Na ženský triumvirát jsem vás upozornil už v předminulé Češtině. Probírajíce tady různá úskalí "ženské" lingvistiky, lingvistiky rodu, genderové lingvistiky jsme narazili i na slovo triumvirát. Vir je slovo latinského původu, znamená muž a skutečně se slovem triumvirát označovala (tajná) dohoda tří mužů. Proto spojení ženský triumvirát je vlastně významový nesmysl, jenže dnes už lze těžko mluvit o tom, že jde o chybu. To povědomí k latinskému původu zcela mizí a hlavně v jazyku sportovní žurnalistiky se ženský triumvirát zabydlil. A mediální jazyk je vlivným ovlivňovatelem a tvořitelem jazykového úzu. Stačí se podívat do jakéhokoli internetového vyhledavače. V Českém národním korpusu pak najdeme například věty: moderní civilizaci vládne triumvirát: strach, vina, vražda, (tady jde hlavně o podstatná jména rodu ženského), mluví se o triumvirátu dcer Ilony, Margarety a Heleny. Najdeme tady ale i spojení rudý triumvirát nebo triumvirát jako tajnou dohodu Zinověva, Kameněva a Stalina. Je na vás, jak se rozhodnete užívat tohle slovo. Frekvenční slovník češtiny mu přidělil 78. příčku. (Jen dodávám, že latinské virus znamená původně jed. Jak daleko je to pak k anglickému poison? A jak blízko má anglické poison (jed) k jinému, ale podobnému passion, které ale znamená něco zcela nepodobného, jiného, totiž vášeň.) Máme tady co dočinění s takovou asymetrickou trojcí slov: muž - vášeň - jed.
Čeština před kamerou (90)
Akademický slovník cizích slov už ve své výkladové části připouští, že triumvirát označuje skupinu tří lidí spojených přátelstvím nebo společnými zájmy. O tom, že by to nutně museli být jen muži, se tam ničehož nepíše.
O dalším takovém záměrném užívání chyby, která je dnes snad už i omluvitelná a nevadí, jsou všechny meteorologické výroky o tom, jak rtuť teploměru klesla až na -35 stupňů. V téhle hnusné dlouhé zimě jde o populární a frekventované tvrzení, které však není zcela korektní, a některým odborníkům jistě musí trhat uši. Ono jde totiž o to, že ve venkovních teploměrech zkrátka žádná rtuť není, je tam jen obarvený líh. Rtuť tam ani být nemůže, protože by nám v těhle mrazech zkrátka zmrzla. Divácký lid je tak uváděn v omyl, v němž žijí i ti, kteří připravují zprávy o počasí. Na obhajobu ČT je třeba říct, že ti, kteří vám z veřejnoprávní televize přinášejí meteorologické prognózy, jsou „graduovaní počasáři“, takže tuhle „chybu“ nedělají. Spíš jsem ji zaregistroval v komerčních televizích a rádiích, včetně toho veřejnoprávního. Na druhou stranu - kdo z nás ví, že to je obarvený líh, že nejde o rtuť?! V podstatě žijeme celý život v omylu a myslím, že většině z nás to ani nevadí.
A dá se na to pohlížet i lingvisticky. Ono to celé s tím klesáním rtuti je možné považovat za metaforu. Metafora je jazyková a rétorická konstrukce. V tomhle případě vychází z toho, že to, co je chladné, nabírá směr dolů - teplota klesá, v případech opačných stoupá. Naše chápání světa se v metaforách odehrává, žijeme jimi a v nich a naše vyjadřování je jich plno. To, co má pro nás nějakou hodnotu, dáváme automaticky nahoru; to bezcenné nabírá směr dolů. Když řekneme ve zprávách, že Opozice i část koalice žádá Čunkovu hlavu, neděláme z našich volených zástupců kanibaly.
A dnes je myslím důležitá i další věc. Zhusta totiž venkovní stupně měří teploměry digitální. Arciže tam rtuť ani obarvený líh nenajdete. A jářku, i tak nám ta rtuť pořád klesá! A co teprve ti z vás, kteří odletěli třebas na dovolenou majíce za to, že právě to jejich letadlo má sdostatek leteckého benzinu. A přitom prd. Nemá! Lítá si to totiž na kerosin.
Ke slibovanému pornofolku se dostaneme v další Češtině před kamerou.