Je to doopravdy zábavné, jak někteří sportovní funkcionáři s koženými obličeji pořád prohlašují: "Netahejte politiku do sportu!" Při tom jsou jí sami plni až k úrovni tlustého střeva. Zvlášť v souvislosti s olympijskými hrami v Pekingu se tato upozornění blíží hranici idiotismu. Každý tvor, jehož úroveň IQ se pohybuje na hladině vnímání poskakující a běhající veverky, přece ví, že sport je politikou prosycený. Politika totiž je prodchnuta kšeftem a ten politikou. Učebnice základů logiky říká, že je-li A závislé na B a B je podmíněno C, potom má A vazbu na C. Chce někdo říci, že politika není modelována obchodem a samozřejmě, že to neplatí i obráceně? A že sport nevisí na kšeftu a naopak? Vzájemné vazby jsou zřetelné a všechna ostatní tvrzení jsou více méně zábavná.
Už si konečně řekněme, co je sport!
Navíc divadlo, které při každé významné události sehrávají hoši od fyskultury, není nic víc, než velká šmíra. Koukněme se: komedie kolem čínské internetové cenzury. V rolích klaunů Číňané i Mezinárodní olympijský výbor. Však ony na všechno obě ty party nějak vyzrají! Další příklad: některé čínské sportovkyně jsou prý mladší, než udávají jejich data. Ale způsobilost těch děvčátek nakonec zaručí tamní administrativa. Podle všech úředních dokumentů jsou tak dospělé, jak mají být. Věru, námět pro Gogola! O tom, co se dá udělat s osobními papíry, vypráví kdejaký béčkový gangsterský film. A jak s nimi dokáže zacvičit administrativa Říše středu, historicky schopná klouzat v jakýchkoliv tajemstvích a tricích?
Některé ruské atletky udělaly nějakou závažnou chybu. Nejspíš nedodržely štábní bobulovou kulturu. Teď je z toho dopingový skandál. Možná se ještě nějakých dočkáme. Svátek ušlechtilého sportu přece začíná až za týden. A pořadatelé bulí, že korejský kameraman zveřejnil tajný nácvik bombastického zahájení OH. Kdyby nějaký pátrač dokázal proniknout až k pozadí toho, proč hry získala zrovna Čína, co všechno to lidi té země stálo vybudování sportovišť a příprava komedie kolem, co provází nominace některých států, jaká chemie prolézá střevy a žilami olympijských bojovníků, kolik a jaké prachy pomohly tomuhle a zahlušily tamtoho, to bychom možná nebrečeli, ale jenom se smáli.
Sport není nic jiného než všechno ostatní, v čem žijeme. Ať se páni Jiráskové ze všech možných olympijských výborů tváří, jak chtějí, a ať říkají, co chtějí. Nechť si lidé kolem sportu nehrají na něco ušlechtilejšího, než je zbývající společnost: například politici, kšeftmani nebo hulváti z pokleslých hospod. Ať již nepoužívají to žvanivé: „Nepleťte nám vaše všelijaké svinstvo do našeho ctnostného sportu!“ Už by se konečně sportovní svět měl přestat tvářit, že olympijský oheň něco čistí. Pak přijmeme my, muž a žena z ulice, celý ten sportovní tyátr mnohem tolerantněji. Jenom ať se na nás, proboha, sportovci a jejich oprašovači a zneužívači nevytahují, že oni jsou nějací jiní, lepší!