Paříž, Paříž, Paříž…, kdykoli to slovo vyslovím, vyvolá ve mně intenzivní pocit, představu či jen tušení něčeho zvláštního, romantického, originálního, neopakovatelného. Třebaže se realita s tímto pocitem jakéhosi očekávání dosud značně rozcházela (vlastně se nikdy nic tak výjimečného nestalo), při vyslovení jména Paříž se ve mně nadále cosi nezachytitelného třepetá a tajemné kouzlo toho slůvka nijak neslábne, ráda ho vyslovuji, ráda tam jezdím a město poznávám.
Zažít Paříž – procházka podle Jana Šmída
Ale dá to fušku. Paříž je velká, času je vždy málo a navíc při opakovaných návštěvách už s klasickými průvodci nevystačíte. Když už jste několikrát vystoupali či vyjeli na Eiffelku, prošli se po Montmartru, pohlédli na město od Sacre Coeur a z mrakodrapu Montparnassu, viděli hříšnost Clichy a fronty před Moulin Rouge, dojdete k závěru, že již je potřeba zažít Paříž jinak. Já jsem si za tímto účelem vzala k ruce doporučení svého kolegy Jana Šmída, novináře a spisovatele, žijícího v městě nad Sienou již několik let.
- Paříž / Sacre Coeur autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2997/299670.jpg
- Paříž / za rohem Sacre Coeur autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2997/299668.jpg
- Paříž / pohled z Belleville autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2997/299667.jpg
- Paříž / ležení bezdomovců v Belleville autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2997/299679.jpg
Díky jeho tipům, které nezištně zveřejnil na svých webových stránkách, jsem našla místa tzv. za rohem, kam se vlastně nikdy nepodíváte, pokud vám o nich někdo neřekne. Když teď na své procházky vzpomínám, s pobavením zjišťuji, že jsem vlastně všechny známé pařížské monumenty viděla buď ze strany, nebo spíše úplně zezadu. Ale užila jsem si. Tak například první moje cesta dle Šmídova itineráře vedla za roh Sacre Coeur. Dle jeho popisu jsem našla příjemnou kavárnu s barevnými židlemi, kde seděli převážně domorodci. Ačkoli jsme se nacházeli opravdu přímo pod schody vedoucími k bazilice, která se rozkošně rýsovala mezi korunami stromů, po davech turistů ani památka. Dobrý pocit z objevu příjemného místa mi nezkazila ani drobná příhoda s kávou. Jak jsem byla nadšená z toho, že plán funguje, do cappuccina, které jsem si v barevné kavárně objednala, jsem si rozverně nasypala místo skořice pepř. Což jsem zjistila až při prvním loku (a protože po pepři ztrácím hlas, moji druhou objednávku jsem na udiveného číšníka, už jen zasípala).
- Paříž / Secre Coeur zezadu autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
- Paříž / česká ambasáda autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
První zastávka mne přišla tedy poněkud draho (Paříž je výrazně drahé město), ale zase to napravili dva mladíci, které jsem potkala na schodech, když jsem již mluvící šlapala blíže k budově. Jeden z nich totiž ke mně přistoupil a s foťákem v ruce mě o cosi žádal. Já pochopila, že asi chce, abych je spolu vyfotila, a tak jsem se sápala po přístroji. Po chvilce dohadování vyšlo najevo, že se chce vyfotit, ale se mnou. Když jsem se udiveně zeptala proč, odpověděl: „Protože jste krásná.“ I když jsem si pro jistotu pečlivě hlídala kabelku a také mě napadlo, že chlapci spolu hrají nějakou hru, stejně mě to potěšilo (konec konců, jsem přece v Paříži a tady je možné všechno, ne?).
Pak jsem zašla ještě do několika kaváren a bister dle kolegova návodu (jeho doporučené restaurace byly přeci jenom nad mé finanční možnosti), ale díky němu jsem objevila i nový výhled na Paříž z parku v Belleville. Zážitek byl však trochu potlačen tím, že jsem k vyhlídce musela projít ležením bezdomovců, kteří si toto krásné místo evidentně přisvojili. I to ale patří k Paříži – na jednom místě její rub i líc.
- Paříž / v Passy autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2997/299688.jpg
- Paříž / v Passy autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2997/299689.jpg
- Paříž / ulice Mouffetard autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2997/299673.jpg
- Paříž / sýry v ulici Mouffetard autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2997/299674.jpg
„PASSY - To je Paříž minulosti. Všichni, kteří trpí “romantickou představou„ o Paříži a jsou zklamáni tím, jak dnes vypadá Montmartre, by měli zajít sem. Jen kousek od turistického šílenství na Trocadéru začíná půvabná část města s dlážděnými chodníky, uličkami, typickými pařížskými obchůdky, a hlavně úžasnou architekturou. Určitě si během procházky budete prohlížet domy jeden po druhém a říkat si, že tam byste chtěli bydlet,“ píše ve svém osobitém průvodci Jan Šmíd, a moje romantická dušička se tam okamžitě vypravila. Je to pravda – Paříž, jak má být, včetně malých obchůdků s vínem, sýry i zeleninou. Poklidná atmosféra a hezká architektura v lidských rozměrech (chtěla bych tam bydlet).
- Paříž / metro v Passy autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
- Paříž / Passy autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
Povzbuzena těmito zážitky nelenila jsem a vyjela na terasu Institutu Du Monde Arabe (zavírali, ale kafčo a pohled dolů jsem ještě stihla), našla jsem rozkošné náměstí Dauphine, pokochala se budovou české ambasády s Eiffelkou za zády, viděla schody, na kterých se údajně narodila Edit Piaf, koukla na domy, kde bydleli Ernest Hemingway a Vincent van Gogh a mnoho dalších míst nestihla. Nakonec jsem se s Janem Šmídem sešla osobně v jeho oblíbené ulici Mouffetard, kam jsem se dostala z pravého břehu po jím doporučeném mostě des Arts, který vás láká už z dálky, neboť se celý blyští a třpytí. Lidé tam totiž na zábradlí věší zámky, jako symbol svého svazku s městem i třeba nějakou osobou. Zámků jsou tam tisíce a vypadá to famózně.
- Paříž / zde bydlel Hemingway autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
- Paříž / zde bydlel Gogh autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
Můj kolega mě pak v příjemné hodince upozornil ještě na další pěkná místa a já si až posléze, když jsem jimi procházela, uvědomila, že jsem mu ani pořádně nepoděkovala. Činím tak dodatečně – děkuji.
Myslím si, že i jeho přičiněním mám trochu našlápnuto k tomu, co jsem si před cestou předsevzala – ZAŽÍT PAŘÍŽ -, a rozhodně v tom hodlám pokračovat. Paříž je totiž vždycky dobrá možnost.