Díky moderním technologiím a možnosti přijímat prostřednictvím internetu televizní vysílání prakticky kdekoliv zažívá devadesátileté médium jedno ze svých nejlepších období. Uvedl to generální ředitel ČT Petr Dvořák. Právě 21. listopad slaví televize svůj světový den.
Televize zažívá nejlepší dobu, říká Dvořák k jejímu světovému dni
Reportáž: Televize slaví svůj světový den (zdroj: ČT24)
„Televize jako médium paradoxně zažívá možná úplně nejlepší dobu, protože diváci se na ni dívají nejen prostřednictvím klasických televizních obrazovek, ale také prostřednictvím jiných elektronických zařízení, mobilních telefonů a tabletů,“ uvedl ředitel ČT Petr Dvořák.
Médium, na jehož počátku stál skotský inženýr John Logie Baird, tak vlastně opsalo kruh, protože ve svých počátcích se velikost televizní obrazovky příliš nelišila od displejů větších chytrých telefonů, na kterých je možné sledovat televizní vysílání dnes.
V Česku (respektive někdejším Československu) sahají pionýrské pokusy o televizní vysílání do období první republiky a za průkopníka nového média bývá tradičně považován docent experimentální fyziky Jaroslav Šafránek, který s vlastním televizním zařízením objížděl republiku a možnosti nové technologie prezentoval veřejnosti. Sám ovšem médium za televizi nepoužíval – a po vzoru rozhlasu razil slovanský novotvar „rozjev“.
Na počátku byl Filipovský
Zlomový moment v počátcích televizního vysílání potom představuje MEVRO, Mezinárodní rozhlasová výstava, která se konala na jaře 1948 na pražském Výstavišti. Právě zde se televizní technologie představila široké veřejnosti.
Svou premiéru si potom – stále ještě v experimentální rovině – odbyla v pátek 1. května 1953 v Měšťanské besedě. Vysílání svým projevem zahájil ředitel Československého rozhlasu Jiří Vrabec, protože právě pod něj nové médium zpočátku spadalo, večerem provázel Jaroslav Marvan a jeho herecký kolega František Filipovský přehrál divákům Harpagonův monolog z Moliérova Lakomce. Pravidelné televizní vysílání začalo 25. února 1954.