Komentáře, které jsem zatím četl o Klausově novém „šachu“ sedmadvaceti členským státům Evropské unie (ano, sedmadvaceti, včetně toho vlastního!), se zabývaly tím, co se s naší zemí stane v Evropské unii, nepodepíše-li Klaus Lisabonskou smlouvu, nebo přinutí-li sedmadvacet států (ano, včetně toho vlastního!) znovu čekat, neznámo jak dlouho, na vstup smlouvy v platnost. Poukazovalo se v nich na případnou ztrátu komisaře, na případné potíže v získávání evropských peněz, na jiné drobné újmy a naschvály a na ztrátu dobrého jména.
Svět podle Zdeňka Velíška (154)
Ale to je jen malá část škod, které nám hrozí!
Na fóru mnohem širším, než je jen blog ČT24, by měl někdo, komu jsou ještě Češi ochotni naslouchat a kdo u nich ještě má autoritu skutečného státníka, projevit starost o to, co se k naší škodě stane s Evropskou unií, nedokáže-li ani po téměř deseti letech usilovných snah uvést v život institucionální změnu, která by jí umožnila stát se platným aktérem světové politiky a spoluurčovat běh světa spolu s ostatními globálními hráči. Škoda, kterou utrpíme jako člen chromého celku, bude mnohonásobně větší než škoda, kterou by nám chtěl námi pochroumaný celek způsobit.
Někdo, komu jsou ještě Češi ochotni naslouchat, by také měl říci, že dobou národních států bylo minulé století (I když i to je diskutabilní: impéria připravovala malé národní státy o suverenitu, kdy se jim zamanulo; desítkám jiných suverenitu při rozpadu koloniálního systému poskytla, ale ponechala si kontrolu nad jejich surovinovým bohatstvím; a na úkor dlouhé řady národních států rozpoutal Reich, tedy impérium, světovou válku). Toto století už je jen stoletím gigantů! Vznikly v různých dobách pospojováním (většinou násilným) malých celků, ale dnes drží pohromadě jako kompaktní, hladce fungující mohutné útvary. Evropská unie se pokouší o stejnou kompaktnost a funkčnost, aniž by dosáhla centralizace moci. O tu neusiluje ani lisabonskou smlouvou! Nemůže si ale dovolit zůstat útvarem, uvnitř kterého si houf zemí (zemiček, díváme-li se očima obrů) hájí každá vůči těm ostatním takzvané národní zájmy. Nemůže zůstat útvarem, který kvůli tomu nedosáhne pevnějšího uspořádání, než je úroveň jednotného trhu. Ostatně, bez politické jednoty si jednotný trh dlouho neudrží.
Kdo vlastně tohle ještě neví?!
Evropská unie nemůže zůstat strukturou z minulého století, a zavírat oči před pravdou, že v soutěži gigantů globalizovaného světa beze změn neobstojí! Škody, které novým zmatkem kolem Lisabonské smlouvy utrpí Evropská unie, to je to, co bylo od samého začátku třeba stavět před oči české veřejnosti. A v jejím rámci hlavně těm, kdo vidí nebezpečí v jedné jediné jizvě z minulosti, a ne v realitě dneška a v předvídatelné budoucnosti. Ano, jsou tu rizika, ale mezi nimi je riziko majetkových nároků sudetských Němců směšně nepatrné, je-li vůbec jaké. Ta opravdu vážná rizika jsou v nepřipravenosti Evropské unie být spolehlivou vozovou hradbou pro půl miliardy Evropanů a přes Atlantik vytvořit spolu se Spojenými státy a Kanadou sílu schopnou uhájit dosavadní privilegované pozice západní civilizace v dnešním a zítřejším nepřívětivém světě. Globalizace měla zatím „západní“ tvář. Zítra už ji mít nemusí.
Možná, že tenhle „globalistický“ pohled na naši existenci v české kotlině je poněkud vzdálený vaší vlastní životní zkušenosti. Ale i když se omezíte na hledisko všedních materiálních jistot, měli byste vědět, že účast našeho národa na stavbě pevné evropské struktury představuje pro každého z nás mnohem větší záruku života ve vysoce vyvinuté prosperující společnosti, než jakou bychom získali, kdyby se Klausovu furiantství podařilo zastavit na další dlouhé období evropskou integraci. Myslím, že k tomu ale nedojde. V sázce je (pro Evropu a Západ) příliš mnoho. Takže změní-li se Klausův šach v mat Evropské unii, spíš se dočkáme vytěsnění ČR někam na okraj EU, v níž se mezitím ostatní členské státy dohodnou na nových pravidlech vnitřního soužití. A to pak zákonitě způsobí postupné obnovování těch bariér mezi námi a ostatními, které jsme spolu s nimi demontovali v posledních dvaceti letech v oprávněné euforii nad svobodami a výsadami, k nimž nám to zjednávalo přístup.
- Lisabonská smlouva autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1158/115706.jpg
- Evropská unie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1146/114597.jpg
- Václav Klaus autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1139/113820.jpg