Kdo někdy dostal nečekanou ránu pěstí, tak ví, že pokud není Rambem nebo jedním z Kličků, taková trefa průměrného člověka dostává do prekérní a téměř neřešitelné situace. Neboť taková „první“ zpravidla vyhrává. Podobný zákeřný úder je ve slušné společnosti nepřijatelný, jednoduše ho nazvěme prasárnou. Přesně to učinili panu Bohuslavu Sobotkovi. Nesluší se to, kdo něco takového udělá, tak si zaslouží opovržení, nikoliv ocenění coby vítěz. Z hlediska zákona potom potrestání dle paragrafů.
Násilí a znásilnění
Velmi bych souhlasil s panem nejvyšším policistou Oldřichem Martinů, že potrestání chlápka, který Sobotku uhodil, by mělo být exemplární. Tedy příkladné. Výstražné. S tím, že kdykoliv kdokoliv takhle kohokoliv praští, dostane stejný flastr jako protisobotkovský útočník. Mám ovšem obavu, že tomu tak nebude. Že to odnese útočník na poslance, ale lůza, která se podobného činu dopustí vůči muži, či dokonce ženě z ulice, se nedočká ani předvolání. I když okolnosti útoku budou ještě zavrženíhodnější.
Zdá se, že politici mají zase přednost. A to v oblasti, kde by to nemělo být především – před zákonem. Nabízí se jednoduchá úvaha: Ministrem vnitra je Martin Pecina, kandidát za sociální demokraty, kteří, jak to tak vypadá, ho po volbách do funkce posadí znovu, musí tedy šéfpolicajt uctivě leštit kliky a případné budoucí svoje panstvo si předcházet. Pokud by tomu bylo takhle snadno, nebylo by ani tak zle. Prostě jedna mizerná partaj se vzájemně propojenou nomenklaturou a uctivými úředníky. Ovšem vsadil bych dolar proti bobu, že přihodit se to za ministra kterékoliv jiné strany jeho spoluposlanci a spolukandidátovi, vedli by jeho podřízení stejně nepřijatelné řeči. Že to v tomto případě funguje, jak říká ta už zbanalizovaná floskule „napříč politickým spektrem“. Je si nyní neochvějný zastánce „rovnosti před zákonem“ Ivan Langer skutečně tolik jistý, že on by se ubránil pravidlu, že „někteří jsou si rovnější než rovní“? Pche!
Ovšem jestli by taková výsada měla platit zrovna u sociálních demokratů, tak je to o to smutnější, že právě od nich bych očekával, že si demonstrativně zpívají prastarou písničku od Voskovce a Wericha: „Bereme na potaz učené bakaláře, et item doktory, et item rektory, proč jenom chudák trhan patří do žaláře, když mezi boháči jsou taky potvory!“ A že tedy budou do morku svého společenského přesvědčení bojovat za to, že potrestání útoku na kteréhokoliv občana by mělo být před zákonem zcela stejné. Že nebude platit zvyk, že ten, kdo praští chudáka, dostane deset ran křehkou hůlkou, a toho, kdo totéž učiní politikovi, čeká sto úderů sukovicí. Ostatně, proč vlastně takhle konfrontovat jenom sociální demokraty, mělo by to platit pro všechny, kdož se tváří jako demokratická politická elita, ať už z kteréhokoliv kouta.
Případná exemplárnost potrestání není tu vedena snahou ukázat potenciálním bijcům bez příčiny či s příčinou malichernou, že od teďka budou zásahy a zákroky proti nim tvrdé a že trest bude následovat hned a tvrdě po zločinu. Předvést to na veřejně známém případu a potom tuto linii dodržet, bylo by chvályhodné. Bohužel, obávám se, že toto současné pojetí exemplárnosti spočívá v demonstraci výstražného faktu: „Politici se nebijou“. Něco jako že k princeznám se nečuchá. K obyčejné holce si čichnout můžete po libosti. Obyčejnému chlápkovi ji klidně natáhněte. Na takové věci bonton nemyslí a zákon nemá čas.
Dovedeme-li všechny ty úvahy o exemplárnosti trestu na politika ad absurdum, museli bychom někoho, kdo znásilnil dejme tomu paní Lucii Talmanovou, vykastrovat, zatímco tomu, kdo se něčeho podobného dopustil na bezejmenné holce ze Žižkova, bychom coby trest určili na pár dní brom do čaje. Jak se, bohužel, začasté děje. Nejde potom o znásilnění dvojí, nýbrž trojí: Tím třetím je znásilnění nejhorší: Zprznění rovnosti občanů před zákonem.
Násilník, který napadl nic netušícího sociálně demokratického poslance Sobotku, by měl dostat pořádný flastr. Stejně by se ovšem měla činit policie a další orgány činné v trestním řízení v případě, že podobná násilná újma byla způsobena Pepíkovi Novákovi z nuselského Jamrtálu nebo ze západočeské obce Číčov.