrétní podobu. První důlní budovy by v Brzkově mohly stát za pět let, těžit by se pak začalo o dva a půl roku později.
„Myslím si, že by to byla vhodná alternativa vzhledem k tomu, že by se mohla vytěžená surovina zpracovávat tady v Dolní Rožínce,“ řekl na jaře premiér Bohuslav Sobotka o možnosti obnovit těžbu uranu v Brzkově.
Starostové: My tady důl nechceme
Proti těžbě se ale rezolutně postavili starostové okolních obcí, kteří žádají o zastavení všech, byť jenom přípravných prací. Premiér už má na stole petici s 1 700 podpisy místních lidí. „Těžbu tady nechceme. Budeme dělat veškeré kroky, které budeme mít v kompetenci, aby se tady těžba neobnovila,“ říká starosta Brzkova Aleš Bořil.
Místním se také nelíbí to, že s obcemi zatím nikdo z ministertsva ani ze státního težebního podniku Diamo nic neprojednal. „To mě znepokojuje, že vláda chystá nějaké kroky k možnému budoucímu otevření, ale obyvatelé obcí a místní samospráva se o tom z oficiálních míst zatím nedozvěděli,“ říká Marie Vencová ze spolku Naše budoucnost bez uranu.
Kde by naopak otevření nového dolu uvítali, jsou lidé z Rožné. „Pracovní příležitosti by v podstatě zůstaly zachovány,“ dodává starosta obce s uranovým dolem Libor Pokorný (ČSSD).
Kritici dolu namítají, že v okolí Brzkova je zásoba uranu maximálně na dvacet let a podle ekologických organizací krátkodobá těžba zbytečně zatíží životní prostředí a přinese vysoké náklady na následnou sanaci. A to vše na pozadí dlouhodobého poklesu ceny uranu na světových trzích.