Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla, že si svůj výlet do Paříže opravdu užiji, neměla bych si na nic příliš stěžovat. Všechno, co mě potkalo, přeci patřilo k mému aktuálnímu heslu „zažít Paříž“, třebaže to ve chvíli dění rozhodně tak nevypadalo.
Zažít Paříž – Letiště a jiná doprava
Letiště – to je samo o sobě zvláštní svět. Střetávají se tam lidé, kteří s tím prostředím nemají nic společného, jen jsou nuceni ho navštívit za účelem cesty kamsi, s lidmi, kteří jsou tam jako doma, protože zde pracují. Tato letištní smetánka na nás, vyjukané a nejisté pasažéry, většinou působí autoritativním, sebejistým dojmem (a je lhostejno, zda se jedná o uklízečku či stevardku – každá se totiž chová oproti mně suverénně). V cizině je ten rozdíl ještě markantnější, neboť se musíte poprat s jazykovou bariérou. Ve Francii je to obzvlášť citelné, když neovládáte francouzštinu.
Moje rozjásaná nálada pramenící z očekávání bezvadných chvil v magickém městě Paříži mohla vzít rychle za své hned po přistání na letišti Charlese de Gaullea, kdyby mi ovšem do cesty již na ruzyňském letišti nevstoupil můj anděl strážný v podobě mého kolegy z práce. Na rozdíl ode mne je totiž jazykově vybaven, navíc byl milý a ochotný, třebaže jsem ho zprvu vlastně vůbec neidentifikovala, protože sídlí v jiné kanceláři (za což se mu dodatečně omlouvám). Přistáli jsme na čas ve 23:00 a dle informací jsme se vydali k rychlovlaku s označením RER, který měl údajně jezdit až do půlnoci. Když jsme se však prodrali hloučkem zmatených cizinců, kteří postávali před schodištěm vedoucím na nástupiště, zastavil nás letištní zřízenec (sebejistý, autoritativní a mluvící pouze francouzsky). Z jeho perfektní artikulace (Francouzi mají báječnou výslovnost, všimli jste si?) můj kolega vyrozuměl, že RER již nejede a prý musíme kamsi na shutlle, který nás doveze na druhý terminál, odkud pojede autobus zase někam.
- Paříž / metro autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
- Paříž / metro autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
Nebudu popisovat celou anabázi, byla dlouhá a zmatená. Nakonec jsme se přes různé suverénní letištní zaměstnance hovořící zásadně jen francouzsky s davem ostatních dopracovali na autobus, do kterého nás bez vysvětlení naskládali a vezli asi půl hodiny. Tam nás nasměrovali ke kolejím a my zjistili, že jsme na druhé lince RER a že musíme zrychlit, abychom stihli přestup na poslední metro, které nás mělo dovézt do cíle. Nevím, jak můj kolega (kterému za jeho péči srdečně děkuji, bez jeho pomoci bych tam pobíhala ještě dnes), ale já jsem nakonec na zadanou adresu dorazila hodinu po půlnoci poučena o několik zásad.
- Paříž / na kole všude autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2964/296347.jpg
- Paříž / na kole všude autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2964/296340.jpg
- Paříž / turistický vláček autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2964/296333.jpg
- Paříž / Lyonské nádraží autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2964/296341.jpg
Především, jedu-li do Francie, měla bych umět alespoň trochu francouzsky (zavilá nechuť Francouzů mluvit jakkoli jinak, zvláště pak anglicky, je přeci dostatečně známa). Za druhé, když už francouzsky neumím, měla bych se oprostit od názoru, že všichni taxikáři kradou jako u nás a důvěřivě nasednout do taxíku, který by mě pohodlně a rychle dovezl alespoň k první stanici metra (přišlo by nás to asi na stejné peníze). A za třetí, Francie je sice vždycky dobrá možnost, ale také je tam všechno možné, s tím je potřeba počítat.
Dokonce tam metro jezdí bez řidiče
Pařížské metro je senzační. Dostanete se s ním všude, což turista přivítá s otevřenou náručí, neboť Paříž je opravdu, ale opravdu veliká. Ačkoli pro poznávání cizích měst volím vždy chůzi, protože potřebuji město cítit a osahat si ho, v Paříži jsem metro používala s přehledem a ráda. Když jste pozorní a dopředu si najdete konečnou stanici, jejímž směrem jedete, neměl by být problém se v podzemí orientovat. Vozy chvílemi vyjíždí i na povrch a to je pak moc pěkné pokoukání, navíc stanice bývají docela zajímavě vyštafírované a také to v nich žije – o zábavu je tudíž postaráno. Aby však podzemním zážitkům nebyl konec, linka číslo 14, která jede pod centrem, si klidně sviští bez řidiče. Pokud se vám podaří prodrat mezi děti, jež jsou nalepené na sklo prvního vagonu, užijte si jízdu s výhledem do tunelu stejně jako ony, Francouzi to pochopí, jsou hraví a tolerantní.
- Paříž / metro - linka 14 autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
- Paříž / metro - linka 14 autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
Pro ty, kteří podzemí neradi, protože není nic vidět, fungují na povrchu samozřejmě i autobusy. Mně osobně jízda v nich nevyhovovala, byly vždy narvané, takže jsem stejně nic neviděla. A navíc s jízdním řádem byla potíž, protože zaplněné pařížské ulice autobusům moc nepřejí. Co mě ale totálně okouzlilo, pokud se dopravy ve městě týká, je systém půjčoven kol Vélib'.
Vélib' (z francouzského kompozita vélo libre či vélo liberté, tedy svobodný bicykl nebo cyklistická svoboda) je systém půjčoven jízdních kol v Paříži ve Francii. Funguje od 15. července 2007 a v současnosti zahrnuje dvacet tisíc jízdních kol na 1450 stanovištích. V centru je stanoviště na každých zhruba 300 metrech. Jejím provozovatelem je společnost JCDecaux. V běžné řeči se slovem vélib´ označuje též samotné jízdní kolo z této půjčovny. /Wikipedie/
Když se zaregistrujete a dáte si trochu práce s logistikou, můžete se po Paříži pohybovat skoro zdarma a svobodně. Za první půlhodinu se nic neplatí, za další pak jedno euro. Pokud to vymakáte, můžete mít první půlhodinu pořád. Systém je to vskutku bezvadný a hodně využívaný, neboť nejpříjemnější a nejrychlejší. Když jsme se s mými pařížskými známými přesouvali z jednou okrsku do druhého, jeden z nich si v kavárně zapomněl baťoch se vším. Zjistil to, až když jsme vystoupili. Nelenil, vypůjčil si kolo a vydal se zpět. Na místě, kam jsme původně mířili, byl pak dříve než my, kteří jsme tam museli od autobusové zastávky dojít po svých.
- Paříž / na kole všude autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
- Paříž / architektura a Vélib autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
/Zažít Paříž – Ateliéry a jiná zákoutí – příští týden/