Je to už takový evergreen. Představitelé extraligových klubů opět volají po uzavření nejvyšší hokejové soutěže. Celkem přirozeně jsou nejhlasitější zastánci návrhu z klubů, které delší dobu bojují s nedostatkem peněz. A jak to tak bývá, finance opět zcela přehlušují sportovní stránku celé věci.
Musí vždycky peníze porazit sport?
Z celého návrhu člověk opět nabývá pocitu, že extralize schází jedna velice důležitá věc – jakákoliv koncepce do budoucna. Nevyjasněná pozice Asociace profesionálních klubů (APK), která stojí jakoby mimo Český svaz ledního hokeje (ČSLH), je toho zářným příkladem. Za posledních několik let jsme tak byli svědky několikerého volání po uzavření celé soutěže, po rozšíření soutěže, nedávno byl ve hře dokonce návrh na přibrání týmů ze Slovenska. Většina návrhů byla šmahem smetena pod stůl, zůstává však otázka, co s extraligou dále.
Konec první ligy?
Snaha uzavřít extraligu je absurdní hned z několika důvodů. Ten nejmarkantnější je nabíledni: znamenalo by to totální devalvaci druhé nejvyšší soutěže. Že momentálně není mediálně tolik sledovaná, ještě nedokazuje její neatraktivitu. Slušnými diváckými návštěvami se může pochlubit hned několik týmů, jmenujme například Ústí nad Labem, Chomutov, Jihlavu nebo kupříkladu Šumperk. Atraktivita té které soutěže se však logicky odvíjí od toho, čeho v ní mohou účastníci dosáhnout.
Celou první ligu nyní táhne vidina baráže o extraligu. Některé týmy přímo, některé nepřímo. Ústí, Chomutov, opatrně Olomouc či Jihlava, všichni pošilhávají po extralize. První dva jmenované kluby přitáhly do druhé nejvyšší soutěže zajímavé hokejové osobnosti, jejich zázemí a finanční stabilita by mohly být pro mnohé účastníky extraligy příkladem. Tím pozvedávají zájem o hokej i ve zbytku první ligy. Uzavření extraligy by logicky znamenalo konec všech ambicí. Druhá nejvyšší soutěž by se stala jakousi farmou extraligy, otázkou ovšem je, jaký sponzor by měl chuť vstupovat do ligy bez perspektivy a fanoušků? Ostatně, kdo by také platil vstupné na soutěž, kde uvidí maximálně sbírku veteránů nebo rozehrávající se juniory.
Co dále s českým hokejem?
Pokud by šlo o prostou atraktivitu, je možných řešení několik. Nabízí se přímý postup a sestup, nejzajímavější by však zřejmě byl model rozšířené baráže. Pokud by ji hrály čtyři týmy z extraligy a dva z první ligy, vznikla by na konci sezony zajímavá prolínací soutěž, která by na stadiony, na rozdíl od současného modelu play-out, přitáhla fanoušky. A o ty by, jak zní známé klišé, mělo jít především. Za úvahu by též stálo snížení počtu účastníků v první a druhé nejvyšší soutěži na deset a deset. V extralize by osm týmů postupovalo do play-off, zbývající dva by hráli baráž s prvoligovými finalisty. Závěr sezony by tak byl zajímavý pro všechny účastníky nejvyšší české ligy.
Leč v současnosti, kdy se extraliga v podstatě řídí díky APK sama, je to jen těžko realizovatelné. Místo toho, aby extraligu hrála mužstva s finančním a herním zázemím, se jedná o podivném uzavřeném systému, který by v případě schválení rozvrátil nižší soutěže. Možná to krátkodobě pomůže klubům ve finančních problémech, dlouhodobě to však může poškodit celý hokej. Pondělní rozhodnutí APK o uzavření extraligy je varující. Ostatně, když se soutěž zakonzervuje nebo naopak tahle bublina splaskne, zůstane nahořklá otázka: co dál s českým hokejem?