Úspěch vysílání královské svatby na ČT24 byl mimořádný. Polovina všech diváků u obrazovek v době samotného obřadu přináší otázku, zda měl zpravodajský program stanice veřejné služby vysílat pořad, který by zajistil sledovanost asi každé komerční stanici. Ostatně i několik diváků reagovalo podobnými dotazy – že vysíláme něco, co je naprosto bezobsažné a pro běžný život totálně nevýznamné.
Proč ČT24 vysílala královskou svatbu
No, není úplně vyloučené, že významné by to mohlo být víc, než tušíme. A to nejen proto, že ČT24 dodala pečlivým výběrem hostů celému vysílání jistou přidanou hodnotu. Historie, genealogie a další společenské vědy dostaly např. v podání ředitele protokolu Kanceláře prezidenta ČR Jindřicha Forejta lidský a naprosto pochopitelný edukativní rozměr. Vystupování našeho reportéra na místě – vedoucího zahraniční redakce Martina Řezníčka – se nedá popsat jinak, než jako naprosto (možná až skoro britsky) veřejnoprávní. Ale to pořád neodpovídá na otázku, zda celá tato akce není dobrá jen k tomu, aby plnila stránky společenských deníků.
Možná není. Možná jde o víc, než jen o „reality pohádku“ nebo o proměnu celkem neznámé a neurozené dívky v princeznu, resp. vévodkyni. Svatba jako taková je jistý druh rituálu. Královská svatba v asi nejznámější monarchii na světě je něco jako „extra rituál“. Ostatně samotné slovo rituál nemá svůj původ pouze v latině, ale už v sanskrtu, kde slovo „rita“ označovalo vše, co se děje ve shodě s vesmírným řádem nebo co je shodné s řádem obecně. A to je podstata celé věci – pomocí rituálů se už lidé v archaické společnosti ujišťovali v tom, že je obnoven běh světa, že se všechny procesy odehrávají tak, jak mají.
Jasně, co mají tyto úsměvné záležitosti společného s 21. stoletím? S epochou, která se viditelně mění ne v průběhu staletí (tak jako ještě donedávna), ale v průběhu několika málo let? Vždyť ještě nedávná 90. léta bez internetu, mobilních telefonů, sociálních sítí se vším tím „lajkováním“ našich báječných fotek z dovolených a mejdanů, jsou pro dnešní teenagery doslova dobou kamennou. A v tomto fragmentizovaném, globálním, nesmírně dynamicky se rozvíjejícím světě se náhle objeví událost, která se v téměř stejné podobě odehrávala nejen před mnoha desetiletími, ale v podobném duchu i před staletími. A svět se najednou zastaví, třetina planety usedne před televizní obrazovky a oddává se snění s otevřenýma očima. Po všech těch krvavých konfliktech, hroucení trhů, vládních krizích přichází najednou něco pozitivního, něco, co se běžné mediální agendě naprosto vymyká. A nejen jí, vymyká se to všem kritériím racionálního pragmatického uvažování a to až do chvíle, kdy dospějeme k tomu, že tento rituál začne plnit svou původní úlohu – integrační funkci celé společnosti. Každodenní profánní skutečnost, která je kvalitativně horší, pokleslejší, se na pár hodin stane skutečností (téměř) pohádkovou, skutečností, která přináší hluboký prožitek nejen samotným účastníkům tohoto obřadu, ale díky obrazovce i všem televizním pozorovatelům.
Tak co, stálo podle vás za to, že ČT24 svatbu vysílala? Nebo v těchto řádcích vidíte jen dodatečnou obhajobu bulvárního přešlapu zpravodajského programu televize veřejné služby. Ať tak či onak, ČT24 vám – našim milým divákům - za nebývalý zájem děkuje a bude se snažit o další přenosy, které vás budou nejen bavit, ale hlavně informovat.