V roce 2012 zemřela patnáctiletá dívka po pádu pod soupravu metra. Její rodiče se od té doby snaží dopátrat, zda za její smrtí nemohla stát třeba šikana, nebo zda šlo o nehodu. Možné vysvětlení by mohl ukrývat dívčin facebookový účet. K němu se ale rodiče celé roky nemohli dostat – až teď uspěli u federálního soudu.
Po dívčině úmrtí se rodiče obrátili na společnost Facebook, aby jim zpřístupnila data a zprávy, které jejich dcera na této sociální síti sdílela. Sami doufali, že by mezi těmito informacemi mohli najít vysvětlení, zda jejich dcera přišla o život při tragické nehodě, nebo zda spáchala sebevraždu.
Když firma odmítla přihlašovací údaje rodičům dívky sdělit, obrátili se na soud. První soud sice vyhráli, následně ovšem soud v Berlíně verdikt zrušil. Prvoinstanční soud argumentoval, že je smlouva mezi zemřelou a Facebookem pokryta dědičným právem, včetně digitálního obsahu. Dodal také, že rodiče nezletilých mají právo vědět, s kým jejich děti komunikují.
Jenže podle odvolacího soudu spadá zaručení soukromí v telekomunikaci mezi základní práva a rovněž osoby, se kterými dívka před smrtí komunikovala, mají právo na ochranu jejich soukromé digitální komunikace.
Žádost o zpřístupnění účtu se tak dostala až k Německému federálnímu soudnímu dvoru. Ten nakonec rozhodl ve prospěch rodičů. Podle jeho názoru lze účet na sociální síti vnímat stejně jako deník a rodiče tak mají na digitální komunikaci své dcery nárok.
Smrt je na sociálních sítích komplikovaná
Síť Facebook sama o sobě nemaže profily neaktivních uživatelů, a stejně tak nemaže ani profily uživatelů, kteří jsou již po smrti. Pokud úmrtí konkrétního uživatele někdo nenahlásí, sociální síť jen těžko zjišťuje, zda jsou někteří neaktivní uživatelé ještě stále naživu.
V roce 2015 zažádalo velké množství rodinných příslušníků o přístup na účty svých zemřelých blízkých. V reakci na to síť zavedla možnost nastavení zvěčněného profilu. Uchovává je jako pamětní stránky, kam si pozůstalí mohou přijít zavzpomínat.
Facebook také nabízí možnost sdělit, co si uživatel přeje, aby se s jeho účtem dělo po jeho smrti. Samotná sociální síť se, pokud obdrží informaci o úmrtí určité osoby, snaží její profil primárně převést na „zvěčněný“ účet, který umožňuje uživatelům stávající stránku využívat ke vzpomínání na zesnulého. Druhou možností je pak trvalé odstranění účtu.
Žádost o zvěčnění či odstranění lze provést i pomocí speciálního formuláře. Síť ale vyžaduje přiložení adekvátní dokumentace – úmrtního listu či parte. K profilu lze rovněž přidat pověřenou kontaktní osobu, která by se starala o účet zemřelého, pokud dojde k jeho zvěčnění.
Po zvěčnění účtu bude pověřená kontaktní osoba mít možnost napsat na profil příspěvek a sdílet tak jménem zesnulého třeba poslední zprávu, nebo informovat o pohřebním obřadu. Pověřená osoba ale nebude moci změnit dříve přidaný obsah, číst si zprávy nebo odebírat přátele.
