Mezi příčinami domácího násilí, zvláště proti rodičům, zaujímá stále výraznější místo drogová závislost. Rodiče agresivních narkomanů letos v červenci a srpnu už tvořili celou čtvrtinu klientů intervenčního centra pro oběti domácího násilí při pražském magistrátu. Svěřovali se, že na drogách závislé ratolesti je okrádají, prodávají cenné věci z bytu, nepracují a nepřispívají na bydlení.
Děti a drogy: kdo z koho
Ale i když jsou rodiče ohrožováni či napadáni, trestní oznámení zpravidla nepodávají. Selhání ve výchově přiznávají jen neradi. Cítí vinu, stud i beznaděj, ale nechtějí přispět k tomu, aby jejich potomek skončil za mřížemi. Zejména když vina není jen na jejich bedrech. Asi největší podíl na růstu drogové závislosti a související kriminalitě nese tzv. postmoderní společnost, která upřednostňuje absolutní svobodu bez potřebné sebereflexe. Jako se legalizovaly umělé potraty a homosexuální sňatky coby triumf sexuální nevázanosti (v případě potratů i převahy živého nad zabíjeným), stejně necitlivě a dogmaticky se prosazuje svoboda užívání drog, vedoucí až k rozpadu osobnosti a sebezničení člověka.
Společnost zaměřená na výkon a bohatství se chová přezíravě k méně úspěšnému. Nepomáhá mu, ale nechá ho vyrovnávat se s frustrací přeludem štěstí a svobody. Podle této ideologie má každý právo libovolným způsobem se odpoutat od reality, pokud ji pociťuje jako tíživou, a svobodně (i bezohledně k sobě a své rodině) si zvolit jakékoli „ničítko“ nepovedeného života. Svoboda v užívání „zakázaného ovoce“ se však postupně mění v otroctví. Narkoman se tak bez pomoci a z dopuštění okolí i státu pohybuje na pomezí opakovaného selhávání a drogou navozené halucinace - v začarovaném kruhu stále hlubší závislosti a strmějšího společenského propadu.
Drogy byly u nás od devadesátých let jedním z nejcitlivějších témat. Přesto se pro jejich eliminaci mnoho neudělalo. Ani když se prokázaly souvislosti s návaznou kriminalitou, šířením přenosných nemocí a tragediemi na silnicích pod vlivem drog. Drogovou závislost bohužel i někteří novináři zlehčovali srovnáváním se závislostí na alkoholu, kouřením a pitím kávy, aniž by brali v úvahu maximální škodlivost tvrdých drog a zhoubnou návykovost namnoze končící smrtí. A přesto, že se drogy rozmáhaly do stále širších okruhů populace, jakoby to ani pro politiky nebyla priorita k řešení.
Legislativa, jež užívání drog chápe jako soukromou záležitost bez dopadu na okolí a sporadicky postihuje jen drogové dealery, není nástrojem skutečného společenského zájmu, ale zástěrkou falešné tolerance. Účinnější způsob boje proti drogám včetně postihu narkomanů - i za přechovávání menšího než „malého množství“ drogy - nebyl shledán moderním. Za výstražný příklad byla dávána americká protialkoholní prohibice z dvacátých let minulého století, která selhala. Třebaže nebezpečnost drog je řádově vyšší než u všech jiných závislostí, zůstávají dnešní možnosti důraznějšího postihu drog nevyužité.
Stát, který je laxní v prevenci a ochraně před drogami, by měl alespoň pomáhat těm, kteří se chtějí drogové závislosti zbavit. Ale ani tato pomoc není bez problémů. Aktuálně o tom svědčí např. kritická situace brněnského sdružení Podané ruce, které 17 let pomáhá drogově závislým jak s odvykáním, tak s návratem do života. V současné době mu hrozí, že kvůli nedostatku peněz bude muset ukončit činnost.
- Narkoman autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/364/36370.jpg
- Použitá stříkačka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/302/30146.jpg
- Přehled nejpoužívanějších drog v ČR autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/13/1272.jpg