Čeština před kamerou (53) Zprávy, které stojí za to číst

Laskavý čtenář Češtiny před kamerou snad odpustí a promine, že to dnešní téma nebude souviset s tím, jak se mluví před kamerou nebo v rozhlasovém studiu. Příklady jsem si tentokrát vzal z novin (nebo jak se dnes říká z tištěných médií, zkráceně taky z printů).

Vloni na podzim se mi dostaly do ruky zprávy Ministerstva životního prostředí. Píše se v nich, že se na Fóru udržitel-
ného rozvoje sešly pičky politiky i vědy
. Vzápětí přišlo tiskové dementi a ubezpečení, že šlo o překlep nechtěný a neúmyslný. Věřím tomu a myslím, že lidem takovéhle překlepy nevadí, a doufám, že se u nich třeba i pobaví.

Co mě ale už nepobavilo, byl článek jistého docenta, který byl otištěn v jedněch lokálních pražských informačních novinách. Pominu-li, že příspěvek je napsán nesrozumitelně, např.: Občan nekritizuje, nežádá ani si nestěžuje. Má dodat údaje potřebné k řešení problému (sic) nebo Správce-cenzor obecního či regionálního segmentu pak podnět zatřídí (sic), pak mě trochu zarazilo, že (sic): zastupitelé by měli vytipovat občany, kteří mají dostatek intelektu, životních zkušeností a vlastností dobrého hospodáře. Zatímco stylistické tápance lze prominout i docentovi, pak zmíněné věty o vytipovávání občanů se bojím.

Představa, že i teď volá někdo po tom, aby lidi byli nějakými úřady vytipováváni, mě děsí i štve zároveň. Víc ji komentovat nebudu, a to proto, že vytipován jsem totiž zatím nikým nebyl, a lze proto usuzovat, že nemám dostatek intelektu ani životních zkušeností a jsem špatný hospodář. Spílám svým rodičům a lituji své sousedy, kteří vedle mě musejí bydlet. Pro člověka, který o komunikaci snad něco ví, jsou takovéto komunikačně manipulativní strategie víc než k zamyšlení. Jsou totiž nebezpečné.

Uklidnil mě však závěr článku pana docenta. Vydařil se mu. Přeji vám všem mnoho úspěchů při používání tohoto nástroje, napsal pan docent. Měl tím na mysli používání jakýchsi webových stránek. Větu mu doporučuji "patentovat” a pak ji směle nabídnout výrobcům erotických pomůcek. A doporučení, které se dostává od pana docenta politickým stranám: volební lídři by měli slíbit spoluobčanům, že s nimi budou komunikovat naprosto otevřeně… lze pak opět směle všem politickým stranám nabízet. Vytváří totiž pandán, jak by taková korektní a otevřená komunikace měla vypadat. Za sebe se ptám. Moclipak dlouho jste museli dumat, než jste vymysleli tak bezobsažnou frázi?

Autorizuje-li někdo článek a ke svému jménu přidá veškeré dosažené vědecké hodnosti a tituly, má na to jistě právo. Úzus jde však opačným směrem, a to hlavně proto, že do takovéhoto typu tiskoviny se to zkrátka nehodí. Je to totéž, jako kdybych já teď napsal, že sine ira et studio si myslím, že píšu-li někam, měl bych u toho taky přemýšlet. Ty chyby opravdu nevadí, ty myšlenky a argumenty však zarážejí. Působí jako pěst na oko a na rozdíl od těch piček mi už vtipné nepřijdou.

A pro nás nevytipované jen dodávám, že sine ira et studio znamená bez hněvu a zaujatosti a sic pak označuje text opsaný doslovně (tedy se všemi nesmysly i chybami). Tak zas příště, Váš PhDr. Petr Vybíral, Ph.D. :-)