Tony Blair od něj předsednictví přebíral pro svou zemi a jeho projev na summitu byl oslavován. Blair dá Unii nový impuls! Britský premiér překypoval energií a charismatem. I odpůrci britské koncepce evropské jednoty pohlédli k Londýnu s jiskrou naděje… Britské předsednictví pak spokojeně prospalo letní pauzu.
Summit je pozítří!
A když se teď, před neformálním summitem (27. října v Hampton Court), odhodlalo k prvním projevům veřejného života, sdělilo členským zemím, že dvoudenní jednání bude trvat jen jeden den a omezí se jen na jedno téma. To druhé, opravdu „žhavé” téma – proklestit cestu ke schválení rozpočtového výhledu na r. 2007 až 2013 – Britové odložili. Vrátí ho na jednací stůl až v závěru roku.A tak čas, který si EU v červnu na summitu dala „na reflexi” o tom, co dál s Evropskou ústavou, by se mohl už brzo změnit v čas na napsání nekrologu na ústavu, nezmátoží-li se někdo v Unii, aby zvedl tuhle rukavici, tj. nevytyčí-li někdo témata té „reflexe”. Ta – mimochodem - musí být veřejná, musí probíhat nahlas, protože ústava ztroskotala na tom, že o ní veřejnost nic nevěděla.
O penězích a o práci
Iniciativa k evropské ústavě se od Britů ovšem ani nečekala. Zato iniciativa v otázce rozpočtu přece jen ano. Patří k základním povinnostem předsednické země hledat ve spolupráci se členskými státy řešení problémů, které ohrožují funkčnost Unie. Budiž řečeno k ospravedlnění britské liknavosti – pokud to byla liknavost, Blair stále ještě může pozítří z tribuny summitu svou nečinnost vysvětlit - že bez německé vlády bylo velmi svízelné udělat aspoň krůček k nějaké dohodě. A vláda není v Německu dodnes. Situace v Polsku je sice po nedělním zvolení prezidenta o trochu jasnější, ale do té doby to bylo s Polskem stejné jako s Německem.
O evropských penězích se tedy tento týden nedozvíme nic. O tom, jak v Evropě snížit nezaměstnanost a zvýšit hospodářskou dynamiku se z britského Hampton Court snad něco dozvíme. Je to to první a jediné zbylé téma summitu. Bude se ale spíš debatovat než jednat. Bez peněz, jež by byly aspoň na obzoru, se asi neformální summit v Hampton Court zapíše do análů Evropské unie jako akademická diskuse. Ale pokud se podaří nějak rozplést gordický uzel „flexibility” trhu práce, volnosti pohybu pracovní síly a služeb na území Evropské unie, ( v nichž zastánci liberální politiky vidí jednu z důležitých cest k vyšší zaměstnanosti v Evropě, zatímco zastánci evropských sociálních hodnot v nich vidí spíše riziko zavádění nestandardních pracovních poměrů na úkor sociálních jistot zaměstnanců), pokud se tedy podaří ukázat Evropské unii cestu k dosažení potřebné hospodářské dynamiky při zachování důstojných sociálních záruk, nebude „akademický” summit EU v Hampton Court marný. Naopak.
