ČRo měl loni vyšší zisk než plánoval,musí doplatit daň 40 milionů

Praha - Český rozhlas loni hospodařil s čistým ziskem 139,2 milionu korun, což je o 38,3 milionu korun více než dosud plánoval. Zatím neauditovaný výsledek hospodaření od dozorčí komise dnes Rada ČRo vzala na vědomí na svém dnešním pravidelném zasedání. Rada zároveň vzala na vědomí informaci dozorčí komise, že ČRo bude muset doplatit daň za léta 2003 a 2004 ve výši asi 40 milionů korun; proti tomu se ale ČRo odvolá.

Původní verze rozpočtu veřejnoprávního rozhlasu na loňský rok schválená radou v prosinci 2006 počítal ziskem 63,8 milionu korun. Po dvou úpravách byl předpokládaný zisk 100,9 milionu.

„V případě, že zahrneme daň z příjmů do nákladů, dojde k překročení nákladové části rozpočtu o 20 milionů korun. Výnosy jsou naopak o 58,4 milionu vyšší, výsledkem je o 38,3 milionu korun vyšší čistý zisk než bylo plánováno,“ uvedla místopředsedkyně rady Dana Jaklová.

Podle dřívějších informací rozhlasu loni ČRo vybral na koncesionářských poplatcích, které nyní činí 45 korun měsíčně, 1,87 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2006, kdy ČRo vybral necelé 1,73 miliardy korun, je to nárůst o 8,3 procenta. Poplatky jsou hlavním zdrojem příjmů rozhlasu, v roce 2006 tvořily 90 procent z nich.

Na konci loňského roku registroval rozhlas 2,96 milionu koncesionářů - fyzických osob, což je o necelých 40.000 více než loni a o 280.000 více než v roce 2005. Stoupl i počet právnických nebo podnikajících osob platících poplatky, a to podle údajů ČRo o 35.000 na 121.000. Právnické osoby platí za každý přijímač, který mají, což znamená, že těchto 121.000 osob platí za celkem 525.000 přijímačů.

Podle Jaklové přitom ČRo chystá na nadcházející léta další akce právní povahy zejména vůči právnickým osobám, které nereagovaly na předchozí písemné oslovení ze strany ČRo kvůli placení koncesionářských poplatků. „V roce 2009 je počítáno se získáním 88.000 přijímačů, v roce 2010 dalších 32.000 přijímačů. Tím by měl být vyčerpán potenciál možného růstu,“ podotkla Jaklová.

Rada také vzala na vědomí část zprávy dozorčí komise, týkající se daňového nedoplatku ČRo za léta 2003 a 2004. Ten byl zjištěn kontrolou finančního úřadu Prahy 2 před dvěma lety. Jaklová uvedla, že místopředseda dozorčí komise Jiří Janotka na základě dokumentace o kontrole a po jednání s vedením rozhlasu a s pracovníky, kteří daňovou problematiku zpracovávali, došel k závěru, že tento výměr daní rozhlas bude muset doplatit s tím, že se rozhlas chystá k tomu, aby tuto věc řešil; bude se tedy v této věci odvolávat.

„Místopředseda dozorčí komise došel k závěru, že toto nesprávné určení daně nebylo úmyslné. Domnívá se, že u výměru na penále může ČRo žádat o prominutí penále nebo o odklad splatnosti,“ poznamenala Jaklová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události úterý 20. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. ledna 2026.
před 32 mminutami

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 8 hhodinami

O čem plánujeme informovat v úterý 20. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 13 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události pondělí 19. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. ledna 2026.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události neděle 18. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. ledna 2026.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 17. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 17. ledna 2026.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události pátku 16. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 16. ledna 2026.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...