Sportovní komentátor by to řekl prostě: strany, které získaly dvě první místa, mají sice nejcennější medaile, ale získaly je za výkony, daleko zaostávajícími nejen za osobními rekordy, ale i za očekáváním. V případě sociální demokracie, potažmo Jiřího Paroubka, dodejme, že za očekáváním i vlastním, a to výrazně. ODS vcelku tušila, že bude voliči napomenuta, ovšem takhle důrazně… Tzv. levici nepřidal „řecký syndrom“, sotva ovšem předseda ČSSD mohl označit načasování tamní krize za předvolební podraz, tak jak to udělal kdysi částečně oprávněně v případě Kubiceho zprávy. Paradoxně to pomohlo i tzv. pravici: drsný propad sociálně demokratických očekávání zastřel ještě výraznější nářez, který dostala od svých voličů ODS. Ty tam jsou časy, kdy mohli modří ptáci postavit v Praze jako svého kandidáta lídrovu tenisovou raketu nebo alespoň guláš z býčích žláz. Pozitivní k volebním výsledkům mohou obě tyto strany být jenom v jedné položce – škodolibosti k propadu druhého. Což sociální demokracie skrývá rouškou tvrzení, že to byla ona, kdo (s odřenýma ušima krále Pyrrha) zvítězil, zatímco ODS zahaluje cudným suspenzorem floskule, že zvítězila pravice. Levá, pravá, paci, paci…
Všechno, co řekly tyto volby, je nečekané, ale dalo se to předpokládat
Výprask, jehož se od občanů oběma našim rozhodujícím (alespoň do sobotního oznámení volebních výsledků) partajím dostalo, má svoje dozvuky: končí mnozí z pašáků, kteří je k fiasku dovedli. Někteří, protože je voliči vyhnali preferenčními hlasy, jiní snad konečně jednou ve své politické kariéře pochopili, že cosi dělali hodně špatně. Ke kterémužto logickému spojení by mělo dojít ještě v řadě dalších hlav.
V tuto chvíli (neboť nikdo neví, co zabahněné zákruty politického vyjednávání v dalších dnech přinesou) mají oranžové růže k vládě velice daleko. Musí to pro ně být hořké, vždyť už si porcovali kořist a těšili se, jak od své hostiny budou odhazovat kosti, aby potěšili „obyčejný lid“. Inu, neříkej hop!, dokud jsi nepřeskočil, praví stará moudrost. Jiná hodí se na pozici ODS: „Jdeš-li nahoru, zdrav lidi, které potkáváš. Mohl by ses s nimi setkat, až půjdeš dolů!“ Nyní se budou mnozí „důležití“ modří potkávat s leckýms. A svoji tradiční zpupnost budou muset překousnout. Bude jim třeba souhlasu jiných, aby si mohli velmi opatrně vymezit nějaké to panstvíčko. Zjevné to bude hlavně v hlavním městě. Nadutost vůči Pražanům se nevyplácí. Pražáci totiž jsou sebevědomí až k arogantnosti, suverénní až po nadřazenost a přímočaří až na hranice drsnosti. Řeklo by se: ideální voliči pro optimální pravici, jsou-li jí alespoň trochu ctěni. Což ovšem Pavel Bém a jeho parta ani zdaleka nenaplnili. Naopak se k obyvatelům metropole chovali jako k ošlapkům, k nimž si mohou dovolit, co chtějí. Jejich největším malérem pak bylo, že ženy a muži z matičky stověžaté kromě výše uvedených vlastností mají ještě jeden rys, jenž s těmi řečenými souvisí: když zaznamenají, že jim někdo dlouho dává najevo, že jsou pro něj prach u jeho nohou, do nějž může vypouštět svoji vodu (řečeno s Egypťanem Sinuhetem), nezapomínají na urážku.
Dalším pozoruhodným poučením z právě skončených voleb je teorie, že jakýkoli náznak i mocenské koketérie (o případném koitu ani nemluvě) s komunisty pořád ještě může být důvodem k voličskému odvržení. I to mohlo být důvodem překvapivého kolapsu sociální demokracie. A jsme-li u poučení – možná, že někoho z ODS konečně už napadlo, že je možné žrát, ale že „mlaskání, mlaskání, to voliče odhání, mlaskání, mlaskání je jed!“
Nedělejme si ovšem iluze o skutečných vítězích voleb, TOP 09 a Věcí veřejných. Především nevíme doopravdy, co nás od nich čeká. Dále řada z podobných tzv. nových, nadějných, talentovaných stran, které tak oslnily v minulosti, odešla už na pravdu politickou. Prostě proto, že nenaplnily lidské naděje, které bývají zpravidla větší, než jsou kapacity politiků, také jenom lidí. Uvidíme, co naši politické objevy předvedou! Mají před sebou ovšem výstrahy: nedosažené tužby ČSSD, tvrdý náraz ODS a (nezapomeňme také dalšího pamětihodného okamžiku těchto voleb) vyřazení lidovců, vždy si jistých svou vládní účastí. Občané, zdá se, dospívají. A nenechají se ohlupovat a šidit do nekonečna. Pozor na to, teď úspěšní a veselí dámy a pánové!