Zajímavý nesporně byl také střet naší výrazné herečky vyššího středního věku a odkvetlého rockera. Šlo tam o rozhovor, ve kterém ta první označila našeho úplně prvního zcela nelichotivou přezdívkou, zamyslela se nad jeho sexuální i politicko-geografickou orientací a vůbec se vyjadřovala dost neuctivě. A protože kvůli podobným věcem se u nás dříve zcela po právu trestalo a protože dnes už to tak nějak není zcela možné, jal se rocker, t. č. hradní muž, umýt herečce alespoň vlasy. Vznikla důstojná výměna názorů, za kterou by se celkem nemuseli stydět ani na onom pověstném trhu.
A všemu tomu dala korunu anketa, kterou dlouhodobě obdivuji minimálně za bezkonkurenčně nejpitomější název světa - Týtý. Podle deklarovaného většinového mínění se nám nejlepší herci pohybují prakticky výhradně v oblasti večerních strhujících seriálů o ulicích, ordinacích a růžových zahradách. Rudolf Hrušínský tak konečně dostihl věhlas otce, který k tomu musel dlouhodobě dusat prkna Národního divadla a hrát v řadě kvalitních filmů. Ono vystoupit ze stínu otce je samozřejmě těžké, ale jak je vidět, je to možné. Karel Gott je prostě stálice a Karel Voříšek už na Nově zbyl asi jako jediný možný, pokud nechceme volit dívku, která během týdne přestoupila z ložnice významného fotbalisty, bývalého reprezentanta, do peřin bezpochyby významného představitele české popmusic a originálních účesů. A zpěvačka? Majitelka udržovaných a veřejně zpřístupněných ňader ani nemusela celkem moc zpívat, klidně odstoupila z muzikálu a stejně vyhrála. Je dobře, že národ umí ocenit outsidery, že už to nedělá jen herecká asociace ve svých Tháliích.
Byl to pěkný týden, zakončený rozhovorem s Václavem Havlem, který mi alespoň na chvíli dal naději, že rozum ještě má šanci.
