V poslední době a zvláště po odtržení gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie se množí ustarané hlasy volající po "správném pochopení" Ruska. Hovoří se o ruské "kapitalistické revoluci", o nutnosti pohlížet na Rusko jako na příští "rozšířený Západ" a o škodlivosti strachu před Ruskem. Různí autoři ubezpečují svět, že recidiva sovětského systému nehrozí, jelikož jde o zemi bohatou, vzdělanou, otevřenou a ekonomicky mnohostrannou.
Kdopak by se Ruska bál…
Rusko prý nemíní navázat na imperiální způsob řešení gruzínské kauzy a na příkladu Moldavska a Podněstří chce demonstrovat „neanexní“ principy své zahraniční politiky. Skeptičtější či realističtější pozorovatelé nicméně soudí, že dobrá očekávání pozitivního vývoje v Rusku vzala za své právě agresí do Gruzie a že ruské naléhání na smíření Moldavska s Podněstřím je jen mírnější variantou stejné taktiky. Jejím cílem je připoutání co nejvíce částí bývalých sovětských republik k resuscitované velmoci, a to po dobrém či po zlém.
Jednou z preventivních záminek se stala tzv. ochrana etnických Rusů na separatistických územích (ale i „kdekoliv na světě“), ať už národnostní poměry svědčí o čemkoliv. Například v Abcházii před odtržením od Gruzie žila jen desetina Rusů, zatímco 80 % tvořili Abchazové spolu s Gruzíny a Armény. Také v „prorusky smýšlejícím“ Podněstří není Rusů většina, ale sotva třetina, Moldavců je tam o 10 tisíc víc než Rusů a spolu s Ukrajinci dvakrát převyšují počet etnických Rusů. Chudá moldavská ekonomika je ovšem závislá na ruských surovinách, proto se Moskvě lehce podařilo přinutit Kišiněv, aby se místo na členství v EU a NATO orientoval na návrat pod ruská křídla. Za to bylo poslušnému Kišiněvu slíbeno, že Podněstří zůstane součástí „jednotné Moldávie“ jako „vojensko-politicky neutrálního“ státu.
Postsovětské generalitě však nejde ani tak o ruské civilisty, jako o prostory pro vojenské základny. Terno pro generály v tomto smyslu představují obě odtržené provincie Gruzie, nejdříve pouze pod „dohledem“ ruských „mírových“ jednotek, nyní už regulérní staveniště vojenských základen, každé o 3800 mužích. I když tato expanze ruské vojenské moci de facto představuje anexi výsostných území Gruzie, adekvátní odpověď Západu nepřišla. Krok, který Kremlu beztrestně prošel, inspiroval Putina a Medveděva ke zdánlivě mírumilovnému diplomatickému gestu s „jednotnou Moldávií“. Ale i v moldavském Podněstří jsou ruští vojáci z bývalé obří vojenské základny, kteří teď mají status mírových jednotek a jistí ruské pronikání. Ruská armáda je i v dalších bývalých sovětských republikách: 7000 vojáků v Tádžikistánu, 4000 v Arménii a 500 na nové letecké základně v Kyrgyzstánu. V Bělorusku 800 ruských vojáků obsluhuje stanici kontroly systému protiraketové obrany. Dáme-li jen tuto jednu základnu do souvislosti s ruským odporem proti instalaci obranného radaru v Česku, jsou vyjednávací pozice Kremlu jasné - co máme my, do toho vám nic není, ale nesmíte to mít vy!
Ztrátu někdejších sovětských i zahraničních základen ruská generalita pokládá za neodpustitelnou strategickou chybu minulého vedení. Proto teď Rusko začíná úporně hledat stále nová místa, kde by se vojensky uchytilo. Náhrada za předpokládanou ztrátu sídla Černomořské flotily na ukrajinském Krymu se zdá být vyřešena dislokací flotily právě na pobřeží Abcházie. Ale zájmová oblast generálů a tajných služeb je mnohem širší. Ruské loďstvo v přesném načasování na americké volby vyplouvá přes oceán na rusko-venezuelské vojenské cvičení v Karibiku, který Spojené státy považují za sféru svého „životního zájmu“. I zde chtějí Rusové sondovat možnosti umístění vojenských základen. Jak se zachová (stávající nebo již nový) americký prezident? Bude se opakovat „karibská krize„ z roku 1962? Tehdy Chruščov stáhl sovětské rakety z Kuby, protože konflikt s USA by podle jeho slov “znamenal smrt 500 milionů lidí". Kolik obětí by bylo dnes, v době mnohem účinnějších zbraní? Zastaví ještě i dnes někoho podobné úvahy?
- Separatistické regiony v Gruzii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/353/35207.jpg
- Mapa Moldávie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/379/37882.jpg
- Ruská válečná loď autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/356/35555.jpg