Nevěříme nikomu a ničemu

My Češi už jsme takový.  Taky jsme na to patřičně hrdý. Tak třeba jako „Bůh“…. Naprostá blbost. Málokterý národ to ví tak přesně jako my. Soudružka učitelka ve čtvrté třídě nám to vysvětlila jasně: „Milé děti,“ pravila ta kovaná soudružka. „Vy dobře víte, že ve vesmíru byl soudruh kosmonaut Gagarin. A viděl tam snad na obláčku sedět Pánaboha? Neviděl. Tak vidíte.“ Od tý doby je nám to jasný. Měli jsme ve třídě jednu holku, která to nechtěla pochopit. Říkali jsme ji Anča (ne že by se tak jmenovala) a byla fakt srandovní. Moc jsme se s ní nebavili a soudružky nám to schvalovaly. Později jsme se taky dozvěděli takový ty věci, že kostely jsou pro babičky a církev je dobrá tak akorát tak na oblbování lidí. A od tý doby je nám už jasný úplně všechno. Spravedlnost? Není. Pravda? K smíchu. Poctivost? Pro blbce.

Jo, byla tady jedna chvilka, kdy se to v nás trochu hnulo. Při sametový revoluci, o který už teď taky víme, že to byla akorát šaškárna. Ale tenkrát jsme to nevěděli a tak jsme se (trapně) drželi za ruce a mačkali se v přeplněné tramvaji, která jela na Letnou, aby se ti venku ještě taky vešli. Jeden se tomu dneska směje. Teda pokud nepláče nad svojí naivitou. Ti šašci, o kterých jsme si mysleli, že nás přivedou k lepší budoucnosti, akorát ukradli, co mohli a my jsme jim k tomu ještě tleskali. Dneska na nás shlížejí ze svých hradů a zámků a žvaní o morálce.

Ale dobře nám tak. Chybama se člověk učí a podruhé už takovou blbost neudělá. Takže když pak vidíte v telce nějakýho blba, co se tváří, jakože chce spasit svět, a proto ho máme volit, tak je vám hned jasný, že to dělá jenom proto, že si ještě dost nenakrad. Kdepak hoši, klidně si postavte do výkladní skříně “pana čistého“, my stejně víme, že máte pod pultem a vzadu ve skladu samý darebáky, akorát jste je před volbama vyndali z výlohy.  A už se zase těšíte, že až nás voblbnete, rychle si pomůžete k lepšímu bydlu z našich prachů a pak nám pěkně spočítate, kolik dlužíme. Včetně kojenců.

Možná k těm volbám nakonec půjdem. Chcete vědět, koho si vyberem? Vyberem si toho, kdo s váma pěkně zúčtuje a odstřihne vás od těch vašich trafik.  A jestli nás zase vobelže, s čímž tak trochu počítáme, protože už naivní nejsme, vyberem si příště někoho ještě hustšího.

Tuhle si někde nějakej inťoš stejskal nad tím, že v politice chybí někdo, komu by lidi ještě věřili.  Hohó, tak to by asi musel bejt rovnou Ježíš, protože fakt nevím, komu jinýmu by se to mohlo povést. A i ten by to měl těžký. Věřila by mu tak akorát možná Anča. My ostatní totiž už dávno nevěříme nikomu a ničemu.

A ještě motto (netradičně na konci)

Demokracie nemůže předstírat lepší lid, nanejvýš vyměnit špatné vládce. V takových momentech záleží na IQ buřičů. Kde chtějí pomstu, dostanou Lenina, kde svobodu, je možný Lincoln. (J.Gruša)