Skrytá kamera v kabelce, peru nebo třeba v brýlích. Kdy ji mohou novináři používat?

Reportáž Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka o synovi premiéra Andreje Babiše otevřela i několik etických otázek. Dvojice totiž rozhovor nahrála pomocí speciálních brýlí. Skrytá kamera se v novinářské branži nepoužívá příliš často, letos na jaře ji využili třeba i dokumentaristé České televize. Odhalili díky ní neobvyklé praktiky kliniky Aktip. Obě reportáže vzbudily vlnu zájmu. Televize Seznam ale za skrytou kameru sklidila kritiku. Bylo v pořádku ji v tomto případě použít? Kdy a jak vůbec touto metodou pracovat? Odpoví nové vydání pořadu Newsroom, který na ČT24 začíná dnes ve 22:02.

Jak se zbavit rakoviny? Pomocí nového milence nebo ji vyloučit stolicí. I takové rady dávala soukromá pražská psychosomatická klinika Aktip. Na její podivuhodné praktiky upozornil dokument České televize. Tvůrci ho natočili právě skrytou kamerou. Ivana Lokajová se s ní vydala přímo do kliniky. Docházela tam celý půlrok. 

Všechno zaznamenávala. Tajně. Předepisovali jí nejrůznější nefunkční metody, za které vyinkasovali celkem asi 30 tisíc korun. Odvysílání dokumentu vzbudilo ohromnou smršť reakcí. Stejně jako nyní nový díl pořadu Zvláštní vyšetřování investigativních novinářů Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka, ve které sehrála skrytá kamera klíčovou roli. V případě reportáže serveru Seznam Zprávy ale kvůli ní přišla i vlna kritiky.

Nic nového

Skrytou kameru novináři sice nevyužívají příliš často, přesto k jejich metodám patří. Ať už je v kabelce, v peru, nebo i v teď tolik omílaných dioptrických brýlích. A to i v Česku. „Investigativa je tu dlouhodobě spojená se skrytou kamerou, takže v tomhle ohledu to není zas tak nic nového. Diskutovalo se i v minulosti, jestli je použití skryté kamery oprávněné nebo ne,“ popisuje šéfredaktor digitálního obsahu časopisu Marketing a Média Filip Rožánek.

Běžnou praxi potvrzuje i známý český investigativec Ladislav Klíma. „My třeba skrytou kamerou točíme svědky, o kterých víme, že by se zdráhali. Ale ty vždycky vyretušujeme, protože nechceme prozrazovat jejich identitu, aby neměli strach, že to nějak odnesou,“ uvádí Klíma.

Neměla takto postupovat i redakce Seznam Zprávy? Někteří kritici se totiž ptají – je veřejný zájem víc než právo na soukromí premiérova syna?

Reportéři si kvůli kauze Andreje Babiše mladšího nechali vypracovat odbornou analýzu a ta podle nich dává jasnou odpověď. „Analýza řekla jednoznačně, že tady je veřejný zájem neoddiskutovatelný a že použití skryté kamery je naprosto pochopitelné a legální. Chápu ale tu diskuzi, protože použití skryté kamery je vždy extrémní, pokud chcete natáčet nějaké situace, které se vám běžně před očima nedějí,“ říká Jiří Kubík.

„Pochopitelně, že jsme se snažili nedávat záběry z kamer s vysokým rozlišením přímo na ten dům, jak bychom to v jiných případech u jiných kauz v Čechách dělali. Naopak jsme se snažili ten dům vůbec netočit. To, že jsme ve Švýcarsku, bylo patrné, protože nakonec i sám premiér označil, že syn žije v Ženevě. Ale samozřejmě jsme na to mysleli a snažili jsme se nedat žádný návod jiným novinářům, aby někde jako paparazziové čekali se svým fotoaparátem. To v žádném případě,“ hájí se režisér Zvláštního vyšetřování Filip Remunda.

Remunda s Kubíkem jsou hosty nedělního Newsroomu ČT24. Ten se tématu věnuje z více úhlů. Kromě etických otázek přinese i reakce dalších novinářů a odborníků i zahraničních médií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události pátku 5. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 5. června 2026.
5. 6. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 4. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 4. června 2026.
4. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali financování veřejnoprávních médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu sdělil, že místo kritizovaného návrhu zákona o veřejnoprávních médiích chce změnu financování zavést skrze zákon o rozpočtu. „Naše vláda nabízela změny formou nového zákona a chtěli jsme vylepšit některé věci, ale není na tom zájem. Proto se změní pouze financování. Nepůjdeme do boje s větrnými mlýny. Ve státním rozpočtu na příští rok se vyhradí částka a ta se převede pod ministerstvo kultury,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). „Pro debatu o veřejnoprávních médiích nemůže být paskvilní podklad. Návrh zákona byl fiasko. Největší jeho kritici přitom byli z řad vládní koalice. (...) Vláda zatím žádné návrhy na změny financování nezveřejnila. Překopání dosavadního systému přináší riziko politického vlivu,“ míní bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.
4. 6. 2026

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
3. 6. 2026
Načítání...