Manažer na stolci sv. Vojtěcha

Střídání Miloslava Vlka Dominikem Dukou na postu českého primase a pražského arcibiskupa je jistě dobrou zprávou. Jak kardinál Vlk při bilancování své bezmála dvacetileté činnosti v čele české katolické církve sám přiznal, ne vše se mu dařilo, jak si přál. Do svého nástupce vkládá (nejen on) určité naděje, že Čechům lépe vysvětlí, že katolíci (a vůbec křesťané) této zemi neškodí, ale naopak prospívají. V tom smyslu se Duka ještě před oznámením svého jmenování vyjádřil, že nejde jen o to říci někomu nějakou pravdu, ale říci ji takovým způsobem, aby ji dotyčný přijal a aby se mu (byť nepříjemná) dokonce zamlouvala.

A právě od diplomatického taktu nového českého primase je očekáván posun v mnoha otázkách, které českou společnost a její církve dosud rozdělují. Na prvním místě to asi nebudou problémy ekonomického rázu, třebaže od úspěšného vyrovnání mezi státem a církvemi (a odluky od státu) by se měla odvíjet budoucnost katolické církve. Pro přítomnou dobu by se mělo začít s popularizací faktu, že předpokladem pro každou úspěšnou činnost či mezilidský vztah je přijetí užitečných zásad, jež člověka chrání a bezpečně vedou. Jinými slovy, že identifikace významné části společnosti se základními mravními principy je tou nejlepší (a nejlevnější) prevencí proti většině negativních společenských jevů, počínaje kriminalitou a lhostejností k bolesti druhých, a konče neúctou k životu, bezohlednou ziskuchtivostí, lichvou či korupcí.

I to si samozřejmě vyžádá svůj čas;  bývalý dominikánský provinciál Dominik Duka nespěchá a jeho nový úřad mu v základních věcech ukládá zachovat kontinuitu. Dobrý začátek by mohl být, kdyby se církvi pod jeho kormidlem podařilo daleko srozumitelnějším a přijatelnějším způsobem než dosud „prodat“ obecně prospěšnou činnost církví, která doplňuje či nahrazuje péči státu. Ať už jde o desítky charitativních a humanitárních projektů, kvalitní sociálně zaměřené školství, zdravotní služby poskytované řeholními řády, péči o osamělé matky s dětmi, o seniory a umírající.

Pokud jde o interní vedení církve, i tady lze doufat v pozitivní změny. Zatímco kardinál Vlk podle svého hesla „Aby všichni byli jedno“ neměl rád fundamentalisty ani modernisty, jeho nástupce není vůči soupeřícím křídlům zdaleka tak bojovně naladěn (ostatně podobně jako papež Benedikt XVI.). Naznačil to i jako šéfredaktor teologické revue Salve citlivým moderováním diskuse mezi katolickými tradicionalisty a liberály. Má pochopení i pro tradiční venkovskou zbožnost, čímž se odlišuje od katolických intelektuálů typu Tomáše Halíka. Dá se tedy předpokládat, že i uvnitř církve bude vystupovat smířlivě a s nadhledem.

Dukova cesta životem byla neobyčejně pestrá. Za komunismu nesměl zpočátku ani studovat teologii, vyučil se strojním zámečníkem, a později, když jako kněz ztratil tzv. státní souhlas, pracoval jako rýsovač ve Škodovce. Ani za těchto podmínek se nevzdal duchovního působení, organizoval bytové semináře a inicioval ambiciózní projekt tzv. podzemní církve. Jeho předností by proto měl být jak rozhled, daný vysokou osobní vzdělaností (jejímž nositelem tradičně je dominikánský řád), tak odvaha a tolerance koordinátora ilegálních církevních struktur a posléze politického vězně Husákova režimu.

Duka působí tolerantně i svým mírně bonvivánským zjevem a lehce ironickým úsměvem. Nebýt obligátního kolárku, mohli bychom si ho splést třeba s bankovním manažerem. Ostatně ve funkci královéhradeckého arcibiskupa se jako mimořádně schopný manažer miliardové rekonstrukce jezuitské koleje projevil. Umí-li Duka jednat s politiky, mohl by uspět také v letitých majetkových kauzách. Příkladem může být Svatovítská katedrála. Je evidentní, že vždy patřila církvi a že ji komunistický režim protizákonně církvi odebral. Jestliže se však vyšší soudy tohoto státu neřídí právem ani zdravým rozumem a komunistickou loupež hodlají zlegalizovat, pak je na církvi, aby toho dokázala využít. Zatímco kardinál Vlk autoritativně trval na vrácení, jeho nástupce bude mít možnost proměnit tento v podstatě prestižní spor v širší kompromis. Od takto projevené dobré vůle církve se může odvíjet majetkové vypořádání i urovnání vztahů s Vatikánem.

Od Dominika Duky se očekává mnoho: nový styl, nový kredit, nový obraz církve. Bylo by naivní si myslet, že to bude mít snadné. Cokoli udělá pro katolíky, bude kritizováno ateisty, cokoli pro celou společnost, bude podezřívavě zkoumáno skalními katolíky. To je ovšem v české ateistické kotlině úděl každého náboženského předáka. Nicméně bude-li to na konci funkčního období 36. pražského arcibiskupa vypadat s českým křesťanstvím (a se vztahy mezi církvemi a státem) lépe než na začátku, bude to velmi pravděpodobně Dukova zásluha.

  • Dominik Duka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1427/142644.jpg
  • Dominik Duka a Václav Klaus autor: Krumphanzl Michal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1431/143060.jpg
  • Katedrála Sv. Víta autor: Třeštík Jan, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/718/71795.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...