Unie vydavatelů a Sdružení pro rozvoj internetu apelují na poslance, aby upustili od návrhu rozšíření trestnosti právnických osob o pomluvu. Změna by prý významně omezila svobodu médií, mohla by dostat provozovatele sdělovacích prostředků do existenčních potíží nebo by mohla posloužit k vypořádání se s „neposlušnými“ médii.
Trestnost pomluvy u firem povede k cenzuře, varují vydavatelé
„Trestnost pomluvy vůbec, a v případě právnických osob zvlášť, je v rozporu s aktuálními evropskými trendy, kterými je spíše dekriminalizace pomluvy,“ uvedla v tiskové zprávě Unie vydavatelů. V českém právním řádu podle ní existuje dost jiných nástrojů k ochraně osobnostních a dalších práv, zejména omluva a peněžité zadostiučinění.
Pokud bude možné za pochybení konkrétní osoby, kupříkladu novináře, trestně postihnout vydavatele, vyvolává to nebezpečí zneužití tohoto institutu ze strany státní moci či jiných subjektů k vypořádání se s nepohodlnými médii. Už koncem ledna se proto Unie vydavatelů obrátila na šéfy všech poslaneckých klubů a předsedu Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) s požadavkem, aby úpravu zamítli.
Cenzura i autocenzura
Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) soudí, že pokud by se pomluva dostala mezi trestné činy, za něž mohou být společnosti stíhány, povede to k neúnosnému tlaku na autocenzuru novinářů i vydavatelů, provozovatelů televizního vysílání nebo internetových stránek. Hrozba trestů za pomluvu by mohla média odradit od otvírání kontroverzních témat. Sdružení varuje před faktickým zavedením cenzury.
Pomluva by se mohla dostat do vládní novely zákona o trestní odpovědnosti firem na základě doporučení sněmovního ústavně-právního výboru. Zákon podle vládního návrhu nově stanoví, že by společnosti mohly být stíhány za všechny trestné činy kromě těch, jež budou výslovně vyloučeny. Nyní je tomu naopak.
Vypuštění pomluvy z výčtu činů, které společnosti spáchat nemohou, prosadil ve výboru Zdeněk Ondráček (KSČM). V důvodové zprávě poukazuje na právní nerovnost, která vyplývá již z nynějšího znění zákona o trestní odpovědnosti firem. Pokud se dopustí pomluvy například provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání, který podniká jako fyzická osoba, riziko trestní sankce ponese. Pokud ale podniká jako osoba právnická, trestní odpovědnost za pomluvu nemá, uvádí Ondráček.
- Předloha je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Uskuteční se na březnové schůzi dolní komory.