Když se předškolní děti učí roční období, tak je na jejich obrázcích napřed jaro, pak léto, podzim a poslední je zima. Já osobně se po Třech králích nemohu dočkat prvních sněženek a podvědomě předpokládám, že přichází s jarem. Nikdy to ale nejde tak rychle. U nás holt začíná kalendářní rok zimou. Ale příroda se k novému probouzí přece na jaře. Odpovídají tomu různé svátky, včetně Velikonoc – další příklad toho, jak se křesťanství přizpůsobilo přírodnímu koloběhu, o který se opíral život pohanů.
Zmrtvýchvstání, Nevruz a Kurdové
Zmrtvýchvstání Ježíše je znovuprobuzením, novým začátkem, novou nadějí, novým životem. Nevruz (a to je jen jedna z mnoha podob tohoto názvu) je začátek nového roku právě podle logiky jarního probuzení. Název pochází z perštiny a doslova znamená nový den. Je slaven během jarní rovnodennosti jako nástup nového roku mnoha komunitami Středního Východu a Asie – na územích, která kdysi patřila do Perské říše nebo jí byla ovlivněna.
Jedná se o svátek předislámský. Jak je vidno i islám toleroval starší tradice. Není možné vysvětlit jeho podstatu jen jedním způsobem. Každá společnost do něj vkládá vlastní symboliku a kulturní hodnoty. Společný mají konec zimy a nástup jara s představou bohatosti života, barev, vitality, nového začátku pro individuum i kolektiv, ve kterém se pohybuje.
V turecké Anatolii se Nevruz začal slavit za Seldžuků, pokračoval v období osmanském a přetrval do dneška. Sultáni mu věnovali zvláštní pozornost. Na jejich dvorech vznikaly Nevruziye, básně složené zvlášť k této příležitosti. Hlavní sultánův astrolog svému vládci předal nový roční kalendář a dostal zvláštní odměnu. Hlavní lékař paláce připravil pro členy sultánovy rodiny a významné hodnostáře z nejrůznějších bylin a koření zvláštní mazadla a nabídl jim je s návodem k použití. Měla posílit jejich zdraví a dodat jim energii. Že by očistná kůra?
Podle perské mytolgie je Nevruz dnem stvoření světa, slunce a lidských bytostí bohem. V tento den usedlo – zcela symbolicky – na trůn několik legendárních osobností perských dějin. V Anatolii Nevruz–i Sultan (nebo Sultan Nevruz) odpovídá dni narození Alího, zetě a bratrance Mohammedova, zakladatele šíitského islámu, dnem jeho svatby s Mohammedovou dcerou Fatimou – je proto de facto Novým rokem, oslavou velkého začátku pro alavity a příslušníky řádu bektáší.
Kurdové, kterých je na území Turecké republiky více než v jiných zemích, slaví Newroz, jak jej nazývají a píšou, jako jeden ze svých největších svátků. Je pro ně výrazem vlastní svébytnosti a národnostním vyjádřením zvláště tady, kde mají politické a národnostní problémy. Veselí je to pro ně opravdu velké. Všichni se slavnostně barevně nastrojí, tančí, zapalují ohně a přeskakují je, scházejí se rodiny, přátelé, sousedé, blahopřejí si, jedí tradiční slavnostní pokrmy. Oslava Newrozu je tu úřady povolena teprve od roku 2000 a navíc s tím, že název musí být v jediném oficiálním jazyce země, tedy v turečtině (avšak Nevruz je i moderní perské znění názvu). Nevruz/Newroz je ovšem silným symbolem kurdské identity a proto bývají kurdské oslavy (podporované a organizované kurdskými kulturními a politickými organizacemi) politickým divadlem a časem konfliktů, před rokem 2000 s oběťmi na životech. Nejslavnější to bývá v Diyarbekiru, největším Kurdy obývaném městě v jihovýchodní části země. Oficiální Turecko teď prezentuje Nevruz jako „starobylý tradiční turecký jarní svátek“ – a má částečně pravdu, až na tu výhradní tureckost.
Takže Šťastný Nevruz! Šťastný nový rok a kouzelné jaro, plné radosti, barev, života!